Čtu komentáře na Psu dost poctivě, a tak jsem z nich vyčetl mimo jiné argumenty pro i proti obecnému referendu. Obecné referendum umožňuje občanům vyjádřit se k věcem, které je zajímají. Většinou tuto výhodu, pokud je jim dána, nevyužívají. Ve většině zemí, kde se referendum používá, není výsledek referenda pro parlament závazný. Je tedy dost pochybné, jestli má vůbec nějaký význam. O jiné výhodě nevím. Více je nevýhod:
1. Aby volič mohl odpovědně rozhodnout a jeho názor byl prospěšný, musí být volič informovaný. Namátkou vybírám názor jednoho komentátora, který mluví (a v referendu by rozhodoval) o něčem, o čem neví vůbec nic. Komentátor píše zhruba to, že v USA jsou na tom lépe než EU, protože éčka vůbec nemají. To není ani polopravda, snad čtvrtpravda. USA zavedly regulaci potravinářských aditiv (přídatných látek) o dva roky dříve než EU (1972 proti 1974). To byla pro EU výhoda i nevýhoda. Nevýhoda proto, že regulace přišla později, výhoda proto, že systém mohl být vylepšen na základě poznání. Je pravda, že v USA nejsou éčka, E-kódy jsou zcela evropské. V USA označují aditiva číslem rozhodnutí FDA (Federální úřad pro potraviny a léčiva, Food and Drug Administration), což je poněkud těžkopádné. Tak např. ta "strašná a jedovatá E-330", tedy kyselina citronová, je v systému USA označována FDA21CFR§131.111. Není samozřejmě chybou onoho komentátora, že to neví, ale ukazuje to, že obecně nejsou občané dostatečně informováni, aby mohli zodpovědně rozhodnout.
2. Pro srozumitelnost druhé námitky si musím příklad vymyslet, protože příklady tohoto druhu jsou zcela mimo oblast zájmu občanů. V referendu musí být občan také schopen otázku správně pochopit a vyhodnotit. Tedy např. pro odstranění glukosy z některých potravin, kde by vadila při zpracování (např. sušení vaječných bílků) se používá enzym glukosa oxidáza. Tento enzym může být vyroben fermentací tří mikroorganismů (teoreticky je jich více, ale ostatní nemají praktický význam). Jsou to Aspergillus niger, Penicilium notatum a Penicilium amagasakiense. Pokud by proběhlo referendum o tom, který producent má být použit, dopadlo by statisticky asi tak, že by všechny zdroje dostaly přibližně stejný počet hlasů. Pan prezident říká, že v referendu nelze hlasující podplatit, protože není tolik peněz. Má pravdu. Je to mnohem jednodušší. Stačí, aby se v novinách v našem příkladu objevil článek např. "Penicilium notatum bylo první plísní, ze které se vyráběl penicilin" nebo "Penicilium amagasakiense – japonský zázrak" a referendum je rozhodnuto. Přitom nejkvalitnější enzym poskytuje Aspergillus niger –"fuj, Aspergillus, a ještě ke všemu černý". Že nikdy nebude referendum o výrobní technologii? Ani to není vyloučeno, ale princip je jinde. Bližší příklad je přání pana Dienstbiera odvolat podmínku prezidenta Klause při ratifikaci Lisabonské smlouvy. Důvod – prý ji stejně europarlament odložil, tak neplatí. Přitom vám každý právník řekne, že pokud podepíšete smlouvu s podmínkou, kterou smluvní partner nesplní, není pro vás smlouva závazná. To by se mohlo za jisté situace hodit. Např. až budeme vystupovat z EU - a že vystupovat budeme, je téměř jisté. Při posledním průzkumu se pro členství v EU vyslovilo necelých 30 % respondentů. Tento pokles je součástí dlouhodobého trendu. Není daleko chvíle, kdy některá politická strana použije to, čemu pracovně říkám Cameronův trik, tj. slíbí ve volbách voličům referendum o vystoupení. A to jí vyhraje volby. Držme se Klausovy podmínky, i když ji ostatní neuznávají, nebo možná právě proto. Je to pro nás výhodné v každém případě.
3. Třetí a čtvrtá nevýhoda referenda už nejsou tak významné. Jako třetí bych označil náklady. Náklady referenda jsou srovnatelné s deficitem zdravotnictví po zrušení poplatků. A to není bezvýznamná částka.
4. Konečně čtvrtou nevýhodou je účast ve volbách. Účast v přímé volbě prezidenta byla mimořádně vysoká. Není na tom nic divného. Byla to novinka a každý si ji chtěl užít. Příští přímá volba už bude pravděpodobně mít účast srovnatelnou s účastí v senátních volbách nebo nižší. Stejně by tomu bylo s referendem. Účast v prvním referendu by byla vysoká, řekněme podobná účasti v parlamentních volbách, druhé a další by se již nepochybně účastí dostalo pod senátní volby.
Důvodů proti "přímé demokracii" je mnohem více (např. Švýcarsko nejpozději v Evropě zakázalo čarodějnické procesy, bylo mezi posledními v zavedení povinné školní docházky apod.). Nebylo by od věci, kdyby někdo uvedl klady "přímé demokracie". Už se na to těším.