Obsáhlý rozhovor s režisérkou Terezou Nvotovou uveřejnil magazín OnaDnes číslo 9. Na úvod popisuje Nvotová své zážitky z cesty po USA. Američané jsou totiž „strašliví rasisté“.
Popravdě, rozhovor s Terezou Nvotovou mě nepřekvapil. Mladá režisérka jen prokazuje, že pokud je člověk mladý a má srdce, musí být ve svých názorech hodně nalevo. Pak se ale také říká, že pokud člověk levičákem zůstane i po třicítce, nedostal rozum. Nvotová právě dosáhla třicítku, a má tak ještě trochu času, aby rozum pobrala. Její filmy jsem neviděl, o dokument o Vladimíru Mečiarovi nestojím. Vždy jsem ho považoval za všehoschopného politika a rozdělení federace jsem před čtvrt stoletím prožíval - a zřejmě i řada dalších obyvatel Česka - jako úlevu, že se zbavíme vlivu jeho politiky. Pak roli Mečiara převzal v Česku Miloš Zeman, i když to byl jenom asi „odvar“ mečiarismu.
Postřehy Nvotové z cesty po USA však tuto zemi nijak nešetří. Po měsíčním pobytu na jihu USA přišla na to, proč si Američané zvolili Trumpa za prezidenta.
Na co jste přišla?
Že jsou strašliví rasisté. Jih Ameriky je posetý bývalými konfederačními státy, kde pracovaly miliony otroků na plantážích. Přesto tuhle historii vnímají jako romantickou záležitost. Nereflektují tu obrovskou tragédii. V plantážnických domech můžete mít svatbu, zamluvit si pokoj se snídaní. Nechutné. Je to, jako byste si objednali nocleh v koncentráku, kde by vám ukazovali architekturu, ale nikdo by neřešil, že tam zplynovali miliony Židů. Přitom na plantážích mučili generace otroků.
Jak to souvisí s Trumpem?
Velmi. Trump je prezident těch lidí, kteří tam jezdí na výlety s nostalgií. Těch, kteří obviňují cizince, že jim berou práci, že jsou to kriminálníci. Prezidentův fanklub považuje fake news za fakta a věří radši konspiracím. Ten problém je složitý, protože ti lidé se sami nepovažují za rasisty, naopak, vidí se jako elita, která staví na svých kořenech. Zajímavé bylo vidět, jak se otrokářství posunulo do vězeňství. Obrovské privátní věznice jsou plné lidí afroamerického původu, kteří denně pracují na těch samých plantážích za 20 centů na hodinu, což je vlastně novodobé otroctví.
Tak toto paní Nvotová zjistila za měsíc svého pobytu! Vstanou snad noví bojovníci či bojovnice proti americkému otrokářskému řádu?
Ale vážně, věta o fake news je úplně falešná. Donald Trump a jeho „fanklub“ (jak tvrdí Nvotová) fake news za fakta rozhodně nepovažuje. Jestli věří konspiracím, to nemohu vyloučit, nicméně věta o fake news je skutečně mylná a tak, jak ji měla Nvotová říci, prostě nedává smysl. Originální pohled pak Nvotová popisuje v případě „privátních věznic“. To, čím nás, nepoučené Středoevropany, chce překvapit, je vlastně prosté. „Privátní věznice“ jsou plné zřejmě nevinných obětí afroamerického původu a za mizerných dvacet centů za hodinu pracují na plantážích? V USA, kde v zemědělském sektoru, který je plně mechanizován, pracuje několik málo procent obyvatel, by měla být využívána „otrocká práce vězňů“ na plantážích? Zajímala se Nvotová, kvůli čemu jsou tamní Afroameričané v „privátních vězeních“? I naši komunisté drobné zlodějíčky hájili za první republiky tím, že se nějak potřebují uživit a kapitalista je vinen, protože jim nedal práci.
To, co však Tereza Nvotová nemůže pochopit či nechápe, má však ještě jeden háček. Když do Bílého domu vstoupil v roce 2009 Barack Obama a stal se prvním Afroameričanem v prezidentské funkci, bylo to jemu nakloněnými médii vydáváno jako důkaz toho, že USA už nejsou rasistické. Když něco někde nějaký Afroameričan provedl a došlo i na střelbu, při které zahynul, Obama vždycky sliboval vyšetření a obvykle se nic nestalo. Že by za tím byl rasismus, se sice sem tam šeptalo, ale oficiálně takové vysvětlení neposkytoval ani Bílý dům. V Americe prostě zvítězila „pravda a láska nad lží a nenávistí“. Proto byla levicová Amerika naprosto v šoku, když po osmi letech Obamovy vlády vyhrál Donald Trump nad Hillary Clintonovou rozdílem třídy, když získal výraznou většinu volitelů států amerického Středozápadu, a to zdaleka ne jen bývalých států konfederace. Vyhrál, i když média vytrvale favorizovala Clintonovou a i když byly proti Trumpovi vytaženy ty nejhorší možné skandály, včetně obvinění z rasismu.
A přitom je to stále stejná Amerika, pouze místo Obamy dnes sedí v Oválné pracovně Trump. Že je v USA plno rasistů, Nvotové nevymlouvám, určitě tam jsou. Ale byli tam i za Obamy a jen se jim nevěnovalo tolik prostoru, když se za Obamy „budovala nová Amerika“. A přesto jsou i reportéři, kteří jasně popisují, že na afroamerickou Ameriku Obama docela kašlal a pokud něco pěstoval, tak svůj profil člověka naslouchajícího „vědeckým a pokrokovým názorům“. A dotáhl to dokonce až k Nobelově ceně za mír. Tu Trump pravděpodobně nedostane, i když ani to nemohu na sto procent vyloučit.
Pokud by snad paní Nvotová chtěla na základě svého měsíčního pobytu „mezi rasisty“ ukázat ve svém dalším dokumentárním filmu právě onu rasistickou Ameriku, přeci jen bych jí doporučil, aby si přečetla třeba knihu Jih proti Severu a prostudovala dějiny amerického otrokářství důkladněji. Vyhne se tak blamáži a ostudě.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz