Neviditelný pes

PRÁVO: Opravdu je u nás svoboda slova odsouzena k smrti?

6.8.2018

Jaroslav Novák napsal blog v reakci na odsouzení pana Jaroslava Staníka, který se v opilosti vyslovil pro likvidaci Židů, cikánů a homosexuálů. Dle něj jde o průlomový rozsudek.

Jen připomenutí předmětného skutku: Počátkem listopadu 2017 byl pan Jaroslav Staník tajemníkem klubu politické strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Dle několika svědků byla jeho slova vyřčena při spatření tehdejší ministryně Marksové v parlamentním klubu. Pan Staník byl v té době pod vlivem alkoholu a pro uvedené skupiny lidí požadoval zplynování. Jeho výrok slyšelo mnoho dalších, a je tedy nepochybné, že tato slova či jejich smysl zazněl nahlas.

Pan Novák (t.č. poradce pana Tomia Okamury) v odsouzení pana Staníka vidí počátek honu na čarodějnice, připomíná paradoxně výroky nacistických vůdců v 30. letech minulého století vedené vůči Židům a jejich dehonestaci, která vyústila ze slovních útoků v jejich fyzickou likvidaci. Obává se, že výrok o vině za podobná vyjádření spustí lavinu obvinění a způsobí společenský chaos. Jako omluvu pro pana Staníka uvádí, že podobné výroky zaznívají v hospodách a nejsou nijak penalizovány.

Pan Novák si však neuvědomuje několik podstatných dat.

1. Pokud jsem třeba hráčem v tenisovém deblu a můj spoluhráč napálí lehký volej při mečbolu do autu, mohu v rozčilení prohlásit, že jej zabiju. Všichni, tedy nejen já, ale i okolostojící vědí, že jde o nadsázku a jakékoli požadované právní důsledky by skončily pro oznamovatele jen úsměškem, v horším případě psychiatrickým zkoumáním.

2. Pokud však stejnému člověku v klidu a s rozvahou sdělím, že vzhledem k jeho původu, sexuální orientaci, případně další odlišnosti, která je pro mne „zásadní“, jej hodlám zbavit života, jde o trestný čin.

3. U politiků (či jejich poradců) je situace mnohem horší. Jelikož jde o jedince, kteří ovlivňují náš život produkcí zákonů, kterými jsme nuceni se řídit, které volíme v rámci přesvědčení, že budou dělat vše pro naše blaho (tedy i blaho Židů, homosexuálů a cikánů), je podobný výrok naprosto nepřijatelný. Nejde totiž o vyjádření politického postoje, kdy označím kolegu z opačného politického spektra za podvodníka, tuneláře apod. Jde o nepokrytou výhrůžku smrtí. A to jen proto, že dotyční tak nějak nesplňují „představu“ autora výroku o správné společnosti.

4. Pokud pan Novák uvádí jako historickou paralelu nacisty a Židy v 30. letech minulého století, tak právě počáteční liknavost tehdy snad ještě nikoli nacisty obsazených soudů způsobila, že ona výhrůžná slova přešla v hrůzné činy.

5. Společnost by měla mít ochranné mechanismy proti podobným excesům. Zdravá společnost je nepochybně má a podobné případy řeší okamžitým odvoláním provinivších se jedinců ze všech veřejných funkcí a to na doživotí. Zveřejněním podobných výroků úmyslně způsobí jeho dehonestaci a dá příklad případným dalším, kteří by rovněž měli potřebu veřejné ventilace podobných názorů. Každá politická strana by měla mít samoočistný mechanismus a tyto lidi okamžitě eliminovat ze svých řad. Zdravá společnost pak zveřejněním trestu (v tomto případě jistě nepůjde o drakonickou výši) sdělí, že toto je již nepřípustné, ať jde o politika či nikoliv. Nemocná společnost, která by podobné výroky tolerovala a netrestala, je odsouzena k apokalypse.

Řečeno jasně. Kdokoli bude druhému vyhrožovat zplynováním pro jeho původ, přesvědčení, sexuální orientaci či třeba barvu kůže, má být navždy vyloučen ze všech veřejných funkcí, má být adekvátně potrestán dle platných zákonů. Toto není začátek honu na čarodějnice, začátek konce demokracie atd. Naopak. je to doklad, že společnost - i přes kvantum problémů - má ještě aspoň nějaké protilátky proti vlastní destrukci.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



zpět na článek