Neviditelný pes

ASTRONOMIE: Hvězdy v zákrytu

1.12.2017

Během podzimu se z oblohy postupně vytratily planety Saturn a Venuše. Ráno nad jihovýchodním obzorem uvidíme Mars a Jupiter a koncem prosince se k nim přidá ještě Merkur. Měsíc zakryje v průběhu prosince hned dvě jasné hvězdy.

Díky tomu, že se v prosinci stmívá velmi brzy a rozednívá o to později, jsou planety Mars a Jupiter okolo 6. hodiny ranní docela vysoko nad jihovýchodním obzorem. Během prosince se jejich vzájemná úhlová vzdálenost zmenšuje a mezi 13. a 15. prosincem bude v jejich blízkosti také srpek couvajícího Měsíce. Opodál bude asistovat Spica – nejjasnější hvězda ze souhvězdí Panny.

Hvězdy v zákrytu 1

14. 12. 2017 - setkání Měsíce, Marsu a Jupiteru v blízkosti hvězdy Spiky. (www.stellarium.org)

Měsíc bude ovšem nejprve 3. prosince v 16:47 SEČ v úplňku. O necelý týden později už Měsíc blížící se do poslední čtvrti zakryje hvězdu Regulus. Ta je pro změnu nejjasnější hvězdou ze souhvězdí Lva. Začátek úkazu nastane poměrně nízko, jen 4° nad naším východním obzorem. Krátce po 22:23 (přesný okamžik dost hodně závisí na zeměpisné poloze pozorovatele) nám hvězda zmizí za osvětlenou část couvajícího půlměsíce. Pohyb Měsíce okolo Země a tím také vůči hvězdám, je ale tak rychlý, že už ve 23:10 bude zase Regulus vedle Měsíce. Tentokrát ve výšce okolo 11° nad východním obzorem.

Hvězdy v zákrytu 2

8. 12. 2017 - zákryt Regulu Měsícem. (www.stellarium.org)

Hvězdy v zákrytu 3

8. 12. 2017 - zákryt Regulu Měsícem. (www.stellarium.org)

Poslední čtvrt nastává 10. prosince v 8:51, nov poté 18. prosince v 7:30. Na večerní obloze se opět dorůstající Měsíc objeví o několik dní později a 26. prosince v 10:20 se ocitne v první čtvrti. To už ale budeme mít zimu. Ta astronomická letos začíná zimním slunovratem 21. prosince v 17:27.

Když se vydaří čistá a jasná zimní noc, je obloha poseta třpytícími se hvězdami. Ohromeni pohledem na to nádherné přírodní divadlo míváme pocit, že jsou jich milióny. Ve skutečnosti vidíme očima jen několik tisíc hvězd. Také Měsíc nám připadá ohromně veliký, ale ve skutečnosti je jeho zdánlivý úhlový průměr jen půl stupně. Pozoruhodný psychologický test podstupují pokaždé návštěvníci planetária, alespoň toho hradeckého určitě – aby lidem připadal Měsíc na umělé obloze správně veliký, musí se oproti skutečnosti čtyřikrát zvětšit. Tak velké máme oči!

Přestože by se tedy při všech těch klamech zdálo, že Měsíc musí při své pouti oblohou co chvíli zakrýt nějakou hvězdu, je to v případě těch jasných hvězd docela vzácný úkaz. O to vzácnější je případ, kdy Měsíc zakryje v jednom kalendářním měsíci dvě jasné stálice. Letos v prosinci se druhého zákrytu hvězdy Měsícem dočkáme poslední den v roce.

Nebude to silvestrovská noc, ale ta ze 30. na 31. prosince, kdy ráno zakryje Měsíc hvězdu Aldebaran ze souhvězdí Býka. Úkaz nastane vysoko nad západním obzorem, začne krátce před půl třetí a skončí necelých deset minut po třetí hodině.

Hvězdy v zákrytu 4

31. 12. 2017 - zákryt Aldebaranu Měsícem. (www.stellarium.org)

Hvězdy v zákrytu 5

31. 12. 2017 - zákryt Aldebaranu Měsícem. (www.stellarium.org)

V blogu o prosincovém dění na naší obloze nesmí chybět ještě zmínka o meteorickém roji Geminid, jejichž mateřským tělesem je asteroid Phaeton, považovaný dnes za zbytek jádra bývalé komety. Maximum nastává 14. prosince a ze souhvězdí Blíženců při něm vyletuje až 120 meteorů za hodinu. Geminidy jsou podobně vydatné jako srpnové Perseidy, ale méně známé a méně pozorované, protože v prosinci u nás nebývá dobré počasí, a navíc se obávám, že romantickou noc vleže na promrzlé louce nebo dokonce v závěji pod oblohou ozdobenou padajícími hvězdami, neocení ani zamilovaní Eskymáci.

Kdyby počasí přece jen vyšlo, najdeme na konci roku na ranní obloze také planetu Merkur. Spolu s Jupiterem a Marsem a také hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra. Štír je letní souhvězdí! Je vidět, že dny se už prodlužují a léto se hlásí o slovo ;-)

Hvězdy v zákrytu 6

31. 12. 2017 - Merkur nízko nad obzorem ve společnosti Jupiteru a Marsu. (www.stellarium.org)

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



zpět na článek