Neviditelný Pes

SPOLEČNOST: Láska, nebo jen synchronizace?

10.1.2019

Může někdo opravdu, ale opravdu milovat nějakého politika? Toť otázka. Nicméně jsem si jist, že u některých jedinců jde přinejmenším o synchronizaci.

Známe to všichni. Když se kdysi objevili Beatles a nenechali na sebe sáhnout lazebníky, byl jejich vlasový porost ihned masově napodobován, a to i v lidodemo, kde jejich hudba byla brána přinejmenším zpočátku jako dekadentní produkt západního zahnívání. Přes všechnu povinnou výchovu v hodinách marxismu-leninismu se vždy našlo pár jedinců, kteří byli pronásledováni pro svou „deku“.

Občas i malá třeťačka začne doma mhouřit oči k velkému zděšení svých rodičů, kteří posléze zjistí u očního lékaře, že Mařenka má zrak jako ostříž. Teprve třídní schůzka ozřejmí příčinu, neboť krásný mladý učitel, jsa krátkozraký, nenosí z jisté příčiny brýle a bez nich romanticky přimhuřuje.

I ve fázi prvotní párové zamilovanosti činíme kroky a zastáváme postoje, které jsou blízké protějšku, a to z důvodu hormonálního přesycení mozku. Každý psycholog vám potvrdí, že tato fáze však trvá jen omezenou dobu a posléze nastoupí tvrdá realita.

Z uvedeného je zřejmé, že nejde o lásku, ale o jev, který bych pracovně nazval synchronizací. Na našem politickém kolbišti existují jedinci, kteří vyvolávají u některých našich spoluobčanů hnutí mysli vedené jakousi touhou se jim přiblížit. Ne, nemyslím vizuálně, ale jaksi napodobováním jejich myšlení. Zpočátku kritický jedinec náhle přestane uvažovat v intencích rozumu a začne se svým idolem synchronizovat. Každé slovo, vyřčené oním politikem, je bez ohledu na obsah ihned vydáno za jakousi mantru, jejímž opakováním se i zřetelný blábol stává pravdou. Onen dříve kritický jedinec pak ono slůvko, větičku či často i rozsáhlý elaborát převezme do svého portfolia a jme se dále jej synchronně šířit.

Jistě, tu a tam se objeví červík pochybností, jestli předmětný výraz či slovo je opravdu košer, jestli čirou náhodou to už zmíněný milec tak trochu, zcela nepatrně, nepřehnal. Pak si uvědomí, že jen pomyslet na to, že by mohlo dojít k desynchronizaci s objektem touhy, ony obláčky zaplaší a plně se opět věnuje původní činnosti. Svůj drobný vnitřní prohřešek raději nikde neventiluje, neboť by se před ostatními, co bezchybně synchronizují, navždy shodil.

V dobách minulých byla ona synchronizace násilně vyžadována. Jistě, u několika málo jedinců šlo o skutečnou lásku k velkému ochránci, kdy byli schopni zaprodat celou zemi jen pro pošimrání podbradku svým idolem, avšak drtivá většina pouze násilně synchronizovala ve veřejných projevech, kdy tato synchronizace byla existenční nutností.

V současnosti je synchronizace dobrovolná. O to je však upřímnější, pevnější a zřetelnější. Předmětní jedinci se předhánějí v projevech své náklonnosti, píší vášnivé diskusní příspěvky a pro ty, kteří doposud z nejasných důvodů zatím nesynchronizují, mají jen slova pohrdání a odporu.

Je nejspíše jen otázkou času, kdy všichni - ti upřímně synchronizující i ti, kteří budou k synchronizaci jaksi donuceni - opět vyjdou společně do ulic, aby veřejně deklarovali svůj vztah. Všichni budeme radostně a vesele synchronizovat a bude nám všem zase dobře.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



zpět na článek