SPOLEČNOST: Uřežu ti hlavu, Žide!

To prohlásil muž v overalu Pražského dopravního podniku. Jelikož DPP zatím jeho totožnost neuvedl, říkejme pro pro jednoduchost pan Rázný.

Co tak značně rozlítilo pana Rázného, že pronesl výrok, který rozhodně nelze brát jako přebreptnutí unaveného dělníka po šichtě? Důvodem jeho rozrušení bylo prosté spatření člena Pražské židovské obce, který se odlišoval od ostatních cestujících pouze tím, že měl na hlavě jarmulku (kipu), tedy náboženský symbol židovského vyznání. Onen člen obce pana Rázného pouze míjel a jistě neměl v úmyslu jej jakkoli atakovat fyzicky ani verbálně a nejspíše mu ani nevnucoval svou životní filosofii.

Pan Rázný však po spatření čehosi odlišného pocítil nutnost onomu cizímu elementu objasnit, co by mu eventuálně provedl, kdyby k tomu byla vhodná příležitost. Možná bezděky vyslovil způsob eliminace pro něj vadného společenského prvku, který je oblíben u jisté skupiny mediálně viditelných psychopatů, kteří se zaštiťují islámem. Tedy náboženstvím, které u pana Rázného vyvolává rovněž zvýšený krevní tlak a je pro obranu před ním schopen účasti na kdekteré protestní akci. Pan Rázný rád naslouchá těm, kteří jej ujišťují, že jeho země je jen pro Čechy.

Nicméně - pan Rázný ve skutečnosti tak rázným úplně není. On se spíše bojí. Bojí se všeho, co jeho intelekt není schopen vstřebat, bojí se jinakosti, která bourá jeho jednoduchý svět, kde jsou všichni stejní a přehlední. Kde jednoduchá hesla pronášená jednoduchými lidmi jsou jistotou, o kterou se může opřít a nalézt v nich svůj raison d ́etre. Pan Rázný žije v domnění, že pokud se podaří vymýtit z jeho blízkého okolí vše jiné, bude jeho život snazší a krásnější. Takže po Židech s jarmulkou a muslimech v hábitech je takovým vhodným elementem k likvidaci třeba Asiat, který do střední Evropy zřetelně nepatří. Rovněž cikánské etnikum není tak úplně košer (omluva panu Ráznému za židovský termín). Poté přijdou na řadu černoši a pak už zbývá pátrat po jedincích, kteří třeba mají jen jiný přízvuk či oblečení (třeba ti cvoci z Hare Kršna, sem tam nějaký mormon v černém obleku, ale příkladů by se našly tucty).

Po skončení „práce“ pan Rázný pak spokojeně usedne se svými přáteli u piva a bude šťasten. Záhy však bude konfrontován s tím, že někteří z jeho pivních druhů jsou podezřele více blond či naopak trochu více smavější, než by bylo záhodno. Tato odlišnost v něm bude časem tajně hlodat, zdali i zde nehrozí pro jeho životní jistotu jakési nebezpečí, které mu časem bude opět bourat tu pracně vystavěnou pyramidu jednoduchého vidění světa. Pan Rázný může časem opět znejistět a opět začne „pracovat“. I přes neutuchající činnost, spočívající v řezání hlav všech, kteří nesplňují jeho představu vzorové lidské bytosti, zjistí onen nezvratitelný fakt, že ať dělá, co dělá, odlišnosti stále vznikají a znovu se objevují jako hlavy pověstné Hydry.

Pan Rázný se nakonec nejspíše zblázní a bude v zrcadle potajmu sledovat, zdali i on sám se v nějakém detailu neliší od ideální bytosti. Protože v tom případě se mu může stát, že mu někdo v metru řekne: „Uřežu ti hlavu, odlišníku.“

Pan Rázný zezadu (ztis)

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora