Neviditelný Pes

MÉDIA: Igor Lukeš se nám odkopal

25.7.2018

Poučné bylo sledovat ve čtvrtek 19. 7. na ČT24 dálkovou diskusi mezi Ladislavem Jaklem a Igorem Lukešem, profesorem historie a mezinárodních vztahů na Bostonské universitě. Poučné ne proto, co bylo předmětem debaty, kterým byl americký president Donald Trump, ale tím, jak si kdo v tomto duelu vedl.

Odpustím si teď komentář k tomu, co je vlastně Bostonská universita, která je zahemžená neproduktivními humanitárními obory, z nichž přijatelný tvar má snad pouze Law College, ale nemohu si odpustit komentář k vystoupení a chování profesora Lukeše. Ten je již léta brán veřejnoprávní bednou jako guru komentářů k americké politice, asi jako jím byl po dlouhou dobu neuvěřitelný Jaroslav Šonka pro Německo, který už zaplať Bůh skončil (že to ale trvalo). Společné měli pouze jediné: oba se ve všem a vždy mýlili.

Tak zatímco Ladislav Jakl řekl svůj kladný názor na Donalda Trumpa a jeho politiku v posledních dvou měsících, kterými si to u něj Trump prý hodně vylepšil, tak ctihodný pan profesor (fuj, to se k němu krutě nehodí) se nám rovnou odkopal a vypustil páchnoucí pšouk nenávisti nejen k Donaldu Trumpovi, což nakonec zcela korunoval závěrečným hodnocením, ale zcela iracionálně vůči Ladislavu Jaklovi. Nebýt to debata po telefönu, kdo ví, jak by to dopadlo. Igor Lukeš si to vyřídil s Ladislavem Jaklem zcela vědecky. Ohodnotil ho naprosto mimo mísu jako osobu s koňským ohonem a pochopitelně zcela vědecky jej také zařadil mezi osoby, které říkají absurdní lži vypůjčené ze slovníku Kremlu. Kdyby byl býval Jakl tyto lži o Trumpovi neříkal, Igor Lukeš by se byl prý nikdy o koňském ohonu nezmínil. Inu, pan Lukeš je holt vědec zvyklý kritickému myšlení, to bylo vidět na první pohled.

Nebohý redaktor pan Kubala byl z toho perplex a musel krotit našeho významného vědce, který šíří slávu Čechů v dalekém Bostonu, slovy, že to, jak někdo vypadá, není přece v této věci důležité a že by se měl profesor Lukeš vrátit k položené otázce. Kdepak s takovou poznámkou na věhlasného a svou zlobou zcela zpitomělého vědce, mlel prostě dál. Byl to opravdu mazec, Ladislav Jakl se výborně bavil a sledoval toho mamlase, jak se ne a ne dostat k tématu, aby nějak věcně zhodnotil buď to, co řekl druhý diskutér, anebo co udělal či neudělal americký president. Pan Jakl jej pak dorazil, když správně podotkl, že tyjátr, který se dnes v USA provozuje, není o politice presidenta USA vůči světu, ale je to boj vnitroamerický. Divím se, že redaktor Kubala se nerozloučil s Igorem Lukešem poznámkou, že až se uklidní, nebude chtít nikoho urážet a bude mluvit k věci, ať zavolá, omluví se Jaklovi, Kubalovi samotnému a nám všem za to, co předvedl. Jen doufám, že tímto Igor Lukeš v ČT skončil. Jestli ne, pak to jen potvrzuje můj názor, že žádné veřejnoprávní bedny není třeba, když tam mohou dštít síru takoví pomatenci.

Tímto jsem si také udělal obrázek o tom, co že to je Bostonská universita za instituci, když tam učí takový kritický veleduch, jakým je Igor Lukeš. Zároveň člověku dojde, co za materiál z emerických vysokých učilišť vylézá pod vedením takových exotů.



zpět na článek