Neviditelný Pes

PRÁVO: Absurdity kolem sporu Zeman - Peroutka

11.2.2019

V roce 2015 podala vnučka Ferdinanda Peroutky proti České republice - Prezidentské kanceláři žalobu, ve které žádá, aby se žalovaná omluvila za prezidenta Ing. Miloše Zemana pro jeho výroky z ledna 2015, že její dědeček napsal a publikoval v časopise Přítomnost článek s titulem „Hitler je gentleman“, a pro další údajné nesrovnalosti.

Obvodní soud a potom odvolací instance Městský soud v Praze zčásti žalobě vyhověly s tím, že Česká republika Prezidentská kancelář je povinna se omluvit za výrok, že Peroutka je autorem článku „Hitler je gentleman“. Exekutor dokonce udělil pokutu 100 000 Kč za nerespektování pravomocného rozsudku, protože se žalovaná strana neomluvila. Bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolací soud rozhodl, že prozatím není třeba 100 000 Kč platit, a následně rozsudek odvolacího soudu zrušil. Záležitost údajně by neměla být posuzována podle občanského zákoníku, ale podle zákona o náhradě škody a jiné újmy způsobených nesprávným úředním postupem. Česká republika Kancelář prezidenta republiky byla žalována chybně. Měla být žalována Česká republika Ministerstvo financí. Spor se vrátil na úplný začátek k obvodnímu soudu po třech létech od podání původní žaloby. Dne 4.2.2019 bylo uvedeno jako novinka v iDnes, že prezident Ing. Miloš Zeman vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na straně České republiky Ministerstva financí. Jednání u obvodního soudu údajně nařízeno dosud nebylo.

Uvedu pro srovnání jiný spor, kdy soudy se řídily opačnými názory. V roce 2000 předseda vlády Ing. Miloš Zeman veřejně obvinil zástupce odborů v dozorčí radě jednoho podniku, že kolaborovali s managementem a přihlíželi tunelování svého podniku. Tentýž rok byla podána žaloba čtyř členů dozorčí rady na ochranu osobnosti s požadavkem písemné omluvy u Městského soudu v Praze. Žalovaným byl přímo Ing. Miloš Zeman, nikoliv Česká republika. Po několika měsících žaloba byla zamítnuta s tím, že fyzická osoba Ing. Zeman není zde v žádném případě odpovědna, žalovaná měla být Česká republika. Dodáváme, že soud „neusnadnil“ žalobcům práci tím, že by označil, jaký orgán měl být správně zažalován. Zda předsednictvo vlády, nějaké ministerstvo nebo jiný orgán. Vedle toho v době rozhodnutí Ing. Zeman již nebyl předsedou vlády.

Ve lhůtě bylo podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. V odvolání bylo zdůrazněno, že při jednání Ing. Zemana šlo o jasné vybočení z plnění úkolů předsedy vlády. Podle názoru žalobců jde o analogii soukromého finančního závazku jakéhokoli předsedy vlády. Pokud bude něco dlužit a nezaplatí v určeném termínu, pak musí on osobně platit. Totéž se týká i náhrady škody, která byla způsobena mimo rámec plnění služebních povinností.

Dále bylo uvedeno, že tento názor musí být i ve prospěch žalovaného. Mohou nastat nové volby nebo se vláda může změnit také i z jiných důvodů. Ke slovu se mohou dostat odpůrci pana inženýra. Jejich zájmem bude prohraný spor. Nakonec nejde o jejich čest. Především z hlediska morálky jde o zájem politického protivníka. Proč spor neprohrát nebo neuzavřít soudní smír místo rozsudku? Případné soudní náklady jsou pakatelem v rozpočtu úřadu.

Vrchní soud odvolání vyhověl a stanovil, že jednání ministerského předsedy bylo jasným excesem z plnění služebních povinností. Za tento exces žalovaný odpovídá osobně. Po navrácení záležitosti prvoinstanční městský soud nařídil, aby žalovaný se omluvil. Tentokrát následovalo odvolání ze strany pana inženýra. Vrchní soud nařídil doplnění důkazů a znovu vrátil věc prvoinstančnímu soudu. Po 10 letech od podání žaloby Městský soud v Praze znovu nařídil žalovanému, aby se omluvil. Proti tomu rozhodnutí se nikdo neodvolal, tak nabylo právní moci a stalo se vykonatelným. Po upomínce soudního exekutora pan inženýr zaslal žalobcům omluvu nařízenou soudem.

K nové informaci, že prezident Ing. Miloš Zeman bude ve sporu o údajné výroky F. Peroutky vedlejším účastníkem. Jako vedlejší účastník se může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako podporovaný účastník. Ovšem podporovaný účastník musí souhlasit s účastí vedlejšího účastníka.

Rovněž svůj souhlas může vzít zpět. V takovém případě dochází bez dalšího k ukončení vedlejšího účastenství. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvolání vedlejšího účastníka nesouhlasí. Analogické zásady platí i pro další druhy opravných prostředků.



zpět na článek