VĚDA: Co si počít s kometou
Kosmický úspěch sondy Rosetta připomněl hrozby z vesmíru
Sedmadvacetikilový robotický pavouk zapéroval na svých třech nohách a bylo o historický okamžik víc, výrobek lidské ruky přistál na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. V roce 1877 umístil Jules Verne hvězdáře jménem Palmyrin Rosette na povrch komety Gallia. Současná sonda však nemá s tímto jménem nic společného, název souvisí s Rosettskou deskou, která se stala klíčem k luštění hieroglyfů a její přistávací modul, onen třínožec, získal jméno Philae podle ostrova v řece Nilu, kde byla deska nalezena.
Philae
Sondu vyslala ke kometě Evropská kosmická agentura. Je to tedy úspěch evropské vědy. V agentuře se účastníme i my v gesci ministerstva dopravy, ještě štěstí, že poslední ministerské otřesy nevychýlily přistávací modul z dráhy, snad i díky tomu, že do hospodaření agentury přispíváme částkou rovnou 0,036 procenta státního rozpočtu (nejvíc dává Německo a Francie, víc než desetinásobkem našeho vkladu přispívá Belgie, země s námi srovnatelná rozměry a počtem obyvatel).
Úspěch technický i politický
Zpravodajství široce referovalo o technických okolnostech letu. Ten začal 2 .března 2004 vypuštěním rakety Ariane5. Blízko cíle se sonda dostala po desetiletém letu letos v srpnu a začala kolem něho kroužit. Dosud to byl osmý pokus svého druhu, předtím kosmické sondy proletěly v blízkosti sedmi jiných komet a sama sonda měla za sebou dva těsné průlety kolem asteroidů, jeden v září 2008 a druhý v červenci 2010.
Za kosmickou drobotinou se ohlíží i americká agentura NASA a po pokusech přiblížit se Halleyově kometě v roce 1986 zahájila projekt CRAF, zaměřený na průlet kolem komet. Ten ale byl zrušen už v roce 1992, kdežto Evropa svůj obdobný projekt neopustila, a přestože byl mnohokrát revidován a redukován, nakonec byl korunován úspěchem, který neměl stoprocentní pravděpodobnost. Celý závěrečný manévr byl sice dopodrobna připravený, avšak přímo neřízený – rádiový signál letí k sondě 28 minut, takže o nějaké zpětné vazbě nemůže být ani řeč.
Je to tedy úspěch nejen technický, ale i politický. Vědci a technici jsou schopni leccos vymyslet a vyrobit, ale jsou to politici, kteří rozsvěcejí semafory. Pokud jde o kosmický průzkum, jsou to už dlouho častěji světla červená. Samozřejmě mají všichni na paměti, že kosmická technika je ostří břitvy a že od ní se odvíjejí technologie použitelné i v civilním životě. Státní kasa ale není bezedná a stálo by také za úvahu vykalkulovat, zdali se z vysoce technických projektů, jako je cesta na kraj sluneční soustavy, dá tolik uloupnout jako ze stavby silnic nebo metra. I takové faktory hrají roli.
Je samozřejmě nesmysl proklamovat, že lidstvo vstoupilo na ono bizarní kosmické těleso, jakým je kometa. Je to dílo evropské, tedy produkt evropské vědy, techniky a průmyslu. Zároveň vizitka a zároveň impulz – ostří břitvy nevznikne samo od sebe, musí dostávat podněty a musí se brousit.
Od mise Rosetty se čekají vědecké výsledky. Kosmická tělesa z okraje sluneční soustavy jsou svědky jejího vzniku. Otevřená je i otázka vzniku života. Ke kometám se obracejí teorie, které na nich vidí zdroje života i na Zemi, nejdříve primitivního, evolučním vývojem stále složitějšího. Sonda Philae bude na kometě experimentovat s aminokyselinami. Měřicích zařízení sonda nese deset a výsledky experimentů má předávat na Zemi ještě skoro rok, pak se čeká, že bude spojení přerušeno.
Je to možné
O sondě se přestane mluvit už za pár dní, nicméně jedno zůstane – poznatek, že „je to možné“. Přejme si, aby se v budoucnu tato možnost nepřetavila v nutnost. Stále se nevylučuje možnost kolize Země s kosmickým tělesem a otázka kosmické sebeobrany nezaměstnává jenom autory sci-fi. Naše planeta nese stopy po zásahu i obrovitých asteroidů. Kosmický prostor je pod dohledem také z tohoto hlediska.
Americký astronaut Edward Lu loni vypověděl před Kongresem, že do konce tohoto století je třicetiprocentní pravděpodobnost srážky s velkým asteroidem. Spoluzakládal nadaci B612, která zkoumá možnost takové srážky a hledá způsoby obrany. Spolupracuje i s NASA a Stanford university. Stejného názoru jsou i ruští astronomové Andrej Orhješko a Timur Krjačko. Ti si dokonce už vyhlédli svůj asteroid YQ1 a podle nich udeří do Země v lednu roku 2016. Pokud mají pravdu, tak by už měla pomalu startovat nějaká další Rosetta s atomovkou na zádech. NASA však o žádném YQ1 nic neví a je v klidu.
A i kdyby, pak Rosetta naznačila kudy na to.
LN, 14.11.2014