Jistě jste to v novinách také četli. Volkswagen ustoupil od svého – dá se říci – sloganu „das Auto“ a po skandálu s emisemi mu klesly prodeje. V Americe to bylo o čtvrtinu, v Británii o dvacet procent, klesly mu i v jiných zemích. V Česku ale ne.
Marketingoví analytici pro to jistě mají vysvětlení a byli by schopni pomocí Excelu a Powerpointu vše náležitě objasnit. Já si ale budu zcela soukromě a laicky hýčkat to svoje vysvětlení. Je prosté. Vycházím z mé reakce na celou aféru. Vím, že vozy Volkswagen jsou solidní, bezpečné, prodávají se za rozumnou cenu a k životnímu prostředí jsou tak šetrné nebo nešetrné, jak to současná technika dovoluje. Jejich kvalita nesouvisí s fíglem, který si vymysleli inženýři Volkswagenu, a nepochybuji že s vědomím a souhlasem nejvyššího vedení, aby vyhověli nesmyslným požadavkům emisní šikany. Automobil Volkswagen nemám a mít nebudu. Vozy Volkswagen jsou kvalitní a velice žádané, a tudíž se velmi kradou, takže kdo si koupí takzvané koncernové auto, jde do rizika, že o něj přijde.
Podle mého názoru je Volkswagen i nadále „das Auto“ a jestli mě něco hodně mrzí, pak to, že vedení firmy ten slogan odpískalo. To už mohli rovnou zrušit znak firmy, to fauvéčko v kruhu. Třeba by nějakého důmyslného kreativce napadlo něco pěkně ekologického a politicky korektního, třeba pedál od velocipédu. Muselo by to být multikulturní a genderově vyvážené. Pokud jde o to genderové vyvážení, sám bych jeden nápad měl, ale bohužel je obsazený, používá ho už od roku 1925 Renault. No, až tak daleko ve Wolfsburgu nepůjdou. Dosti na tom, že odpískali „das Auto“.
Na tom procesu se dá dokumentovat princip typický pro současnou dobu. Automobilka vyrábí výtečné vozy, ale najde se záminka pro hanobení a s ním spojené pokání. Najde se sto a jedna aktivistická skupina s oporou v médiích, aby z provinilce nějaké to pokání vytloukla. Až se padouch dostatečně pokoká, budou mu skákat po zádech, aby se pokokal ještě víc. Konkrétní výsledky práce, v tomto případě kvalitní automobily, v tom nehrají roli. Veřejný prostor se mění v jedno obrovité Place de Grève, na kterém mediální guillotina stíná jednu hlavu za druhou. Volkswagen tedy už není „das Auto“. Co je to tedy? Ukažte aktivistickému davu něčí zkrvavenou hlavu! Po firmě žádají omluvu. Nechtějí ji po bruselských vynálezcích úkazů. Omlouvat se vždycky bude muset jen někdo. Papež se bude omlouvat za osahané holčičky. Žádný mufti se nebude omlouvat za dvanáctileté nevěsty. Amerika se pořád ještě dost nenaomlouvala Indiánům a černochům, Australani se musí omlouvat aborigincům, Kanaďani Eskymákům, ale než se stačí omluvit, Eskymáci se přejmenují na Inuity, aniž by kdo vysvětlil, oč je slovo Inuita důstojnější než Eskymák.
Jen ten Čech ne a ne se omlouvat, ani těm vyhnaným Němcům ne, a kupuje si Volkswagena. Myslím si, že je to tak dobře. Hodnotu má lidské úsilí přinášející hmatatelné výsledky, kdežto omluvy vynucené aktivistickou hysterií vedou jen... k dalším omluvám. V tom lepším případě.
LN, 4.1.2016