Stephen Hawking je ve vědecké sféře mediálního světa totéž, co dalajláma v politice nebo Matka Tereza ve světě duchovním, přesněji, co Matka Tereza byla, neboť ta už - žel - není mezi námi. Je to něco jako maskot, jako neselhávající logo dobré kvality. Od svých jednadvaceti upoután na invalidní vozík, se světem komunikuje tak trochu jako Noirtier de Villefort z Dumasova románu Monte Christo, jenomže skrze počítač. Vydává jedno varování za druhým, v opakovaných cyklech: to je povinnost intelektuála druhé poloviny dvacátého a nyní už jednadvacátého století. Kdo nevaruje, není. Tentokrát se ale Hawking svému intelektuálnímu poslání zpronevěřil. Dal najevo, že se chce podívat do vesmíru, dokonce to bylo interpretováno tak, že do vesmíru poletí.
Kosmický let bývá vnímán jako průsečík špičkové techniky a dokonalého fyzického stavu. Právě tuto druhou podmínku Hawking, nebudiž to pokládáno za projev politicky nekorektní, nesplňuje v plném rozsahu. Nicméně dostal nabídku od Richarda Bransona, že by mohl na palubě lodě SpaceShipTwo vykonat let sice suborbitální, nicméně přesto kosmický. Ten velký skok překoná výšku jednoho sta kilometrů a tam někde je cedule s nápisem VESMÍR. Branson chystá mimo mnoha jiného i turistické výlety do blízkého kosmu. Má to být podnikání ryze soukromé a zde se stýká s podnikatelskou sférou Američana Elona Muska. Ten plánuje lety na Mars – a oba chtějí na orbitu vychrlit mračna satelitů, schopných zprostředkovat přístup k internetu každému človíčkovi i v tom nejvíce zastrčeném koutu planety. Zatím je v tomto ohledu úspěšnější Musk. Letos v lednu jeho raketa Falcon 9 dopravila na oběžnou dráhu deset družic pro budovaný systém satelitní sítě Iridium Next, přičemž první stupeň rakety se v pořádku vrátil na povrch Země, přistál na plovoucí plošině.
Když píši tyto řádky, pocitově se vracím do raně jinošských dob, kdy jsem si vedl Kroniku kosmických letů a zapisoval údaje o startech kosmických lodí. Když pátrám po příčině toho znovuzrození fascinace, pak je to nejspíš personifikace čehosi, co ztratilo lidskou tvář. Richard Branson a Elon Musk, to jsou verneovské postavy. Jejich zjevy k sobě poutají pozornost publika. Jsou to imponující vizionáři a pro průběh dramatu je tím lépe, že spolu soupeří. On ten cíl není přesně stanoven, ale rivalita tu nepochybně je. Branson teď získal určitý propagandistický náskok tím, že své podnikání spojil s Hawkingem. O nabídce se píše na celém světě. Sám projekt poněkud kulhá, pokusné lety kosmické lodi Unity váznou a její předchůdce, loď Enterprise, havaroval. Ale jaký by to byl dobrodružný příběh, kdyby všechno šlo jako na drátkách. Každopádně Stephenu Hawkingovi let přeju, let a hlavně návrat z letu. Že je to bláznovství? Na počátku něčeho velkolepého často najdeme ztřeštěnost!
LN, 27.3.2017