Deadlock znamená slepou uličku či zafixování daného stavu vylučujícího tento stav změnit vlastním působením, zevnitř. Příkladem může být želva převrácená na záda, zvíře chycené do lovné jámy a mnoho dalších. Za kuriózní je třeba považovat případ, že si někdo sám sobě vykope jámu, důvěřivě do ní vleze, neboť v souladu se svojí ideologií to považuje za správné, a stane se tak snadnou kořistí nějakého predátora. Je zřejmé, že od takového člověka je to hloupé a trestuhodné ignorování přirozeného pudu sebezáchovy, za což si nezasluhuje opravdu nic jiného, než aby byl predátorem zlikvidován. Pokud subjekt (jedinec, společnost) není degenerován a neztratil přirozený pud sebezáchovy, snaží se zjistit, zda jeho ideologie ho nevede do záhuby. Je-li zdegenerován, tváří se, že žádné nebezpečí nevidí a pro svoji záchranu neučiní nic.
Lze zdůvodnit, že žádná pravidla (ideologie, zákony, konvence) vytvořená člověkem nesmí být v rozporu se dvěma základními biologickými principy, tj. principem sebezáchovy a principem sebe-reprodukce (zachování druhu, rodu). Pokud takový rozpor existuje, je v zájmu člověka a společnosti co nejrychleji tento rozpor odstranit. Podrobnosti může čtenář najít v knize Civilizace na rozcestí – o demokracii, humanizaci a islamizaci, dostupné na webu www.urgent21.cz.
Bohužel v takové, veskrze absurdní situaci, kdy platné zákonné standardy jsou v rozporu se základními biologickými principy, se dnes nachází naše společnost, přičemž málo lidí si to uvědomuje. Společností se rozumí celá naše tzv. západní civilizace. Pro zjednodušení však zůstaneme převážně jen v našich českých podmínkách.
Tím predátorem je dnes tzv. politický islám usilující o nadvládu islámu nad celým světem a zničení všeho neislámského, k čemuž existuje nepřeberné množství důkazů. Tou jámou je náš právní systém založený na sebe-záhubné, pseudohumanistické ideologii multikulturalismu. K tomuto zjištění jsem dospěl v rámci snahy občanů zabránit rozšíření projektu „Islám očima českých školáků“, údajně Výzkumného a vzdělávacího projektu, ve skutečnosti však zákeřné přípravy islamizace naší země zneužívající názorové nevyzrálosti mladých lidí. Více je v článku Občan volá SOS. Tam je mj. popsán obdobný případ přípravy islamizace škol odhalený ve Velké Británii a razantní reakce tamních státních orgánů. V kontrastu s tím se v uvedeném článku uvádí všeobecná ignorance tohoto problému většinou našich kontaktovaných ústavních institucí. Je pravděpodobné, že společný důvod je vyjádřen v odpovědi Ministerstva vnitra:
„Vzhledem ke skutečnosti, že se Česká republika deklaruje jako země s demokratickým zřízením, nelze považovat žádnou náboženskou, národnostní nebo zájmovou skupinu osob či jejich počínání a priori za nezákonné, pokud nebyla tato skupina legislativně nebo soudním rozhodnutím za nezákonnou označena.“
V daném případě se jedná o náboženskou, islámskou skupinu, která svoji zákonnost získala registrací Ústředí muslimských obcí (ÚMO) dne 17. 9. 2004 pod číslem 4874/2004-26. Tím se ministerští úředníci cítí zbaveni povinnosti pátrat po skutečných dopadech svých rozhodnutí. Vnucuje se ovšem otázka, proč stejný důvod nezabránil britským úřadům zakročit proti obdobnému projektu, když UK se zcela určitě též deklaruje „jako země s demokratickým zřízením“.
Navíc je důvodné podezření, že uvedená registrace byla nezákonná, neboť ÚMO prokazatelně nesplňuje podmínky Zákona o církvích č. 3/2002, zejména §5 - Podmínky vzniku a působení církví a náboženských společností, který stanoví:
Vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnost, jejíž učení nebo činnost sleduje porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména pokud
a) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost,
b) pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení,
c) rozněcuje nenávist a nesnášenlivost,
d) podporuje násilí nebo porušování právních předpisů, aj.
Důvod, proč ÚMO nemůže tyto podmínky splňovat, plyne již z toho, že celý islám je založen na Koránu a dalších svatých knihách islámu, ze kterých prokazatelně plyne konečný cíl muslimů nahradit všechno neislámské islámem pomocí rozněcování nenávisti, nesnášenlivosti a násilí včetně genocidy neomezeného rozsahu. Kdyby muslimové opravdu chtěli koexistovat na stejném území s nemuslimy („nevěřícími“), museli by se prokazatelně vzdát agresivního džihádu. To by znamenalo mimo jiné vypustit z Koránu asi 349 veršů hlásajících nenávist k nemuslimům a 180 veršů týkajících se násilí a brutality. I kdyby představitelé ÚMO toto chtěli provést, nemohou, protože Korán jim to striktně zakazuje. Všechny protiargumenty řady renomovaných „odborníků“ je třeba považovat za lest a lež přikázané muslimům v Koránu, a z toho důvodu je namístě považovat podobné lidi za příslušníky muslimské „páté kolony“, připravující intenzivně islamizaci naší země.
Podle článku Všechno je jinak 2-islamizace (v odstavci „Islám a genocida“) splňuje islám téměř všechna kritéria genocidy formulovaná v Úmluvě o prevenci a postihu zločinů genocidy (Resoluce OSN 260 z roku 1948 zde). Tím se islám zařazuje do stejné skupiny jako nacismus a komunismus. Není to nic nového, ale nikoho to nezajímá.
Další neuvěřitelný rozpor se týká „Všeobecné deklarace lidských práv“ přijaté v OSN v roce 1948, která je východiskem snad pro všechny dokumenty týkající se lidských práv a následných legislativních úprav. Islámu se týká nejméně 13 článků, z nichž islám porušuje zejména články 2, 18, 19, 26 a 30. Podrobný přehled je opět v článku Všechno je jinak 2-islamizace. Prakticky ve všech uvedených článcích „Deklarace“ se vyskytuje právo týkající se náboženství. Přitom se nerozlišuje, o jaké náboženství jde, tj. zda součástí tohoto náboženství není např. též agresivní, politicko-vojenský systém, což je právě případ islámu. Za dostatečnou pojistku proti možnému zneužití měl patrně sloužit článek 30:
„Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno, jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.“
Logicky z toho plyne mimo jiné to, že deklarovaná práva neplatí pro ten subjekt, který tato práva vzhledem k jiným subjektům nedodržuje. Jestliže tedy muslimové uznávají jako jediné náboženství jen islám a prakticky se snaží ostatní náboženství vymýtit dokonce i za použití genocidy, pak tím jasně nedodržují svobodu náboženského vyznání, a ochrana jako náboženství pro islám neplatí.
Vymyká se zdravému rozumu, proč článek 30 „Deklarace“ je všeobecně a dlouhodobě ignorován. Vždyť právě tento článek je patrně klíčem k vymanění se z pasti (zrušení Deadlocku), kterou si naše civilizace sama na sebe nastražila a do které se vlastní vinou chytila.
Závěry
1. Aktuálním nebezpečím pro náš stát je likvidace našeho demokratického zřízení, soustavy lidských práv a celé naší kultury v důsledku postupující islamizace. Účinná sebeobrana je znemožněna naším současným právním řádem, který nedovoluje se proti islamizaci účinně bránit. Náprava by se pravděpodobně týkala nejen zákonů, ale i Ústavy, a proto by měla být záležitostí Ústavního soudu.
2. Je důležité uvědomit si skutečný význam demokratických a humanitních principů.
a) Je falešné mluvit o demokratických principech a nepovažovat za jejich podstatnou součást principy humanitní.
b) Podobně je falešné mluvit o humanitních principech a neuznávat imperativní nadřazenost základních biologických principů, tj. principu sebezáchovy a principu sebe-reprodukce.
c) Altruistické chování jakéhokoliv subjektu nikdy nesmí směřovat k jeho sebezničení. V tom případě se nejedná o humanismus, ale o pseudohumanismus. Příkladem může být naše tzv. humanitární pomoc silám, které mají ve svém programu naše zničení.
3. Konkrétní úkoly:
a) Revidovat současnou soustavu zákonů vč. Ústavy ve smyslu doplnění sebeobranných prostředků proti nebezpečným, agresivním ideologiím, jakými jsou islám, nacismus a komunismus.
b) Zabránit šíření a aplikaci projektu „Islám očima českých školáků“, který je přípravou islamizace naší země.
c) Soudně prověřit planost registrace Ústředí muslimských obcí (ÚMO) ze dne 17. 9. 2004 z hlediska splnění podmínek Zákona o církvích č. 3/2002, zejména §5 – Podmínky vzniku a působení církví a náboženských společností. K případným expertízám povolávat nezaujaté znalce islámu a vyloučit experty z institucí jako jsou některé katedry Filosofické fakulty UK, některé ústavy Akademie věd a další, odkud se převážně rekrutují příslušníci muslimské „páté kolony“, která již intenzivně připravuje islamizaci naší země.
d) Prověřit právní dosah článku 30 „Všeobecné deklarace lidských práv“ a kvalifikovaně potvrdit, či vyvrátit tvrzení, že při důsledném použití tohoto článku se na islám nevztahuje ochrana jako na náboženství podle předchozích článků této deklarace.
e) Od lidskoprávních orgánů žádat vysvětlení, proč je ignorována Úmluva o prevenci a postihu zločinů genocidy (Resoluce OSN 260 z roku 1948) ve vztahu k islámu, a proč není aplikována na islám stejně jako na nacismus a komunismus, když islám podle této „Resoluce“ splňuje téměř všechna kritéria genocidy.
Úkol 3. c) patrně směřuje k Ústavnímu soudu ČR.
Úkoly 3. d) a 3. e) patrně směřují k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva v Haagu.
4. Je zřejmé, že výše uvedené úkoly se vymykají možnostem několika jednotlivců a že je zde důvod, aby se toto stalo předmětem veřejného zájmu a podpory, když už státní orgány a jimi ovládaná média se k těmto problémům staví zamítavě, až nepřátelsky. Kromě chvályhodné slovní podpory je nezbytné, aby se našli občané a instituce, včetně obětavých právníků, kteří se chopí práce iniciativně, třeba s využitím tohoto článku jako inspirace.
5. Nelze popřít, že pokud se sebeobrana nestane veřejným zájmem, a pokud nezíská veřejnou podporu, islám pravděpodobně zvítězí. A pak už nebude cesty zpět. Jak toto chování naší generace bude kdo vysvětlovat našim potomkům trpícím a likvidovaným bolestnou a ponižující genocidou?