Zachrání nás elektronické volby? Neurodí se naopak nové a možná ještě horší problémy?
Máme, či nemáme již zavést elektronické volby? Nota bene když i v programu například TOP 09 či Pirátů se dočteme – zavedeme elektronické volby.
Zamysleme se nyní nad klady a zápory případného etablovaní elektronických voleb. Samozřejmě nad základními aspekty, ne nějakými technickými drobnostmi, ty přenechám jako právník rád IT specialistům.
Elektronické volby můžeme zjednodušeně označit jako volby, při kterých se občané (voliči), kteří chtějí volit, nemusí dostavit do volební místnosti osobně a volí prostřednictvím počítače, popřípadě chytrého telefonu či jiného obdobného zařízení, a internetu.
Za zásadní výhodu tohoto systému nutno pokládat, že by mělo ubýt chyb zejména při sčítání volebních hlasů. Jak ukázal nedávný případ pana Martina Kupky (ODS), jenž nakonec nahradil kvůli chybnému sčítání hlasů svého kolegu Petra Bendla, jde o nezanedbatelný problém. Evidentně kámen úrazu spočívá v tom, aby elektronický systém, pomocí kterého by se volby uskutečnily, byl skutečně bezchybný a nespadl během hlasování. Problémy například s centrálním registrem vozidel nejsou zapomenuty. Dokážeme si představit situaci, kdyby nám spadl volební informační systém? To by byl malér násobně vyšší. A obrovský hazard s důvěrou lidí v demokratický právní stát.
Uvádí se, že elektronické volby by byly levnější. I když pomineme potenciální problémy s řádným a včasným „vysoutěžením“ dodavatele systému v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek (populární ZZVZ), tak zde zůstává jiný aspekt objektivně zdražující celou věc. Ačkoli se píše rok 2017, stále existuje mnoho stovek tisíc českých občanů, zejména vyššího věku, kteří s informačními technologiemi vůbec nepracují.
Takže vedle elektronického hlasování by logicky musely souběžně fungovat klasické „materiální“ volební místnosti, kam by „neelektronizovaní“ spoluobčané mohli chodit volit. Nedokážu si představit, že by se volby konaly výlučně elektronicky a došlo by k pošlapání aktivního volebního práva desetitisíců „nemoderních“ lidí, ostatně to by asi nenechal bez povšimnutí ani Ústavní soud ČR.
Trojský kůň elektronických voleb
Další problém nutno spatřovat v zabezpečení toho, aby nikdo nehlasoval dvakrát, či dokonce vícekrát, avšak současně aby to bylo ošetřeno tak, aby naše volba zůstala nadále anonymní (tajná). Když se autor komentáře zamýšlel nad tématem elektronických voleb, pověstného trojského koně vidí právě v tomto aspektu, aby kvůli zabezpečení voleb nedošlo k narušení jejich tajnosti. Té tajnosti, kterou dnes bereme jako samozřejmost a skoro si jí nevážíme. Nezapomínejme, že tajnost a svoboda voleb jsou spojité nádoby. Pro informační komplexnost dodávám, že s obavou o tajnost elektronických voleb nejsem mezi českými právníky sám, obdobně se například v Českém rozhlase vyjádřil známý právník Pavel Hasenkopf.
V neposlední řadě mi vrtá hlavou, jak bude reálně zabezpečeno, aby hlasoval skutečně pan Novák, a ne aby za něj, nedej bože, hlasovala například paní Bábovková, které by své právo v rozporu s judikaturou Ústavního soudu prodal. Anebo paní Bubílková, která by mu jeho přístup takzvaně hacknula, nebo například paní Růžová, která by jeho volební heslo získala pod příslibem aktivit, o kterých možno psát až po 22. hodině.
Popravdě řečeno, teoreticky to asi nějak půjde vyřešit, nicméně žijeme v české kotlině, kde se lidé soudí (či snaží soudit) stále častěji o kdejakou pitominu, takže první elektronické volby jistě nebudou ušetřeny stovek či tisíců různých stížností, tím si můžeme být jisti, jako že pan Miloš Zeman jen tak rychle nenajde Peroutkův článek.
Na závěr chci vyjádřit přání, ať již budou volby v Česku elektronické, či nikoliv, rozhodně nezavádějme volební povinnost, jak za ni dlouhodobě pléduje například prezident Zeman. Volební právo nechť zůstane nadále ústavním právem, a ne nenáviděnou povinností!
LN, 10.1.2018
Autor je právník