Vše je relativní a vše se fokusem času a vzdálenosti mění. Když dávali v kinu ALFA americký velkofilm Bitva v Ardenách (1965), stály se na to fronty. Úžasný, tuším osmikanálový zvuk budil dojem skutečnosti, hilsny padaly a cinkaly o dláždění za zády diváků, motory tanků řvaly kolkolem. Šel jsem tehdy z kina jako omámený. Bylo mi osmnáct, když byl tento film v kinech u nás uveden. Předtím jsme byli léta přesvědčováni, že bojovali jen sověti. Tehdy mi utekly historické a faktické nesmysly, kterými je film prošpikován.
Bitva v Ardenském lese se udála mezi 16. prosincem 1944 až 16. lednem 1945. Byla tehdy krutá zima a silně sněžilo. Právě kvůli tomuto počasí nemohlo zasáhnout spojenecké letectvo a Němci toho dokonale využili. Ve filmu chodí vojáci v rozhalených blůzách (ve skutečnosti byly teploty kolem -10 °C). Krásná je scéna s vlakem, který veze Američanům děla. Záběry kamery připevněné na řítící se lokomotivě (americké) jsou dramatické. Už méně dramatický je druhý plán: záběry vyprahlé arizonské přírody a kaktusy. Po sněhu ani památky... I když jsem zažil v dubnu v Arizoně sníh, ale zase na těch kopcích nebyla železnice. Ta většinou vede údolím. Vlak se řítí zatáčkami a tunely, na záběru z dálky jede ten samý vlak po rovině.
V sovětských filmech mistra lži Ozerova hrdinní sovětští vojáci útočili zprava na Němce, kteří byli vlevo. Nesmělo se to poplést, protože tanky byly stejné, v některých záběrech v prvních řadách Němců jely Tigry s papundeklovými věžemi a s podvozkem T-34. Němci přibývali podobně jako Indiáni ve filmových mayovkách.
Henry Fonda, jehož role v armádě není moc jasná, snad zpravodajec, fotografuje z letícího letadla německého důstojníka. Pak přinese vyvolanou fotku, kde je portrét jak z občanky. Německé tanky střelí do zděného domu a z domu létá plátno a dřevěné výztuhy, které kulisu držely. Tato pitomost je tam mnohokrát.
V dokumentech z této bitvy jsou záběry zmrzlých amerických vojáků brodících se po pás ve sněhu, tanky zapadlé ve sněhu. Ve filmu byl jen skromný poprašek. Nevyznám se příliš v americké obrněné technice, ale bylo mi jasné, že na obou stranách bojují stejné tanky. Bylo to jako za dob komunistů, kdy jsme podporovali hrdinné osvobozenecké hnutí v Africe i jinde ve světě a zásobovali jsme zbraněmi pokud možno obě bojující strany.
Záběry hrdinného Charlese Bronsona, jak sedí s těžkým kulometem na tanku, kterému ustřelili věž, a pálí, seč mu síly stačí, to je už úplně jako ze Sněhurky a sedmi trpaslíků.
Stejně jsem jako pubescent hltal film Letiště. To byla neuvěřitelná hovadina. A stejnojmenná knížka byla ještě větší , safra, jak se to řekne slušně, nejjemnější slovo, které mne napadá je kravina. Letadla se na mezinárodním letišti při rozjezdu a přistání křižují a každičkou vteřinou hrozí srážka! Arthur Hailey se nenamáhal dát někomu tuto knihu přečíst, než ji vydal. Tak byl přesvědčený o tom, jaký je machr. Proč by se proboha měla letadla na nějakém letišti křižovat? Křižoval jsem se akorát já, když jsem to četl. Letiště mají většinou paralelní dráhy v směru převažujících větrů. Kolmou dráhu mají některá, jako třeba Praha, pro potřeby změny větru, nebo když se hlavní dráha opravuje. Ale rozhodně nikde na světě se nelétá na obě dráhy najednou (tím nemyslím paralelní, ale protínající se). Také proč?
Model Boeingu 707 zavěšený na vlascích a v pozadí namalované mraky, to je také nádhera. Naštěstí při dnešních možnostech digitálních triků, takové hovadnosti už ve filmech nehrozí (ale jsou mnohokrát nahrazeny faktografickými nemysly - Anthropoid). Zajímavé je, že jiné letecké filmy jako Tora! Tora! Tora! nebo Final Countdown jsou natočené skvěle a se skutečnými letadly.
Perlou z poslední doby je film Příběh letiště Praha. Tolik naprostých hovadin se hned tak neslyší. Ano, neslyší. Po obrazové stránce je film zajímavý, ale komentář musel napsat totální idiot, který nemá o letadlech a letectví ani páru. „V zimě se u letadel stříkají náběžné hrany, aby se odstranila námraza.“ Přátelé, stříká se celé křídlo a ocasní plochy a když je zapotřebí, tak i trup. Letadlo se nestříká gelem, ale tekutou plastickou hmotou, která udělá na potahu křídel tenký film, který zabraňuje po nějakou dobu usazování sněhu na letadle. Doba je závislá na teplotě vzduchu. Provoz letadel se neřídí z věže na letišti, mimo letiště se řídí z centra ŘLP a z věže se řídí jen provoz kolem letiště, tj. přiblížení na dráhu a start z dráhy. Palivo se nedopravuje do cisteren z vlečky, ale z podzemních nádrží v Kněževsi. A dalších nesmyslů je tam spousta. Film je namluvený jako pro děti, ale pro hodně hloupé děti.
Jak jsem napsal na začátku, hodnoty filmů prověří čas, dnes už vím, že koukat se na Bitvu v Ardenách nebo na Letiště je ztráta času (ale krásně se u nich usíná!)