Na Národní třídě se mělo 17. listopadu 2014 oslavovat 25 let, které uplynuly od pádu komunismu v naší zemi. Místo toho ji několik tisíc občanů s červenými kartičkami, transparenty a tibetskými vlajkami využilo k protestu proti Miloši Zemanovi, který by měl podle zúčastněných odstoupit. „Oslava demokracie“ pak vyvrcholila na Albertově házením vajec po presidentovi. Nemám nic proti demonstracím a protestům, mám toho hodně proti Zemanovi. Přesto s tím, co se dělo, nemohu sympatizovat a souhlasit.
Zeman především žádné zásadní nebezpečí nepředstavuje, ať už by byl sebehorším presidentem, protože vnitřní i zahraniční politika země je řízena vládou. Zeman ji z funkce presidenta může ovlivnit, ale ne provádět. Pokud se někomu nelíbí dění v České republice nebo její zahraniční politika, je president ten poslední, na koho svou zlost ventilovat. V tomto případě šlo ale spíše o averzi týkající se přímo Zemanovy osoby. Faktem však zůstává, že president byl legitimně demokraticky zvolen. Regulérnost voleb nebyla zpochybněna, a tak jeho odpůrci musejí prostě počkat na další volby. Tak to v demokracii chodí, což by si měli uvědomit hlavně ti, kteří jí mají plná ústa. Vyzývat ke svržení či odstoupení presidenta je nesmysl. To by si měl uvědomit i spoluorganizátor akce Přikryl, když tvrdí, že mandát presidenta neopravňuje, aby si dělal, co chce. Nedělá si, co chce. Dělá to, co mu umožňuje ústava.
Zeman je špatný, protože v Hovorech z Lán použil sprostá slova. Je smutné, že zrovna tohle dokáže vyburcovat masy k demonstracím, zatímco když spolu s eurounijním protektorem Barrosem, bývalým předsedou Portugalské komunistické strany pracujících, věšel na Hrad modrou vlajku s hvězdami, protestovalo nás tam pár set. A co se dělo v ulicích, když se Zeman vyslovil pro přijetí eura, ačkoliv před volbami tvrdil opak? Vůbec nic. Přitom vstup do eurozóny by pro naši ekonomiku byl přímo katastrofální. Bulvárnost prostě zajímá lidi více než zásadní témata. Stejné je to i s Čínou. Kolik z protestujících s červenou kartičkou doopravdy ví něco o Číně a historii Tibetu? Něco víc, než co zaslechli od Kocába s Bursíkem v televizi? Vypadá to, že lidská práva, pojem, který je dnes spíše módní než obsahově vypovídající, v zemi vzdálené tisíce kilometrů jsou důležitější než občanská práva našich blízkých, sousedů, spoluobčanů. Kdykoliv totiž v posledním roce vláda zasadila úder svobodě občanů České republiky, nic zvláštního se nedělo. Protestuje se proti Číně, protože je komunistická, proti Putinovi, protože se prý chová jako diktátor, oslavuje se pád socialismu, zatímco v přímém přenosu nám zde současná vláda vytváří socialismus nový. Babiš slíbil, že to zařídí, a přesvědčil lid, že veškeré zlo je v daňových únicích. A tak dochází ke křížovému tažení na živnostníky a podnikatele. Posilují se pravomoci policie, roste úřednický aparát, který platíme ze svých daní, a vlastnictví majetku opět začíná být považováno za zločin. Lidé však raději vezmou tibetskou vlajku a jdou nadávat Zemanovi.
Mimo jiné proto, že je málo protiruský..nebo hodně proruský. Zkrátka nejede na stejné vlně jako většina našich politiků a médií. Rusofobie a nenávist k Putinovi je teď totiž v kurzu. Správný občan odsuzuje Putina a fandí Kyjevu, nic mezitím neexistuje. Na Národní se objevily ukrajinské vlajky, stejně tak jsou k vidění i na dalších protizemanovských akcích. Proč? Má snad být zdevastovaná Ukrajina naším vzorem? Země, kde došlo k násilnému převratu s přispěním nacistických band, kde vládnou takřka stejní oligarchové, kteří zemi rozkrádali i předtím, kde je nyní tvrdá cenzura sdělovacích prostředků a vláda nechává bombardovat vlastní občany. Výsledkem hořícího Majdanu jsou mimo jiné tisíce mrtvých Ukrajinců, milion utečenců a humanitární krize. Skutečně je toto příklad hodný následování? Je kritika Ruska dostatečným ospravedlněním obdivu k zemi, jejíž president si přeje totální válku? A jak tuto krizi vyřeší Zemanovo odstoupení? A proč nikdo neprotestoval minulý rok, když ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podepisoval memorandum o porozumění v Saúdské Arábii, jednom z nebrutálnějších režimů Blízkého východu, kde se sekají ruce a hlavy, homosexuálové jsou vězněni a demokracie je zakázané slovo?
Co vlastně chtějí ti protizemanovští demonstranti? Zbaví se třeba nenáviděného presidenta a co potom? Budou spokojenější, protože odkaz Václava Havla, vágní klišé, které nás provází na každém kroku, již bez Zemana nebude mít překážku? Budeme se mít v České republice lépe, když odejde osoba s minimálními exekutivními pravomocemi? Budou lidé zodpovědnější, ohleduplnější a budou si více vážit jeden druhého? Přál bych si to, ale pochybuji. Zeman totiž nerozděluje společnost, protože Zeman ji netvoří, stejně jako ji netvořil Havel ani nikdo jiný. Společnost je tvořena jednotlivci, je odrazem lidí, kteří v ní žijí a ovlivňují se navzájem svým jednáním. Je příliš krátkozraké svalovat vinu za rozdělení společnosti na jednoho presidenta a smutně trapné nekriticky adorovat odkaz druhého s představou, že to společnost zlepší. Společnost jsme my, občané, lidé. Na Národní a v Albertově jsem viděl pouze fanatický dav. Dav bez respektu k výsledku demokratických voleb, zkratkovitě přemýšlející a schovávající svou frustraci za portrét Václava Havla a urážlivé transparenty. A jak pravil klasik, v davu se moudrosti nenaučíš.
Převzato z Czpremysl.wordpress.com se souhlasem autora.