Neviditelný Pes

MIGRACE: Invazní druhy

11.8.2017

Vědci odhadují, že počet nepůvodních invazních druhů se v Evropě za posledních 40 let zvýšil o více než tři čtvrtiny. Roční újma, kterou způsobuje jejich invaze na území Evropské unie, dosahuje až 12 miliard eur. Náklady na zabraňování jejich šíření a regulaci přesahují v rámci EU už 100 milionů eur za rok a výsledek je v nedohlednu. To je asi ale jen polovina toho, co samotné Německo vynakládá na podporu příchodu invazních druhů lidského charakteru.

Vedle křídlatky japonské nebo netýkavky žláznaté je nejnebezpečnější z šedesáti popsaných invazních rostlin bolševník, který je z čeledi miskovitých a který nechal kolem roku 1860 vysadit jako okrasný keř kníže Metternich v zámeckém parku lázní Kynžvart. První zplanělí jedinci se v okolí severočeských lázní objevily už v roce 1877. Kolem roku 1917 byl bolševník dovezen i do Severní Ameriky, pravděpodobně jako zahradní kuriozita nebo byl dokonce vydáván za exotické koření. Podobně ve Skandinávii dochází k invazím bolševníku perského a v Pobaltí má obrovskou převahou další příbuzný druh - bolševník Sosnowského.

I když okrasné pěstování bolševníku bylo v půlce dvacátého století zakázáno, byla už zaplevelena valná část střední Evropy. Keř osídlil téměř veškerá dostupná stanoviště, i když původně dával přednost vlhčím a na živiny bohatším místům. Tím, jak se dobře přizpůsobuje novým životním podmínkám a časem vytváří souvislý porost s výškou a kořenovým systémem prorůstajícím několik metrů, ničí původní rostlinná společenstva. Tyto enklávy pohlcují většinu slunečního záření a zcela znemožňují ostatním rostlinám růst, čímž vytlačují i jinak silné místní bylinné odrůdy do nežádoucí defenzívy.

Plochy ovládnuté bolševníkem se ročně zvětšují až o desítky metrů. Od roku 1994, kdy bylo v oblasti severočeských lázní zasaženo touto agresivní rostlinou 50 hektarů, se tato rozloha zpětinásobila – představa plných 200 hektarů je odstrašující. Mortalita vzrostlých rostlin je nepatrná, protože je pro většinu býložravců i parazitů nepoživatelná až jedovatá. Šťáva z lodyh a listů této rostliny obsahuje fototoxické furanokumariny, které silně dráždí kůži, na denním světle obsahující ultrafialové záření způsobuje těžké poleptání a bolestivé zpuchýřnatění pokožky.

Na druhé straně má své přínosy. V tradičním léčitelství našla tinktura z bolševníku použití jako antiepileptikum a antihysterikum a byla dokonce považována i za afrodisiakum, ale pro nepříjemné vedlejší účinky se šířeji neuplatnila. Bolševník je ale výborná nektarodárná bylina. Vzniklý med je tmavě žlutý, má pronikavou vůni a škrablavou příchuť a obsahuje vitamín B1. U citlivých osob ale může způsobit alergické reakce. Bolševník byl dokonce i součástí krmiva krav a koz, které ho spásaly zejména v raném stadiu. Byl používán i v některých oblastech Švýcarska, ale maso a mléko těchto chovů chutnalo nezvykle podivně.

Zopakujme si invazní výhody a nevýhody. Bolševník byl v dobré víře zanesen jako okrasná rostlina a byla mu dána výhoda ́dobrého bydla ́. Kníže Metternich je vzpomínán nikoliv negativně, neb to udělal v jakési slepé víře konat ́blaho ́. Vnesená rostlina se chovala přirozeně, tj. invazně a rychle okupovala své okolí, vytvořila enklávy, kde zlikvidovala své konkurenty. Přes nákladné odstraňující akce se šíří nezadržitelně dál. Samozřejmě měla i svůj neoddiskutovatelný přínos, který svedl iniciátory její implementace k názoru, že je to dobré pro naši přírodu – ale nebylo!

Invazní nepůvodní druhy rostlin a živočichů jsou bezesporu globálním problémem. Ekologové je považují za druhou nejvýznamnější hrozbu pro živou přírodu, hned po ničení a úbytku přírodního prostředí. Evropská unie musí následně likvidovat vzniklé škody, které kdysi způsobil někdo jiný – možná nevědomky, ale možná i ze zištných důvodů.

Pokusme se přenést tyto poznatky do oblasti lidského společenství a mezilidských vztahů. Implementace a předpokládané integrace jiných kultur do ustáleného společenství má své výhody a nevýhody. Jistě následný kníže Merklenich to (snad) myslel původně dobře (uvidíme, co na to jednou řekne historie), když pozval jiné lidské druhy k příchodu do evropského společenství, dal jim vklad přednosti ́dobrého bydla ́ nemaje potuchy, jak se následně vyvinou jejich invazní mravy a domnělé ́vstřícné ́ chování vůči existující populaci. Jistě nepředpokládal analogii bolševníku a počínání vedoucí k ovládnutí svého okolí, vznik nevraživých enkláv a ́no-go-zón ́, i když historické indicie tomu nasvědčovaly.

Integrace zahrnující proces vniknutí samozřejmě překrývá i oblast mentální - invazi druhu vyznávajícího jiné duševní či náboženské přesvědčení nelze efektivně odvrátit tím, že se mu poskytnou veškeré výhody demokratického soužití a sjednocování. Kdo ́nesouvěří ́ či správně nevěří, je nepřítel, protože zpochybňuje tradiční hodnoty a daný ortodoxní řád invazního druhu, který je ideově ucelený a nerozvrátitelný. Zhmotňuje se tak rozklad a úpadek existujícího druhu, její choulostivé předemokratizované kultury, čímž se znemožňuje integrace a dává se možnost invazní segregaci a vzniku enkláv. Evropu možná zahubí právě její blahobytná tolerance, svobodomyslnost a přemíra demokracie vůči invazní politice jiných kultur vítaných jako demografická podpora. To všechno může znamenat zrod skutečné příčiny rozkladu našeho starobylého řádu, zdroj úpadku a degenerace dlouholetých vztahů. Bude to jako živná půda pro rozšiřování invazních druhů, které v budoucnu bude nejen obtížné, ale i nadmíru nákladné vykořenit či alespoň zneutralizovat. Připomeňme si případ bolševníku!

Související literatura:
Pavel Chrastina
: Jak úspěšně integrovat muslimy. Neviditelný pes, 1.12.2015
Roman Joch: Co kdyby ta invaze byla násilná? Neviditelný pes, 1.9.2015
Pavel Černocký: Islám? Śaría? Jak vám bude chutnat? Neviditelný pes, 1.8.2016
Cyril Höschl: Prostě se někam najednou nemůže navalit celý národ a provádět revoluci. PL, 2.11.2015
Jaroslav Šesták: Polovzdělanci a sluníčkáři aneb bezmezná polemika imigrace. Neviditelný pes, 15.1.2016

Emeritus, dr.h.c. a četný občan Prahy 5



zpět na článek