Neviditelný Pes

ÚVAHA: O mravních principech

17.5.2017

Kolika ledvin se má vzdát etalon altruistické morálky?

iDnes píše o „první altruistické dárkyni v Česku“. Paní Rohlenová darovala jednu svoji ledvinu, komukoliv neznámému, jen proto, že ji tento někdo neznámý mohl potřebovat.

Podle altruistické morálky je to ideál: věnovat jeden svůj důležitý orgán někomu neznámému, k němuž nemáme žádný hodnotový vztah, a riskovat přitom vlastní zdravotní obtíže - to je altruismus!

Ale je to skutečně ideál hodný následování?

Protože pokud se máme vzdát jakékoliv své důležité hodnoty ve prospěch naplnění jakékoliv potřeby jakéhokoliv neznámého člověka, jak může paní Rohlenová, kterou nyní iDnes líčí jako etalon správné morálky, obhájit, že darovala jen jednu ledvinu?

Jestliže je sebeobětování morálním ideálem - jak lze morálně obhájit, že si jednu ledvinu nechala?

Na webu www.aynrand.cz, který české čtenáře seznamuje s objektivistickou filozofií Ayn Randové, jsme uveřejnili úryvek z knihy filozofa Petera Schwartze „In Defense of Selfishness: Why the Code of Self-Sacrifice Is Unjust and Destructive“ (viz). Autor píše o americkém podnikateli Zellu Kravinskem, který nejenom že se vzdal jedné ledviny, ale kdyby mu jeho rodina nezabránila, vzdal by se s pocitem morálního jednání i ledviny druhé. Protože, jak se sám vyjádřil: „Nikdo by neměl mít dvě ledviny, pokud ostatní mají jen jednu.“

Zello Kravinski je ideálem altruistické etiky, která nakazuje přijmout sebeobětování jako princip: vzdejte se svého životně důležitého orgánu, obětujte svůj život ve prospěch kohokoliv neznámého! Takovou etiku však nelze principiálně sledovat: každou chvíli by člověk musel páchat sebevraždu, stejně jako ji chtěl spáchat Zello Kravinski, pokud by mu v tom jeho rodina nezabránila.

Altruismus není morálním ideálem, ctíme-li život. Je to morální ideál smrti.

A tento ideál by teoreticky mohl být naplněn i u paní Rohlenové, hrdinky rozhovoru na iDnesu. Pokud by totiž někdo jí opravdu nenahraditelně drahý, její přítel, kamarád či příbuzný, někdo, kdo pro pro ni znamená nenahraditelnou hodnotu, potřeboval ledvinu, má smůlu. Pomoc někomu drahému, důležitému a nenahraditelnému by byla vysoce sobeckým činem. Morálním dobrem. Paní Rohlenová však svoji ledvinu, i možnou potenciální pomoc někomu drahému, obětovala pomoci neznámému, obětovala ji etice altruismu, obětovala ji etice smrti.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem.



zpět na článek