Policie často pracuje s nezákonně pořízenými odposlechy. Přistihnout ji při činu je však téměř nemožné
Bez odposlechů v českých bezpečnostních složkách neštěkne ani pes. Mají být podpůrným důkazem, ale často na nich stojí celá obvinění i obžaloby. Vzpomeňte na kauzu bývalého hejtmana Davida Ratha nebo Nagygate. Odposlechy jsou navíc stejně jako výpisy telefonických hovorů či screening dat pro policisty překvapivě snadno k mání. Detektivové a agenti totiž přišli na fígl, který jim umožní se k záznamům telekomunikačních hovorů bez větších potíží dostat. Konkrétní telefonní stanici nebo připojený počítač jednoduše anonymizují.
Do žádosti o nařízení odposlechu, která je ke schválení předkládána soudci, stačí ke konkrétním uživatelům připsat číslo s popisem typu "blíže neustanovený uživatel telefonního čísla" nebo "dosud neztotožněná osoba". Soudce, který odposlech povoluje, za současných zákonů nemá šanci ověřit, jestli právě povoluje odposlech prezidenta nebo předsedy Ústavního soudu (viz Špičkové šmírování).
Nepříjemné podněty
Na případ založený na popsané policejní technice "dosud neztotožněné osoby" narazil týdeník Euro při pátrání ohledně možné korupce při bezúplatném převodu armádních nemovitostí na Nadační fond Vincentinum (Euro 44/2013). Ve sdělení obvinění je totiž popsána žádost o odposlech několika telefonů lidí podezřelých z úplatkářství. Policista z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality mimo jiné požaduje "povolení odposlechu na čísle majitele MPI Group, jehož uživatelem je dosud neztotožněný muž, oslovovaný Giuseppe nebo Pepa". Telefon údajného "Giuseppeho nebo Pepy" přitom patří dlouhá léta majiteli MPI Group Michalu Smržovi, který ho také užívá.
"Blíže neustanovené" telefonní číslo, které je uváděno v žádostech o odposlech, Smrž prý používá od zahájení mobilního provozu v České republice, nejprve s předvolbou 601. "To číslo nikdy nepoužíval nikdo jiný. Telefon nikomu nepůjčuji a není možné, aby někdo měl třeba duplicitní nebo duální SIM kartu," říká Smrž.
Majitel MPI Group není pro policii neznámou osobou. S bývalým ministrem obrany Martinem Bartákem je Smrž obžalován v kauze údajného úplatkářství ohledně zakázky armádních vozidel Tatra. A při výslechu loni 20. února do protokolu, který má týdeník Euro k dispozici, číslo svého mobilního telefonu uvedl. Jak je tedy možné, že podle policie totéž číslo najednou používá neztotožněný muž? "Ke konkrétnímu případu se vyjádřit nemohu, neboť se jedná o,otevřený‘ spis, který je ve fázi vyšetřování. Každopádně váš e-mail předávám k dalšímu šetření," tvrdí mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.
Když se týdeník Euro pustil do pátrání, zjistil, že "neztotožněnou osobou" se Smrž stal už v roce 2002 na popud Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Policie v té době vyšetřovala prodej raketových systémů RM 70 na Srí Lanku a jedním z podezřelých byl společník Smrže Petr Černý z firmy M. P. I. Trading. Policisté v srpnu 2002 předložili ostravské soudkyni Miluši Chvostkové žádost o prodloužení odposlechu dvou mobilních čísel na půl roku. "Z předložených materiálů je zřejmé, že podezřelý Petr Černý užívá výše uvedené mobilní telefony, a lze tedy důvodně předpokládat, že dalším odposlechem budou zjištěny nové skutečnosti významné pro trestní řízení," stojí v rozhodnutí soudkyně Chvostkové.
Týdeník Euro se dotázal na legitimitu odposlechu vyžádaného ÚOOZ. "To je otázka na Generální inspekci bezpečnostních sborů," odpověděl stručně mluvčí útvaru Pavel Hanták.
Ani mluvčí inspekce Radka Sandorová však nebyla sdílnější. "Na základě takto položených otázek vám nemohu odpovědět. Informace, na které se dotazujete, vám v tuto chvíli nemohu potvrdit ani vyvrátit, nicméně uvedené skutečnosti bereme jako podnět a prověříme je," uvedla Sandorová.
Ten, který se spletl
Případ zbrojaře Michala Smrže ukazuje, že pomocí taktiky podstrčení čísla ke schválení soudem lze odposlouchávat i osoby, které přímo s případem nesouvisejí. Petr Černý, který byl v případu prodeje raket nakonec osvobozen, se Smržem pouze telefonoval.
"Nikoli že ho používal sám, ale občas mi volal, nebo já jemu. A obdobně tomu je v případě Vincentinum. Pepa alias Giuseppe má být asi Josef Hubáček. Ten má ale číslo samozřejmě zcela jiné a policejní operativci to dobře musejí vědět, když už vědí, že to je Pepa alias Giuseppe," zlobí se Smrž.
Majitel MPI Group hodlá dát nyní podnět Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby zjištění týdeníku Euro prověřila. "Zřejmě se jedná o běžnou praxi, jak účelově nasadit odposlech na nějakou zájmovou osobu, aniž by se k ní vztahovala konkrétní kauza nebo oficiální vyšetřování. Určitě se to děje častěji a nejenom mně," myslí si Smrž. Podle něj se policisté při žádostech o odposlech,jakoby spletou‘, čímž téměř nic neriskují. Dotyčný se o narušení soukromí na 99 procent nedozví. "A to zanedbatelné procento, co se to dozví, se těžko něčeho domůže. Dotyčný policista vždy bude tvrdit, že jde o neúmyslné nedopatření," dodává Smrž.
Zneužívání odposlechů je závažný zásah do soukromí, nicméně představuje rovněž nezanedbatelné riziko pro podnikání odposlouchávaných osob. Nezákonně získané informace totiž mohou být policisty zneužity, což se údajně Michalu Smržovi už stalo.
"Agent Bezpečnostní informační služby v devadesátých letech prodával veškerou naši telefonní a faxovou komunikaci konkurenční firmě," tvrdí majitel MPI Group.
Jak useknout ucho
Zákon postihuje zneužívání odposlechů dvěma trestnými činy: zneužití pravomoci úřední osoby a neoprávněné nakládání s osobními údaji. "Za splnění zákonných podmínek není vyloučena kvalifikace přijímání úplatku," vysvětluje mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.
Odbor trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství sleduje nezákonné odposlechy od 15. listopadu roku 2011. Informace jsou mu povinny předávat nižší stupně prokuratur. "Tím datem nabyl účinnosti závazný pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce o informacích týkajících se trestných činů spáchaných úředními osobami; jde především o trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby," dodává Markusová.
Nezákonné odposlechy nebo shromažďování dat však není snadné odhalit. Kontrola státních zastupitelství a soudů zcela nedostačuje. I proto je odsouzených pomálu (viz Neposlouchat, vyšetřujeme). Zneužívání odposlechů se dá fakticky odhalit ve chvíli, kdy ho dotčená osoba jako Michal Smrž zjistí a obrátí se například na parlamentní komisi přezdívanou Velké ucho.
Bývalý šéf operativců Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Karel Tichý prohlašuje, že podsouvání telefonů do žádostí o odposlechy je bohužel dlouhodobým trendem napříč policií i tajnými službami. Kontrola nasazování operativní techniky je podle něj nedostatečná. "Soud by měl například po měsíci zjistit, komu odposlouchávané číslo skutečně patří, zkontrolovat, zda je majitel čísla v kontaktu s podezřelými osobami. Měl by získané audiozáznamy nebo přepisy vyhodnotit a nařídit případně zrušení odposlechů a vyšetřování jejich zneužití," myslí si Tichý. Odposlechy by rovněž neměly být bezdůvodně povolovány na čtvrt nebo půl roku jako v současnosti.
S nadužíváním odposlechů je v České republice problém delší dobu. Předloni policie odposlouchávala bezmála čtyři tisíce osob, což představovalo celkem 6241 telefonních linek. Jen 63,6 procenta z nich ale mělo přímý podíl na trestním řízení, jak vyplývá z analýzy společnosti Probin. Loni pak bylo odposloucháváno 6200 linek, nicméně do toho nejsou započteny nezákonné odposlechy pořízené bez souhlasu soudce mobilními scannery, které má policie i tajné služby k dispozici. V roce 2012 se proti nezákonnému odposlechu bránili u Nejvyššího soudu čtyři lidé, letos jeden. Podle právníka Václava Vlka soud z těchto pěti podání odmítl dvě. "Přeloženo do češtiny, byly napadeny odposlechy, u nichž soud uznal, že sloužily svému účelu. Všechny tři návrhy, které byly podány zbytečně odposlouchávanými občany a věcně projednány, byly zamítnuty," tvrdí Vlk. Problémy se šmírováním vlastních občanů zjevně nemají pouze Američané či Britové. Žádná zákonodárná iniciativa na ochranu soukromí přitom v Česku na obzoru není. Zkrátka, jak by řekl Barack Obama: Yes, we scan.
*********************
Špičkové šmírování - Kauza Hudec
Českolipský soud loni v únoru odsoudil ke čtrnáctiměsíční podmínce příslušníka cizinecké policie z Varnsdorfu Mariana Hudce, který nechal pro soukromého detektiva (bývalého příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu) sledovat telefon manželky jeho klienta. Při vyšetřování policejní inspektoři přišli na to, že Hudec sledoval telefony desítek významných lidí.
Inspekce postupně zjistila, že policista získal povolení k monitoringu telefonů předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, manažera ČEZ Daniela Rouse, předsedy a místopředsedy TOP 09 v Praze 11 Stanislava Urbánka a Jana Vašíčka, starosty Prahy 1 za TOP 09 Oldřicha Lomeckého, poslance a šéfa pražské sociální demokracie Petra Hulinského nebo vlivného právníka Miroslava Jansty. V letech 2009 a 2010 takto získal telefonní výpisy celkem 69 známých lidí.
Soudce Jiří Uřídil, který výpis Hudcovi povolil získat, před soudem vypověděl, že arbitři neměli možnosti, jak si žádosti o výpisy telefonních hovorů ověřovat. Policistům museli věřit, a pokud se shodovaly informace ve spisu a v žádosti, získání výpisů povolovali. Na číslo například zavolat nemohli, sledování by se vyzradilo a ztratilo by smysl. "Můžu se vyjádřit jen obecně, konkrétně si na jednotlivé případy nepamatuju," řekl Uřídil u soudu s Hudcem.
Neposlouchat, vyšetřujeme
Nejvyšší státní zastupitelství eviduje v současnosti dvě kauzy týkající se nezákonného odposlouchávání.
Žalobci poskytli týdeníku Euro anonymní údaje. Za pokračující přečin zneužití pravomoci úřední osoby je například obžalován nejmenovaný policista. Podle šetření neoprávněně předkládal soudu návrhy na vydání příkazu k zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, přestože se nejednalo o telefonní čísla nutná k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Obžaloba byla podána loni 14. prosince, soud dosud nerozhodl.
Pro stejný trestný čin a přijetí úplatku je souzen jiný nejmenovaný policista. Ten měl jisté skupině osob poskytovat ochranu tím, že je evidoval jako informátory policie. A zjišťoval, jestli jimi užívaná telefonní čísla nejsou policií odposlouchávána.
"To uskutečnil prostřednictvím odposlechů provedených bez zákonného důvodu na základě smyšleného úředního záznamu předloženého Městskému soudu v Brně," popisuje mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová. Policista byl obžalován loni 26. září a ani v tomto případě soud verdikt nevynesl.
Týdeník EURO 46/2013, 11.11.2013