Navzdory převládajícímu pesimismu se svět mění k lepšímu.
O chmurné scénáře budoucnosti není nikdy nouze. Již řecký filozof Hésodius píše, že zlatý věk pominul. Paleolitické vzorce myšlení nás vedou k tomu, že si lépe pamatujeme negativní zprávy, které také vyhledáváme. Zapamatování si toho, kde hrozí nebezpečí bylo dříve nutné k přežití, v dnešní relativně klidné době ale toto schéma vzbuzuje přehnanou úzkostlivost. Přes 70 % respondentů si proto myslí, že svět se stává horším, a pouze 5 % si myslí, že se situace v globálu zlepšuje. Objevuje se někdy až absurdní strach z terorismu, válek i zničení životního prostředí. Z novinových titulků to může vypadat, že soudný den je za dveřmi. Objektivní shrnutí faktů ale vede k realistickému optimismu. Stejně jako Česká republika (ČESKO: Nejlepší místo pro život?) se i svět mění k lepšímu.
Životní úroveň stoupá
Matt Ridley ve své knize Racionální optimista předkládá tezi, že si dnes obyčejný člověk žije lépe než králové v minulosti. Pokud obyvatel západního města dostane chuť na jídlo, může zajít do nejrůznějších restaurací či obchodů, má tak k dispozici více kuchařů a ingrediencí, než měl francouzský dvůr v době své největší slávy. Podobné je to se zábavou nebo zdravotní péčí. Současný západní standard by byl dříve považován za ráj. Na otázku, proč se zvyšuje životní úroveň a prosperita, nalézá Ridley odpověď ve specializaci práce, která vedla ke směně výrobků, služeb, myšlenek a rozvoji inovací. Ridley není idealistou, všímá si současných problémů, ale skrze jejich racionální zhodnocení zůstává optimistou i co se týče budoucího vývoje.
Svět je bezpečnější
Na světě nebylo nikdy tak bezpečno, jako dnes. Alespoň to je hlavní poselství knihy Lepší andělé naší přirozenosti: Proč je násilí na ústupu (The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined, 2011). Její autor, harvardský profesor Steven Pinker, argumentuje, že lidstvo se ustanovením moderního státu dostalo z bludného kruhu násilí a odplaty. Na základě dat dokazuje, že dlouhodobě ubývá vražd a dalších násilných činů. V dnešní době umírá ve válkách a dalších násilných konfliktech nejnižší počet lidí v dějinách. K násilí přestává být důvod, není ekonomicky výhodné. To může souviset i s tím, že lidé jsou inteligentnější. Nastupující generace je navíc více “morální” než předcházející, alespoň co se týče nízké promiskuity, omezování nadměrného pití alkoholu či užívání drog. Tato čísla tak mohou podpořit i opovážlivou tezi, že evoluce preferuje “morální výběr”.
Životní prostředí se lepší
I když se o ekologické krizi mluví často, zdá se, že lidstvo jako celek je více uvědomělé a situace se postupně zlepšuje. Redukce ozonové vrstvy podnítila odpovídající reakci, během pár let byla učiněna razantní opatření vedoucí ke snižování produkce freonů a dalších škodlivých látek. Dostavují se první známky zlepšení a ozonová vrstva se vrací do normálního stavu. I přes množství katastrofických vizí – od malthusiánských předpovědí o přelidnění po varovné scénáře manželů Meadowsových – se ukazuje, že lidé si problémy dokáží uvědomit a řešit. V zemích po celém světě vznikla ministerstva životního prostředí a neziskové organizace apelují na řešení problémů. Uhlíková náročnost americké ekonomiky klesá už přes půl století, celosvětově začínají také klesat emise CO2. Většina států světa podepsala Pařížskou klimatickou dohodu, která vybízí k dalšímu snižování emisí. Organizace spojených národů přijala program Cíle udržitelného rozvoje, v rámci něho se snaží nejen o zlepšení životního prostředí, ale také dalších aspektů života.
Globální nerovnost klesá
Nerovnost je často chápána jako jedna z překážek rozvoje a blahobytu společnosti.
Zatímco se po staletí zvyšovala životní úroveň obyvatel na západě, v jiných civilizačních okruzích stagnovala. To zapříčinilo značnou globální nerovnost. Ta kulminovala v sedmdesátých letech dvacátého století. V té době se situace mění, začíná propojování světa, odstraňují se překážky volného trhu a vzniká množství rozvojových programů. Globální nerovnost tedy klesá již více než čtvrt století. A to zejména díky snižujícímu se počtu lidí, kteří jsou ohroženi chudobou. Do rozvojových zemí se zároveň dostávají ty nejnovější technologie, nemusí si tak projít cestou vývoje a modernizace, kterou prošly západní země, ale dostanou hotový produkt. V džungli na Srí Lance je tak možné surfovat na mobilním internetu rychleji než na mnoha místech vyspělého Západu. Využívání internetu vede k šíření znalostí a k dalšímu odstraňování geopolitických i sociálních nerovností.
Bohatí pomáhají
Jako pesimistický argument se často uvádí, že nerovnost v rámci jednotlivých zemí se zvyšuje a bohatí vlastní stále více peněz. To je pravda, je potřeba ale také dodat, že si tito lidé často peníze sami vydělali. Na ústupu jsou naopak bohaté dynastie, které po staletí ovládaly kapitál a tvořily neproniknutelnou vrstvu (např. šlechtické rody). V USA je přes šedesát procent miliardářů self-made manů. Miliardářů, kteří si majetek vydělali sami, je nejvíce v historii. Ukazuje se, že udržet bohatství po generace je těžší než si ho vydělat. Nová generace miliardářů z technologického prostředí si navíc nepotrpí na nákladné oblečení, okázalá sídla nebo bujaré večírky. Naopak, mnozí rozdělují majetek mezi potřebné, a to lépe, než by to dělal leckterý stát či organizace. Akumulace kapitálu v rukou jednotlivců podnítila průmyslovou revoluci a vedla k vítězství Západu, naopak komunistické rovnostářství se ukázalo jako nefunkční. I proto by zakladatel Googlu Larry Page, raději než instituci, dal veškerý svůj majetek Elonu Muskovi, aby uskutečnil své sny o lepší budoucnosti. Marck Zuckerberg používá svůj majetek na odstraňování nerovností. Warren Buffet plánuje rozdat 99 % majetku. Bill Gates rozdává skoro celé své jmění. Zpráva jeho nadace pak ukazuje, jak konkrétně pomáhá a další údaje, které ukazují, jak se svět zlepšuje.
Uvedená fakta neznamenají, že na světě neexistuje množství problémů, které je třeba řešit. Lidem v Sýrii či subsaharské Africe objektivní data nepomohou. Stejně tak obyvatelům vyspělých zemích, kteří trpí sociálním vyloučením, nemocí či chudobou. Rezignace na rozumnou snahu měnit své okolí k lepšímu může vést k horšímu. Naopak, černé brýle zkreslující realitu se podílejí na sebenaplňujícím proroctví. Pokud si totiž většina lidí myslí, že žije ve zhoršujícím se světě, tak v něm skutečně žije.
Článek vychází z textu, jenž byl publikován na České pozici.