Včera zahájili v Berlíně další ročník výstavy spotřební elektroniky IFA. Na ploše 145 tisíc čtverečních metrů předvádí své novinky 1500 vystavovatelů. Loni sem přišlo skoro čtvrt milionu návštěvníků. Je to obrovský počet v době, kdy zájem o podobné podniky vadne.
Pryč jsou doby, kdy bylo nutno putovat na veletrh, aby zájemce poznal žhavé novinky. Dnes je má na obrazovce svého počítače nebo mobilu, což ostatně je do značné míry totéž. Fotoaparáty tu samozřejmě jsou, ovšem v uplynulých letech bývalo září ve znamení krupobití novinek, ať už kvůli IFA, anebo kvůli Photokině, která začne v Kolíně nad Rýnem za necelých čtrnáct dní. S novinkami v tomto oboru je to letos slabé. Umřelo celé jedno odvětví, totiž malé kompaktní fotoaparáty. Někteří výrobci, jako například Olympus, je přestali vyrábět a všichni ostatní je omezili. Mobilní telefon převzal jejich roli. Drží se technicky náročné přístroje pro fajnšmekry a samozřejmě přístroje s výměnnou optikou, takzvané systémové kompakty, a jednooké zrcadlovky.
Ale i v těchto třídách je patrná stagnace. Došlo k podobnému jevu, jako už dávno ve výpočetní technice. Vývoj dosáhl určitého kvalitativního stupně: počítače jsou tak výkonné, tedy rychlé a kapacitní, že nemá smysl je měnit tak často, jako to bývalo v devadesátých létech. Digitální fotoaparáty jsou na trhu ani ne dvacet let. V prvním desetiletí letěly výkonově nahoru. Pak se křivka značně zmírnila. Obrazová kvalita a celková rychlost práce, to jsou stále důležité parametry, ale model od modelu pozorujeme jen jemné krůčky, už dávno ne skoky.
Fenomén 4K
S fotoaparáty souvisí „4K“. Je to označení, které má magický vliv na masy jako dříve mělo označení HD. To starší označení znamená High Definition, tedy „vysoké rozlišení“ obrazu. Týká se samozřejmě videa, to současné, ať už natáčené kamerami anebo videomoduly ve fotoaparátu, má na své delší straně 1920 obrazových bodů. Stávající DVD placky mají typicky delší stranu 720 bodů, HD placky Blu-ray jich mají 1280 nebo až plných 1920. Zaváděný formát 4K má tedy na delší straně přes dvojnásobek bodů, skoro 4000. Měl bych teď napsat, že se každý třepe, aby 4K ve fotoaparátu měl.
Skutečnost je taková, že výrobci vynakládají obrovské úsilí, aby touhu po 4K vyvolali. Reklama ujišťuje veřejnost, že přístroj bez 4K je beznadějně zastaralý, protože 4K má čtyřikrát víc detailů než dosud nejlepší HD. Jenže na rozkoš ze 4K musíte mít televizor za minimálně dvacet tisíc, ale také za padesát, sto nebo sto padesát tisíc. Efekt minimální za maximální peníze, i to je jedno z témat současné IFA, kde budou návštěvníkům 4K vtloukat reklamními buchary do hlav. Ale ironizovat to není nutné – na lepší si člověk rychle zvyká a za pět deset let si budeme říkat: jak jsme na to obyčejné HD vůbec mohli koukat!
V oboru televizí je tu ještě jedna inovace, o které jsme přesvědčováni, že bez ní nemůžeme být: jsou to prohnuté obrazovky. Jde přirozeně o 4K standard a idea je taková, že si budete před prohnutou obrazovkou připadat jako v kině.
Ty jsou tradičně velkým magnetem technologických výstav a vyskytují se na všech, protože spadají do všeho: do výpočetní techniky, herního průmyslu, do foto-videa. Standardem jsou samozřejmě chytré telefony. Zde došlo v uplynulých letech k nečekanému vývoji, od původní miniaturizace (náš mobil je nejmenší na světě, chlubili se výrobci) k maximalizaci (náš mobil je největší na světě, chlubí se výrobci). Zrodil se phablet, mobil, který tvoří přechod mezi telefonem a tabletem. Na IFA představil svůj model Galaxy Note 4 korejský Samsung a v polovině měsíce se čeká, že s velkou plackou přijde i Apple. Jablečný gigant IFA už tradičně bojkotuje a své novinky nasazuje vždy po skončení tohoto veletrhu.
Důvod je prostinký, s maličkými přístroji se pracuje hůř než s velkými. A je tu ještě jeden vývojový prvek, potěšující milovníky krásných věcí: návrat ke klasickým materiálům, především kovu. I ten Galaxy Note je teď kovový a už nevypadá jako krabička na mýdlo, jak tomu bývalo dříve.
Nezbytnosti, bez nichž se dalo žít
To ovšem je více méně ergonomickoestetická stránka věci. Sledovat ale můžeme ještě jeden, skrytější proud. Je tu snaha propojit všechno do jednoho systému. Prostředky k tomu určené existují už teď. Můžete něco vyfotit aparátem a přes mobil fotku poslat elektronickou poštou anebo ji zveřejnit na sociálních sítích. Velký krok kupředu byl v tomto smyslu protokol NFC, Near field connection, v podstatě – komunikace na dotyk. Přiložíte fotoaparát k mobilu, přístroje se spolu dohodnou a fotky už letí do světa. Teď jde o to předvést je na obrazovce televizoru. Jde to už dnes, ale pořád to ještě je jaksi škobrtavé. Jsme ve fázi jakéhosi hledání, jak to bude fungovat a co všechno se zařadí do pojmu chytrá domácnost.
Některé prvky chytré domácnosti jsou nabíledni. Každý pochopí, že je hloupé topit, když nejsme doma. Máme programovatelné termostaty, ale ty nejsou uživatelsky příjemné. Daleko chytřejší je dálkové řízení topení rovnou z mobilu a to už je prvek chytré domácnosti. Chytrá lednička ví, co obsahuje a co v ní chybí, a chytře vám to připomene, případně sama objedná. Mnohem chytřeji si v budoucnu bude počínat pračka i vysavač. Pracují na tom dva velcí rivalové, Google i Apple. Výsledkem bude větší pohodlí, ale také úspora energie. Chytré systémy jsou úspornější, i to je na nich sympatické.
Kde bude ten ústřední mozek domácnosti? Dalo by se odhadovat, že zůstane vězet v mobilním telefonu. Jsou tu ale i alternativní řešení v podobě chytrých hodinek. Mobil degenerovaný anebo dozrálý do podoby phabletu je velký. Podle tohoto alternativního konceptu by mu zůstala role tabletu a rychlé centrály pro informaci a rozhodování by lidé nosili na ruce. Nejeden stánek na berlínské IFA nás o tom bude chtít přesvědčit. A jako ponorná řeka se opět vynořila virtuální realita, brýle schopné zobrazovat existující i neexistující světy. Google své brýle poněkud upozadil, na IFA s nimi vyrukovala firma Samsung. Zase jedna vymoženost, která nám nechybí, dokud ji nemáme, ale pokud se ujme, stane se nezbytností.
LN, 6.9.2014