Výbuch islandské sopky může však mnohé poopravit. Sopečný prach a popel tvořený malými částicemi o velikosti kolem dvou milimetrů zasahuje v současné době především vyšší vrstvy atmosféry, zhruba ve výšce 6 až 10 km a postupuje kolem Evropy i části zeměkoule. Některá odborná tvrzení zahraničního tisku předpokládají, že činnost sopky za nepříznivého vývoje erupce může trvat delší období, možná, s pesimismem, i několik let. Obal vulkanického popela obklopujícího část Země může vedle určitých zdravotních potíží snížit i stávající množství slunečního záření. Důsledkem by byl vznik dočasně trvajícího chladného počasí se značným dopadem na podnebí, biosféru, zemědělství s možným následným celosvětovým propadem ekonomiky. Připomínám, že uvedený odhad globálního ochlazování rovněž není zatím ničím podložen.
Vulkanické erupce jsou jedním z mnoha příkladů, jež dokazují obrovskou moc přírodních sil neovlivnitelných člověkem.. Nelze jim zabránit, je možné je pouze sledovat a pokoušet se je předpovídat. Rozhodně k nim nedochází jako důsledek negativních činností člověka. Nevěrohodně by proto působil narychlo svolaný summit podobný nedávné mezinárodní kodaňské konferenci, nutící všechny vyspělé i rozvojové státy ke společnému boji proti sopečnému řádění.
Právo, 19.4.2010