Neviditelný Pes

SPOLEČNOST: Začíná hon na čarodějnice?

22.9.2017

Jakýsi spolek Naštvané matky zveřejnil na sítích tvář a jméno advokátky, která zastupuje muslimskou dívku v jejím sporu se státem ohledně nošení hidžábu.

matky1

(internet)

Spor se táhne již řadu měsíců a jeho konec nejspíše ještě v dohledu není. Bez ohledu, o čem spor je, jde o bezprecedentní narušení dobrých mravů a projev hluboké netolerance a nejspíše i nepochopení, o čem je soudní systém.

V našich dějinách existuje případ daleko závažnější. Vrah českého národa Karl Hermann Frank byl po válce chycen, zatčen a předán české justici. I když bylo nejspíše jasné, jaký konec může očekávat ten, který se „zasloužil“ o popravy českých vlastenců, vyhlazení Lidic a Ležáků a mnohé další zločiny, byl mu přidělen český právník Kamill Resler. On sám se zpočátku bránil převzít jeho kauzu, neboť mu muselo být jasné, jak celý proces dopadne. Stal se vpravdě „ďáblovým advokátem“, vysloužil si poměrně značné opovržení podstatné části národa, která by tento případ „vyřešila“ na ulici během minut. Přesto bylo nutné absolvovat celý soudní proces a vyhnout se tak možnosti nařčení z lynče. Kamill Resler svou roli zvládl na výbornou a se ctí své profese a je jen škoda, že se nedochovaly jeho zápisky.

V našich novodobých dějinách se stal JUDr. Tomáš Sokol obhájcem Radovana Krejčíře. Pan Radovan Krejčíř je člověk, o jehož charakteru a morálních kvalitách lze s úspěchem pochybovat. Přesto je naprosto správné, aby i člověk jeho typu měl obhájce, který se bude snažit nalézt polehčující okolnosti. I když v současnosti je mimo dosah české jurisdikce, má právo být zastupován. Pokud by se vrátil do České republiky, má právo na řádný a nestranný proces. Nikde jsem však nezaznamenal, že by byl JUDr. Tomáš Sokol terčem nějaké nenávistné propagandy, že hájí člověka pochybných mravů a minulosti. Tuto skutečnost považuji za příznivou ve srovnání s uvedeným případem K.H. Franka a jeho obhajoby.

Případ somálské studentky, která se soudí s českým státem o možnost nošení svého náboženského symbolu, je v souvislosti s výše popsanými bagatelní, neboť nejde o lidské životy či zásadní majetkovou újmu. Tento případ je však v současné rozjitřené atmosféře vnímán jako precedentní a vyjadřuje s k němu kdekdo. To je v pořádku, neboť demokracie je diskuse, byť jsou témata jakkoli ožehavá. To, jestli ona dívka svůj náboženský symbol může nosit či nikoli, je v rukách soudu a nikoho jiného. Jak známo, ulice má rozsudek hotový rychle a historie ukazuje, že je často špatný.

Nadávky a méně či více skrývané výhrůžky advokátce, která onu dívku zastupuje, jsou však novum. Nejsem přesvědčen, jestli „Naštvané matky“ nějakým způsobem porušily právo. Jsem si naopak jist, že tento spolek je skupinou nevzdělaných lidí, kteří pošlapávají základní princip demokratické společnosti a vyvolávají hysterii. Hysterii, která v konečném důsledku může vést k onomu honu na čarodějnice a kolapsu práva.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



zpět na článek