Pozdě ale přece. Ministerstvo vnitra se probudilo a chystá se nejen čelit extremismu, ale i rozorávat podhoubí pro šíření nenávistných projevů.
Všimlo si například internetové stoky, která se dávno vylila z koryta svobody slova. Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018 uvádí, že na šíření rasistických a xenofobních myšlenek se výrazně podílely weby přinášející konspirační teorie a dezinformace.
Reakcí je kombinace cukru a biče. Vnitro si uvědomuje potřebu lepšího informování o migraci a integraci cizinců, o extremistické scéně a o protiextremistických opatřeních. Zlepšit by se mělo samotné začleňování cizinců do tuzemské společnosti.
Stát by měl podle resortu zaštítit aktivity k prevenci kriminality zejména v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami, pomáhat obcím při zvládání extremistických shromáždění, lépe vzdělávat mládež i školit policisty. Ti mají za úkol pohnout s kybernetickou kriminalitou.
Novinkou mezi biči by mělo být zavedení elektronického trestního oznámení pro oběti či svědky řádění extremistů.
Kvaltování má svůj důvod. Počet trestných činů s extremistickým podtextem roste. Loni jich bylo 179. Na vrcholu smutné hitparády je podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod.
Těžko říct, jestli k nim bude přiřazeno napadení poslance za TOP 09 Dominika Feriho na koštu vín v Boršicích. Možná se vše uzavře jako výtržnictví opilců. Každopádně podle svědků měl jeden ze dvou útočníků vykřikovat, že „negři do politiky nepatří“.
Komu radikálové fandí, se lze zase dočíst v ministerské zprávě o extremismu. Pravicové extremisty nejhrubšího zrna zastínila Okamurova Svoboda a přímá demokracie. Toto hnutí prý záměrně cílí na skupinu obyvatel, u kterých se předpokládá, že nebudou často předložené manipulativní informace dále ověřovat a podrobovat kritické reflexi.
Zpráva rovněž uvádí, že někteří členové SPD byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům.
Kam může vymývání mozků vést, dokládá případ jednasedmdesátiletého seniora, podporovatele a příznivce SPD, jenž vyfasoval čtyři roky natvrdo za to, že předloni pokácel na železniční trať dva stromy s cílem svést čin na muslimy a podnítit nenávist vůči nim.
Tomio Okamura označil dokument za politicky motivovaný a hrubě popírající právo na demokratickou pluralitu názorů. Proti označování svého hnutí za „extremistické“ bojuje dlouho a vytrvale. Skoro se chce říct, že se v tomto jediném případě domáhá pověstné politické korektnosti.
Ale budiž, nesejde na nálepkách. Podstatné je poslouchat, jak se členové a sympatizanti SPD vyjadřují o Romech, koncentračních táborech, homosexuálech nebo migrantech. Po ovoci poznáte je.
Na druhou stranu by bylo neseriózní házet všechno na Okamurův fanklub. Jeho příslušníci si neberou servítky, a proto na sebe především na sociálních sítích nabalují další jedince, co by vše řešili tvrdou rukou.
Bojovou škrabošku si ale leckdy nasazují i nejvyšší ústavní činitelé. Například prezident ztotožňující terorismus s islámem nebo premiér s protiunijní rétorikou, podle níž Bruselu vadí a je popotahován za střet zájmů, protože je protimigrační.
V rozhovoru pro sobotní MF Dnes to Andrej Babiš řekl opakovaně. A navíc přidal osobní výpad proti senátorovi a svému bývalému náměstkovi na ministerstvu financí Lukáši Wagenknechtovi, kterého označil za „psychopata“. To sice nesouvisí s extremismem, ale zato s nebetyčnou hrubostí, která české politice vládne a následně radikalizuje i občany.
Jenže dokud politici nepůjdou příkladem, ať v odporu vůči krajním názorům, nebo v chování k soupeřům, budou zprávy vnitra o extremismu pouhým házením hrachu na zeď.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus