VĚDA: Dva metry
Mistrovství světa v kopané je v centru pozornosti a spolu s ním i Brazílie, pořadatelská země. Zprávy odtud přicházející mě sice spíš utvrzují v přesvědčení, že je lépe Brazílii nenavštívit než se do ní hrnout, ale to opravdu není podstatné. Zcela stranou médií se zde konal pokus, o kterém se skoro neví, protože ho jaksi nezabraly televizní kamery a co není v televizi, není vůbec. První výkop byl svěřen mladému ochrnutému muži, navlečenému do robotického obleku, částečně ovládaného mozkovou aktivitou. Muž se jmenuje Juliano Pinto, míč vykopl na vzdálenost dvou metrů a velký potlesk nesklidil ani on, ani autor projektu Miguel Nicolelis. Tento neurolog se už delší dobu zabývá překladem mozkových signálů do digitálních a světový mistrák byl dobrá příležitost k prezentaci.
Dva metry, i to je malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo. Nicolelisův robotický oblek není nic jiného než exoskelet, tedy cosi jako vnější lidská kostra. Ovládá ho člověk, ovšem o pohyb se starají motory. Můžeme si představit takový exoskelet nebo, chcete-li, robotický oblek, model 2050. Ten už bude opravdu poslušný na pouhou myšlenku a pokud si osoba do něho navlečená usmyslí kopnout do míče, trefí se přes celé hřiště do branky a ještě udělá díru v síti. A bude soustava lehkých zařízení schovaná pod bundou a kalhotami. A model 2070? Ten už bude uvnitř těla.
Jistě to poslouží k dobrému i zlému. Takový Juliano Pinto aby se modlil za rychlost vývoje. Modlí se ovšem i vojáci, kteří si od exoskeletů slibují vyšší pohyblivost toho, čemu se hezky říká živá síla. Vidina imperiálních vojáků z Hvězdných válek je nepříjemně realistická. Tak nějak budou už brzy vypadat – jak ti ochrnutí a nyní osvobození Julianové Pintové, tak i vojáci, sami neochrnutí a jiné zmrzačující. Nad tím je marné lamentovat, vše, co lidský důmysl stvořil, slouží životu i smrti.
My laici si dovedeme jakž takž představit fungování exoskeletu. To podstatné je ale jinde – je to přenos myšlenky a její převedení na povel servomotorům. Už sám pojem "myšlenka" je asi nepatřičný. Brazilský robotický oblek pracuje na principu EEG. Člověk uvnitř stroje má na hlavě síťku snímající to, co se mu děje v mozku. Lepší by byly elektrody zavedené rovnou do mozku, takové je představa otců projektu. A je to tady, ta vize techniky, která se zavrtává do člověka jako pijavice a splývá s ním. Mozek, to je poslední útočiště, to je třináctá komnata člověka. I tam se technika dostane.
Úplně na dně toho všeho je čtení myšlenek. Nejdřív síťka, pak elektrody. Nebo třeba speciální mobilní telefon, který právě k tomuto účelu slouží. Komu poslouží? To zůstává otázkou, ale určitě bude v pozadí. Zatím můžeme jen vzít na vědomí, že na světě už souběžně funguje několik projektů shromažďujících naše výkonové informace. Dnes má kde kdo na sobě při pobíhání po Stromovce všelijaké snímače. To je zdroj informací! Zajímá se o ně i Google a koncem června nám oznámí, jak se o ně bude ucházet. Že byste unikli, tak na tuhle myšlenku zapomeňte.
LN, 16.6.2014
*********************************************************************
PÁN VZDUCHU
V Nakladatelství Albatros vyšel román Ondřeje Neffa Pán vzduchu.
První část třísvazkového cyklu Tajemství pěti světadílů přivádí diplomata Mauklera a detektiva Fixe na stopu ďábelského spiknutí chystaného nejbohatším mužem světa Virgilem Adrianem. Tento dědic Ocelového města by rád hrál roli spasitele světa, avšak zkušené pátrače nedokáže oklamat. Jdou mu nelítostně po krku ve světě skvělých vynálezů, řiditelných vzducholodí a parních počítačů.
