Neviditelný pes

ÚVAHA: Život na vlastní nebezpečí

31.8.2017

Dívám se na webu Rimini Today na snímky z místa činu. S hrůzou a zděšením. Raději si ani nepředstavuji, jaké peklo musela ta znásilněná Polka zažít. Představit si to totiž nelze.

A pak ta šílená bezmoc jejího přítele. Nejhorší okamžiky života. Šok, z něhož se člověk jen tak nevzpamatuje.

Občas čteme takové zprávy. Hromadné znásilnění kdesi daleko na východě. Například v Indii, odkud často přicházejí tyto děsivé zvěsti. Ta vzdálenost vytváří podvědomý pocit bezpečí. Jako když se díváme na řádění hurikánu v Texasu. Jakmile se ale něco podobného stane v sousední obci, dosavadní pocit bezpečí, který byl vlastně falešný, možná nejen podvědomě přehodnocujeme.

Příběh ze života: mladí manželé uvažovali o dovolené ve Španělsku. Pak se 9. srpna vylodil na „pláži Němců“ (Play de los Alemanes) na atlantickém pobřeží Španělska člun s africkými emigranty v černých oděvech. Video obletělo svět, na internetu neuniklo manželce z naší dvojice – a bylo po dovolené. Dostala takový strach, že by ji tam nikdo nedostal ani zadarmo. Pan manžel mohl nanejvýš sledovat doma v obýváku boxerský „zápas století“ mezi Mayweatherem a McGregorem, řečeno v nadsázce.

O podobných případech jste možná slyšeli i vy ve svém okolí. Přitom Češi nejsou bázliví. Jezdili do Chorvatska v dobách tamní války se Srby, létali do Egypta i v čase největších revolučních turbulencí. Nezastavil je ani teroristický útok, při němž byla nedávno zavražděna česká turistka Lenka.

Jenomže všechno má své meze.

Zejména když se barbarské činy, které jsme dosud připisovali „divochům“ na Východě, dějí – ano, vlastně u sousedů. Z Prahy do Rimini je to po silnici přes Mnichov a Veronu nějakých tisíc kilometrů. Nemluvíme sice o terorismu, ale to brutálně napadený polský pár sotva uklidní. Zejména když první zprávy ukazují na násilníky „z Maghrebu“.

Bude to znít možná cynicky, ale například na plážích v Egyptě, kam by také někteří Češi nejeli „ani zadarmo“ (jak rádi uvádějí v internetových diskusích), bylo v sobotu 26. srpna bezpečněji než na pláži v Rimini. Tím chci říci, že úplné bezpečí neexistuje nikde ve světě, mluvíme-li o turistických destinacích.

Rozdávat rozumy, dělat chytré a kroutit hlavou nad tím, že někdo letí k Rudému moři. je samozřejmě možné, ale jaká je alternativa? Rimini? Nice? Paříž, Londýn nebo Brusel? Případně vánoční trhy v Berlíně?

Takový je náš svět. Šílený, vzhůru nohama. A v takovém světě musíme žít. Jak se dá – na vlastní nebezpečí.

Stejskal.estranky.cz



zpět na článek