Je zřejmé, že extrémní zvraty podnebí jsou v klimatickém pohledu cyklické, i když nepředvídatelné. Je zřejmě, že anomálie počasí byly, jsou a jistě i budou a že naši předkové se s nimi vyrovnali (tj. přežili) a že teprve budoucnost ukáže, jestli se s nimi naši současníci a následovníci vypořádají a hlavně jak jsou připraveni těmto náhlým změnám čelit. Přisuzování viny za extrémní výkyvy počasí (sucho, povodně atd.) jen činnosti člověka a nadřazovat ho tak nad přírodu (v tradičním „poručíme větru a dešti“) lze považovat za jistou autorskou namyšlenost nad svým přesvědčením vlastní pravdy.
Tím nezpochybňuji, že člověk svojí činností naši planetu Zemi špiní, zapleveluje a tak doslovně vybydluje.