Neviditelný pes

ASTRONOMIE: Žádný úplněk a naposledy Aldebaran

1.2.2018

To jsou největší výjimečnosti letošního února. V obou případech hraje hlavní roli Měsíc, který navíc předvede nádhernou jízdu mezi planetami.

V lednu stihl Měsíc úplňky dva – z toho jeden byl „super“ a druhý modrý, ještě ke všemu komplikovaný zatměním. Dva úplňky budou také v březnu. Na únor se kvůli tomu nedostane. Protože se všechny fáze Měsíce vystřídají v průměru za 29,5 dne, je situace, kdy dlouhé kalendářní měsíce leden a březen obklopující krátký únor uzmou tomu prostřednímu jednu z měsíčních fází celkem očekávatelná a dokonce docela běžná. Ze čtyř hlavních fází je však zdaleka nejsledovanější úplněk, takže absence těch ostatních nevyvolává zájem. Tím, že v něm chybí úplněk, je tedy letošní únor výjimečný. V následujících odstavcích se vás však pokusím přesvědčit, že je výjimečný nejen tím, že se něco nestane.

Než se do toho pustím, ještě si dovolím jednu odbočku. Že se občas něco v únoru nestane, nemusí být na škodu. Kdyby se třeba nestalo to, co v únoru před 70 lety, mohlo být dnes mnohem líp. Ale to je jenom kdyby. Tenkrát se, bohužel, stalo. Rudé hvězdy pak svítily nad naším oploceným státním kriminálem nepřetržitě celých 40 let. Snad se něco podobného nestane ani letos v únoru.

Měsíc mezi planetami

Teď k těm hvězdám, z nichž nemrazí. Vlastně nejdříve k planetám. Na večerní obloze, stejně jako v předchozích měsících, najdeme jenom Uran, a to dalekohledem. Prostýma očima večer žádné planety vidět nejsou. Ale počkejme do rána. Vysoko nad jihovýchodním obzorem svítí Jupiter, o kousek dále na východ a níž nad obzorem najdeme oranžový Mars, a už od konce ledna se nízko nad východním obzorem objevuje také Saturn.

Ald1

8. 2. 2018 - seskupení těles Sluneční soustavy na únorové ranní obloze. (www.stellarium.org)

Trojice planet se nachází v blízkosti hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra. Nejblíž je k ní právě Mars, který dal hvězdě jméno – mají totiž stejnou barvu a momentálně i jasnost. Jméno Antares je utvořeno z řeckého jména boha Marta podle vzoru Arktida – Antarktida. Není nic snazšího se po ránu přesvědčit na vlastní oči. Na první pohled se těžko pozná, která z těch oranžových hvězdiček je Antares a která Mars. Na druhý pohled si všimneme, že planeta svítí klidnějším světlem, zatímco hvězda Antares se „třpytí“ vlivem chvění vzduchu. A k dispozici je ještě třetí pohled – v dalekohledu poznáme, že Antares vypadá i při velkém zvětšení jen jako svítící bod, avšak Mars má viditelný tvar malého kotoučku. Zatím bez detailů, protože Mars je ještě příliš daleko, ale nebojte, až do léta budu slibovat, že v tomto ohledu to bude lepší a lepší.

Asteroid Vesta

Pomocí dalekohledu můžeme nejen rozlišit Mars jako planetu, ale také vyhledat asteroid Vesta. Ten je nejjasnějším tělesem v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem, ale v únoru za svým maximem daleko zaostává. I v dalekohledu je vidět jen jako slabá hvězdička. Moc dobře je ale vidět Měsíc, jehož pouť okolo planet na ranní obloze budeme moci sledovat po dobu téměř celého týdne – od 7. do 12. února.

Ald2

Fotografie asteroidu Vesta složená ze snímků pořízených 24. 7. 2011 sondou Dawn ve třech barvách (RGB). Ukazuje, že asteroid moc barevný není. (NASA / JPL / MPS / DLR / IDA)

Měsíc při této ranní jízdě bude couvat. Na začátku, 7. února v 16:54 SEČ, bude v poslední čtvrti, do novu se dostane 15. února ve 22:04. Při tomto novu dojde k zákrytu hvězdy Slunce Měsícem, kterému tradičně a poněkud nepřesně říkáme zatmění Slunce. Toto zatmění bude částečné a od nás nepozorovatelné. K vidění bude v Jižní Americe či Antarktidě.

Ald3

15. 2. 2018 - území, z nějž bude pozorovatelné částečné zatmění Slunce. (Fred Espenak)

Ve druhé polovině února uvidíme Měsíc naopak dorůstat na večerní obloze. První čtvrt nastává 23. února v 9:09. Úplněk, jak víme, přijde na řadu až v březnu. Měsíc v první čtvrti zakryje další jasnou hvězdu – tentokrát jde o tu slibovanou v úvodu. Hvězda Aldebaran ze souhvězdí Býka se Měsíci připlete do cesty docela často. 23. února měsíční kotouč překryje Aldebaran nejprve neosvětlenou stranou krátce po 18. hodině. Díky rychlému pohybu Měsíce okolo Země se Aldebaran už přibližně za hodinu zase vynoří na opačné straně.

Ald4

23. 2. 2018 - zákryt Aldebaranu Měsícem. (www.stellarium.cz)

Ald5

23. 2. 2018 - zákryt Aldebaranu Měsícem. (www.stellarium.org)

Na dlouho poslední

Ačkoli jsme v minulých letech mohli pozorovat několik zákrytů Aldebaranu, ten letošní únorový je přece jen něčím výjimečný. Čeká nás totiž dloooouhá pauza. Několik zákrytů Aldebaranu Měsícem nastává i v příštích měsících, ale všechny pod naším obzorem. Po šestnácti letech půstu dojde k dalším dvěma ve druhé polovině roku 2033, oba však budou od nás nepozorovatelné. Teprve 29. ledna 2034 uvidíme další zákryt Aldebaranu Měsícem nad naším obzorem během večerního soumraku. Protože mám podezření, že do té doby většina čtenářů tuto předpověď oprávněně zapomene, nebudu to dále rozvádět a podrobnosti přinesu až v topocentrickém pohledu na vesmír v lednu 2034. Do té doby určitě také stihnu vysvětlit, co znamená to záhadné slovo „topocentrický“, které právě v tomto případě hraje důležitou roli. Slibuji.

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy



zpět na článek