Už půl roku funguju jako oficiální fotograf Paranormální výzvy. To je odnož Klubu Sisyfos při Akademii věd, onoho společenství, které vede nerovný boj s pavědou a šarlatánstvím. Paranormální výzva teď už nabízí milion korun tomu, kdo prokáže nějakou vlastnost nevysvětlitelnou ničím, co současná věda zná.
Zatím jsem dokumentoval dvě zkoušky vedené za rigorózních podmínek. Obě dopadly tak, že kdyby se házelo korunou panna - orel, výsledek by byl stejný. Dnes navštívíme paní, která učí děti vidět se zavázanýma očima. Posledně jsem dokumentoval pána, který měl rentgenové oči. Požádal jsem ho, aby mě prokouk. Mých dvou titanových kyčelních kloubů si jeho rentgenové oči nevšimly.
O lidi tohoto typu se zajímám už dlouho. Jednou jsem byl také za jedním slavným léčitelem. Tenkrát mě bolel zub. Požádal jsem ho, aby určil ložisko nějakého mého neduhu. On na to, že mám zánět mozku. Vyprávěl jsem to pak jednomu člověku, který bere léčitele vážně. „Prkotina, jako je bolavý zub, je mimo jeho rozlišovací schopnost. On se zaměřuje na rakovinové nádory,“ zněla odpověď.
Ten s rentgenovýma očima se taky zaměřuje na rakovinu. Věř, nebo nevěř, je to na každém. Někdy je snadné neuvěřit. Asi bych těžko skočil na špek popletenci, který by kolem mě křepčil s virgulí v ruce a vykřikoval cosi o zánětu mozku. Hůř se čelí instituci, která má úctyhodné jméno, je vybavena certifikáty a nabízí léčebný proces.
Ano, mířím na tu záležitost s kmenovými buňkami. O metodě se teď hodně píše. Ona instituce odebere pacientovi buňky, namnoží je, cosi s nimi provede a výsledek pak vpraví do kloubu postiženého artrózou. Ty upravené buňky obnoví chrupavku a pak, Lazare, vstaň a choď, jsi zdráv. Už před časem jsem se o tom nenápadně zmínil před svým lékařem, který mi měnil nejdřív jeden, pak druhý kyčelní kloub. Nebudu opakovat, co mi na to řekl. Šel jsem na operaci, to vypovídá o podstatě sdělení.
Našlo se, dosud se nachází a jistě v budoucnu se najde hodně lidí, kteří svěří své klouby kmenovým buňkám. Nelze se jim divit. Vždyť se o kmenových buňkách a jejich užitečnosti v medicíně tolik psalo! Vyjadřovaly se k tomu vysoké lékařské kapacity. Když pak vezmeme v potaz selský rozum, dojdeme k otázce: když jsou ty kmenové buňky schopné obnovit poškozenou srdeční tkáň, proč by nemohly obnovit poškozenou chrupavku kyčelního kloubu? A tím spíš, že se proces neodehraje někde na chodbičce před uhelným kotlem ústředního topení (tam mě diagnostikoval ten, co mi přišel na zánět mozku), ale v řádně vedené a vybavené ordinaci? K tomu všemu ještě vytane na mysli výrok Arthura C. Clarka, že od určitého stupně jsou věda a technologie nerozeznatelné od magie, a jsme v tom až po uši.
Těžko se v tom orientovat, těžko rozeznat, co je medicína seriózní a co je šarlatánství. Snad bych navrhl jeden ukazatel: jestli na vás sestřička v čekárně bude ječet a budete si tam připadat jak hnůj u cesty, pak je to seriózní české zdravotnictví jednadvacátého století. Tam se rentgenových očí nemusíte bát.
LN, 21.7.2014