Neviditelný pes

HISTORIE: Sedláci v politice

24.3.2016

V jedné vesnici nedaleko Prahy žije sedlák. A tento sedlák diriguje celou českou politiku, tak se píše v Neue Freie Presse, 1913.

Tím sedlákem je Antonín Švehla (1873-1933), sedlák z Hostivaře, kde nejdříve spolu se svým otcem a později sám hospodaří na rodném statku. Angažuje se v Sokole, od 90. let 19. století ve Sdružení českých zemědělců, později v Agrární straně, kterou spoluzakládá.

Člen Mafie, jeden z Mužů 28. října. Vždy spíš praktik, jehož praktičnost se přenesla do politiky. 28.10.1918 v ranních hodinách převezme Obilní ústav, aby zabránil odvezení obilí na frontu. Teprve později toho dne je vyhlášena ČSR.

Poprvé jmenován ministerským předsedou roku 1922. Od té doby se formuje jeho přátelství s TGM, který je často v Hostivaři hostem. Dnešním slovníkem workholik, pracovní vytížení se podepíše na jeho zdraví.

Po Švehlově smrti se najde v zásuvce jeho psacího stolu služné za celou dobu jeho působení ve funkci předsedy vlády. Tak vzpomíná MUDr. Josef Charvát, jeho lékař. Peníze ho prý nezajímaly, strčil je vždy do šuplíku. Živil ho statek obhospodařovaný jeho manželkou a dcerou.

„Náš stát je šťasten, že mu osud v pravý čas dal pracovníka a státníka, jakým byl Švehla,“ pronese TGM po Švehlově smrti.

Potomci Švehlovy rodiny odešli v poúnorové době z Československa a žijí ve Spojených státech.

Jan Malypetr (1873-1947), sedlák z Klobuk v Čechách, vstupuje do Agrární strany v roce 1899. Nejprve starosta v rodné obci, později v okresním městě, poslancem (poprvé jmenován a poté zvolen) po celé období trvání ČSR 1918 -1939.

Poprvé členem vlády 1922-1925, jejím předsedou 1932-1935. Díky razantnímu postupu jeho vlády překonala ČSR v porovnání se státy západní Evropy úspěšněji následky hospodářské krize.

O statek, který byl ekonomickou základnou rodiny, se v době jeho nepřítomnosti stará paní Malypetrová, selská dcera ze sousední obce. Vždy se cítila na venkově lépe než v Praze, ale po jmenování manžela ministerským předsedou předávají statek staršímu synovi a stěhují se do Prahy do bytu nedaleko Písecké brány.

Po příchodu nacistů se Jan Malypetr stáhl z politiky, ale v roce 1944 v reakci na uzavření spojenecké smlouvy se Sovětským svazem (1943) zakládá Ligu proti bolševismu. Tento akt byl po roce 1945 vykládán jako kolaborace a Jan Malypetr spolu s dalšími členy Ligy byl postaven před soud. Kolaborace mu ale nebyla prokázána a byl zproštěn obvinění. Zemřel v roce 1947. Tíha poúnorového režimu dopadla na jeho manželku a rodinu.

Dva sedláci, hospodařící na svých statcích, po staletí patřících jejich rodinám. Bez dotací, bez skandálů, bez velkopanských zvyků, bez honosných sídel. Postupný růst velkých osobností naší politiky. Žádné politické hvězdy, rychle vzplanuvší a rychle zhasnuvší. Oba byli oporou první republiky.

Říká se, že pokud se některý z politiků v Masarykově době dopustil nepravosti, stačilo jediné: prezident mu už nikdy nepodal ruku. Tím byl dotyčný znemožněn nejen společensky, ale i politicky.



zpět na článek