Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Dělníci eráru

15.4.2014

V úterním Hyde parku na ČT 24 jsme při poslechu Pavla Novotného mohli mezi řádky nahlédnout do kuchyně výroby českých celebrit. Je jisté, že protekční spratek, jak se sám nazývá, celkem umí s bulvárním pseudosvětem pracovat, ví jak zacílit, jak přehánět a jak zahrát na strunu lačného konzumenta silikonových měchů či aférek na prachy nadržených kurtizán s inteligencí láčkovců.

Ingredience k vyhotovení jedné takové "V.I.P. star", pokud tedy ona nemůže nabídnout nějakou opravdu reálnou hodnotu v podobě vlastního umu či ocenitelné tvůrčí práce, jsou víceméně konstantní: peníze donátora na čekané a vetření se do přízně mediálních "tvůrců vkusu" pro široké masy. Jinými slovy, pokud toho moc neumím, ale jsem dostatečně slizký, sebestředný a navíc dostatečně hloupý, abych byl naprosto přesvědčený o své vlastní dokonalosti, udělám vše, abych si cestu vzhůru, za pomocí jakékoliv levárny či obscénní berličky, umetl.

V momentu, kdy moje vymodelované čtyřky nebo "umělecké" tetování plní přední strany tiskovin a národ natěšeně hltá každou hovadinu, kterou já nebo moje PR agentura pustí do světa a obyčejný člověk dopije večerního lahváče, zapálí Startku a zamyšleně se obrátí ke své družce se slovy "Mámo, ta je dobrá!", je v podstatě vyhráno. Kariéra nastartovaná a vidina celoživotního mlácení prázdné slámy za slušný, jinak nedostupný peníz se začíná plnit.

Poněkud mne však zaráží jak podobná je životní pouť těchto bulvárních pseudocelebrit s profesními cestami našich politických špiček. Jak se ze stejných zdrojů, za pomoci stejných fines a ingrediencí vyrábí i na české politické scéně jakési společenské špičky, morální autority a vzory. Jak podobný je materiál a jak podobný je výsledek.

Zatímco však u bulvárních "stárs" máme alespoň možnost volby a estrádní řachandy, zlatokopeckou prostituci či šmíráckou plytkost ignorovat, politické figury podobného kalibru, dosazené nám sametovou demokracií bohužel nikoliv. Jejich nesmyslné nápady, fantasmagorické plány a nekompetentní myšlenky na hony vzdálené realitě musíme akceptovat, ať se nám jeví a jsou třeba sebehloupější.

Pavel Novotný se, jako dělník bulváru, netají tím, že si z lidí dělá srandu a víceméně svojí cílovou skupinou pohrdá. Bere ji jen jako zdroj příjmů, protože je přeci ten "hodnej taťka" co musí nějak zabezpečit svoji rodinu. A prachy se hodí, že jo. Nějaký vyšší princip mravní je dobrý tak leda do filmů pro pamětníky. Jenže … pokud takto uvažují a takto pracují i nejvyšší představitelé našeho státu, tito dělníci eráru, prošpikovaní narcismem, syndromem sebestřednosti, mocenské pýchy a neomylnosti nechápajících primitivů, nutně musí být něco s naší společností špatně.

Pokud jsme již dovolili degradovat naše společenské zřízení na úroveň bulvární pseudoreality se socialistickým závojem navoněné zdechliny, dovolili jsme erárním dělníkům moci řídit naše životy na každém kroku, okrádat nás v každém dni a povyšovat se nad nás každou minutu, nemáme pro další budoucnost dobrá východiska.

Zlodějský stát si dává sám sobě půl miliardové pokuty, které nově založené finanční gestapo bude vymáhat lepším výběrem daní na produktivních poplatnících a je nám to předhazováno jako výkon práva a spravedlnosti. Jenom dvě noticky z minulého týdne a jak přesně charakterizují naši realitu. Jak přesně odhalují podstatu vytírání si zadele s občany naší vlasti. Jak přesně dokladují shodu mezi výsledky práce dělníků bulváru i dělníků eráru. Duševní zmar, morální bída, výsměch, afektovaná sebestřednost, pohrdání svými živiteli.

Opravdu se musíme nechat takto ponižovat? Opravdu není jiné volby než přijímat hloupá pravidla a teze řízení společnosti utvářená arogantními, často psychopaticky indisponovanými tupci?

Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora



zpět na článek