Neviditelný Pes

SPOLEČNOST: Velké změny neřídí konspirátoři

21.2.2019

Internetový svět je dnes plný konspiračních teorií. Konspirační teoretici se však mýlí, prudké společenské změny jsou natolik dynamickým procesem, že jsou ze své podstaty neřiditelné.

Jedna ze základních konspiračních teorií říká, že náš 17. listopad 1989 byl dopředu domluven mezi KGB a StB. Jedna verze sem přidává i nespecifikované západní tajné služby a velké korporace lačné po našem průmyslu.

Omyl. Jakmile se dá do pohybu společenská změna typu sametová revoluce, jde o proces s neuvěřitelným množstvím aktérů a zájmů, proces mající svou vlastní dynamiku. Jeho zákruty často závisí na až bizarní náhodě, pád Berlínské zdi začal například přeřeknutím se východoněmeckého televizního hlasatele oznamujícího výsledky jednání politbyra!

Pravdou je, že komunismus na konci osmdesátých let prostě zašel na úbytě, zdechl. Sovětský svaz dal najevo svým východeovropským satelitům, že už nadále nemohou počítat s jeho armádou jako mocenským nástrojem k potlačení domácí opozice. A bylo vymalováno.

Všem těm, kteří věří ve všemohoucnost KGB, je nutné zdůraznit, že základním úkolem KGB bylo uchránit sovětské impérium a Sovětský svaz zvláště. Dopadlo to tak, že sovětský blok se zhroutil během jednoho roku, všechny původní sovětské satelity v Evropě následně vstoupily do NATO. Sovětský svaz se rozpadl krátce poté, mnohé exsovětské republiky jsou dnes protiruské (Ukrajina, Gruzie) nebo rovnou v NATO (Pobaltí). Takhle úspěch fakt nevypadá.

To však neznamená, že nějaký inteligentní rozvědčík či agent si nemohl ulít nějaké erární peníze nebo ještě spíš v nových podmínkách využít svých znalostí a kontaktů, novodobým slangem nabytého sociálního kapitálu.

Druhým zásadním omylem je vidět konspiraci a spiknutí tam, kde jde o obyčejnou shodu zájmů. Každý z nás si umí představit nějakou zakonspirovanou odbojovou organizaci, tajné schůzky, spojky, hesla. Nebo i zločineckou organizaci jako z filmu Kmotr. V těchto případech jde ale o řízené organizace, se svojí hiearchií.

Shoda zájmů je o něčem jiném. Například nikdy neexistovalo a neexistuje spiknutí bankéřů, kdy by se někde sešli šéfové, stanovili si cíl, rozdělili úkoly. Ale existovala a existuje shoda zájmů bankéřů a na ně navázaných institucí a lidí, aby zisky byly privátní a ztráty veřejné. Pak to i vypadá, jako by se jednalo podle nějakého společného ďábelského plánu, jakým bylo například „zachraňování“ eura během tzv. řecké krize, kdy se soukromé špatné investice přeměnily na veřejné dluhy daňových poplatníků.

Ne, nešlo o konspiraci. To jen shoda zájmů některých hráčů dosáhla velkého vítězství nad daňovými poplatníky, zastupovanými v této hře mizernými politiky.

Autor je radní pro školství za ODS, Praha 4



zpět na článek