Neviditelný pes

ASTRONOMIE: Efektní vyklízení pozic

1.8.2014

aneb Topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2014

To vyklízení pozic se týká planet, jež jsou vidět jen večer nebo ráno a všechny nízko nad obzorem. Ale právě taková situace přináší řadu efektních setkání planet s Měsícem či planet navzájem. Kromě toho můžeme sledovat zajímavý souboj meteorů z roje Perseid s měsíčním úplňkem a prostřednictvím sondy Rosetta i jádro komety. Letošní srpen je vesmírnými událostmi doslova nabitý k prasknutí.

aef1

Měsíc u Saturnu a Marsu 31. 8. 2014 www.stellarium.org

Planety jsou vlastně pozorovatelné všechny s výjimkou Merkuru, který je 8. srpna v horní konjunkci se Sluncem (to znamená, že při pohldeu ze Země je za Sluncem). Po většinu noci jsou nad obzorem planety Uran a Neptun, ale viditelné jsou jen pomocí dalekohledu. Z planet viditelných očima se můžeme setkat na ranní obloze s Venuší. Ta byla Jitřenkou po většinu letošního roku, ale v srpnu už má v ranních červáncích takříkajíc po parádě. V září nám zmizí z dohledu úplně a znovu se objeví až na konci roku na opačné straně oblohy. Spolu s Venuší je ráno k vidění Jupiter. Na rozdíl od Venuše se jeho viditelnost bude v následujících měsících zlepšovat, takže v tomto případě jde o dobývání, nikoli vyklízení pozic. Obě planety se vzájemně přiblíží na pouhé 2 desetiny obloukového stupně, a to 18. srpna v 7 hodin (SELČ). V té době už bude den, ale vzájemné přibližování dvou nejjasnějších planet bude pár hodin před tím příležitostí uvidět je současně v zorném poli dalekohledu.

I pohled prostým okem stojí za to. Při jednom z minulých těsných přiblížení (konjunkcí) Jupiteru a Venuše jsem poprvé a zatím naposledy potkával na ulici lidi, kteří vráželi do sloupů a do sebe navzájem, zakopávali o obrubníky a vstupovali do vozovky před auty, upřeně při tom zírajíce na oblohu. Na hvězdárně se nám tenkrát zhroutily všechny čtyři telefonní linky a jeden kolega, který neměl dost odvahy ten nepřetržitě drnčící telefon nezvedat. Tenkrát to ale bylo na podzim a v docela rozumnou večerní hodinu, zatímco letos je třeba pozorovat v 5 hodin ráno. Zmíněného 18. srpna bude přiblížení extrémně těsné, ale také několik dní před a po konjunkci planet bude jejich pohyb nad obzorem jistě velmi fotogenickou záležitostí. Pokus o nápovědu, která skutečnou sílu zážitku popsat nedokáže:

aef2

Na večerní obloze se o něco podobného pokusí Mars a Saturn. Obě planety jsou velmi nízko nad obzorem, ale jsou dostatečně jasné, a tudíž i v červáncích pozorovatelné prostým okem. Jejich konjunkce, která nastane 25. srpna ve 22 hodin, nebude tak těsná, ale zase nastane na tmavší obloze, protože planety jsou nad jihozápadním obzorem, zatímco červánky řádí především na severozápadě. Nejlepší podmínky na pozorování budou okolo 21. hodiny, ještě před samotnou konjunkcí planet. Kromě toho se za pár dní přidá k planetám na večerní obloze také srpek Měsíce a spolu s nedalekou hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra vytvoří romantickou skrumáž na rozloučenou s prázdninami:

aef3

Zatím je ale na loučení s prázdninami dost času, a tak se vraťme zpátky do jejich poloviny, na začátek srpna. Měsíc počátkem srpna dorůstá na večerní obloze. Od 2. do 4. srpna budeme moci pozorovat podobnou skupinku jako na konci prázdnin, jen s tím rozdílem, že nejbližší jasnější hvězdou bude Spica ze souhvězdí Panny. Setkání Měsíce s Marsem nastane 3. srpna ve 12 hodin, se Saturnem 4. srpna v 11 hodin. Konjunkce se Saturnem bude hodně těsná (0,6°), dojde k ní však ve dne a hluboko pod naším obzorem.

aef4

Také první čtvrť nastane 4. srpna, a to ve 2:49. Při úplňku 10. 8. ve 20:08 bude Měsíc zároveň v nejtěsnějším přízemí letošního roku – geometrické středy Země a Měsíce budou vzdáleny „jen“ 356 856 kilometrů. Důsledkem bude vysoký jas úplňku, což bude především nepříjemně rušit ty, kteří budou chtít spát a také ty, kteří chtít spát rozhodně nebudou. Jinak řečeno, jasný měsíční kotouč bude rušitpozorování meteorického roje Perseid, jehož nejvyšší aktivita se očekává v noci z 12. na 13. srpen.

Budeme-li dál sledovat pouť Měsíce srpnovou oblohou, zastihneme jej 17. srpna v poslední čtvrti (14:25), 23. a 24. srpna v blízkosti Jupiteru a Venuše, ale to už bude sotva viditelný couvající srpek, protože 25. srpna v 16:12 nastane nov. Tentýž den dojde k již popsanému setkání Marsu se Saturnem. O pár dní později už bude Měsíc zase dorůstat na večerní obloze.

Už podruhé jsme se dostali na konec prázdnin, ale zkusme se ještě naposledy vrátit do jejich poloviny. Evropská sonda Rosetta, která startovala do vesmíru před 10 lety, a stihla už prozkoumat asteroidy Lutetia a Steins, si nějakou dobu dokonce „schrupla“ v hibernovaném stavu. Probuzena byla letos v lednu a právě se blíží k hlavnímu cíli své cesty – kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko. Už teď sonda přináší fotografie jádra, 6. srpna by měla být navedena přímo na oběžnou dráhu okolo jádra a ještě na podzim letošního roku by na povrchu jádra měl přistát průzkumný modul Philae.

Zatím nejčerstvější snímek z navigační kamery (Credits: ESA/Rosetta/NAVCAM):

aef5

A model jádra vytvořený na základě detailních snímků kamery OSIRIS z období 14. až 24. července 2014 (Credits: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA):

Comet 67P/C-G shape model based on OSIRIS images 14-24 July. Credits: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Ve společnosti jádra komety má sonda Rosetta vydržet nejméně do konce roku 2015. Vypadá to, že i po prázdninách se bude na co těšit.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



zpět na článek