Neviditelný pes

PRÁVO: Komu patří Bolek Polívka?

16.5.2013

Herec se dostal do prekérní situace. Naděje na výtěžek z konkurzu na jeho farmu jsou tristní

Pamatujete na film Dědictví aneb Kurvahošigutntag, v němž Bolek Polívka nezapomenutelným způsobem ztvárnil vesnického burana, který nečekaně přijde k lukrativnímu majetku, aby o něj stejně nečekaně přišel? Zvlášť závěr snímku jako by vybízel ke srovnání s nynější hercovou situací. Když stavební firma Kaláb podala návrh na insolvenci Farmy Bolka Polívky, určitě nepředpokládala, že by nakonec z konkurzu mohla vyjít s prázdnou. Jenže taková varianta se nyní jeví velmi pravděpodobná.

Jak se později ukázalo, společnost má věřitelů mnohem víc. Dohromady jim dluží kolem 56 milionů korun (viz Dluhy Farmy Bolka Polívky).

Přestože odhadní cena olšanské farmy je nastavena poměrně vysoko na částce přesahující čtyřicet milionů korun, její reálná hodnota není podle odhadu zainteresovaných odborníků ani poloviční. A samotného herce drží v šachu ostřílený obchodník Alexandr Seidl. Kromě pohledávky, již uplatňuje v insolvenčním řízení, má totiž poté, co převzal hercovy dluhy, prostřednictvím zástav obšancován i jeho další majetek, jako jsou rozsáhlé pozemky v okolí farmy či podíl v Divadle Bolka Polívky.

Seidl patří k nejbohatším Čechům. Vlastní firmy ze skupiny Le Cygne, vrchlabskou horskou nemocnici, lázně Libverda, řadu dalších společností a nyní nemá daleko k tomu, aby ovládl i majetek herce Polívky.

Vratká podmínka

Věřitelé by se měli v polovině května na schůzi spolu s insolvenčním správcem Michalem Edlem dohodnout, jaký zvolí další průběh konkurzu. I když nyní je provoz restaurace, hotelu i wellness zařízení z technických důvodů pozastaven, stále je ve hře varianta, že by podnik nadále fungoval. Tomuto řešení by dávala přednost především Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod (RRRSJV), jež známému herci poskytla na stavbu hotelu a wellness jedenáctimilionovou dotaci z Regionálního operačního programu.

Rada zahájila koncem dubna na farmě kontrolu, zda nejsou porušovány podmínky, za nichž byla dotace poskytnuta. Těmi jsou například čtyřiadvacetihodinový provoz, třináct zaměstnanců a udržitelnost projektu po dobu dalších pěti let. Svou pohledávku, která se i s penále vyšplhala na 21 milionů korun, do konkurzu přihlásila jako podmíněnou.

To znamená, že není zatím splatná. "Již vstup do insolvence nám umožňuje okamžitě žádat vrácení peněz. Úkolem regionální rady je chránit finanční zájem Evropské unie. Pokud bychom zjistili porušení rozpočtové kázně, stanoví se odvod, tedy výše dotace spolu s penále. Kontrolou nyní zkoumáme udržitelnost projektu a zatím jsou všechny možnosti otevřeny," vysvětlil týdeníku Euro právník RRRSJV Petr Machálek. Rada, která poprvé řeší situaci, kdy dotovaný projekt skončil v konkurzu, si stále dokáže představit, že by byl podnik nadále provozován a hledal by se pro něj vhodný investor. Protože dotace byla poskytnuta společnosti s ručením omezeným Farma Bolka Polívky, bylo by nutné, aby byla prodána jako podnik, nikoli samostatně po nemovitostech. Pokud by kupec splnil podmínky, mohl by si ponechat i evropskou podporu.

Herec v hrsti

Takový postup by ale nemusel být po chuti všem věřitelům. Například Alexandru Seidlovi, který má se svou třiapůlmilionovou pohledávkou přednostní postavení díky tomu, že si ji zajistil majetkem farmy. "Pan Seidl míní, že udržovat provoz farmy by v této situaci bylo jen ztrátové. Upřednostňuje, aby se přistoupilo co nejrychleji k jejímu prodeji," uvádí advokát Miroslav Bartoň, který sice v této kauze zastupuje herce, nicméně jinak spolupracuje i se Seidlem. Farma prý již evropské podmínky nesplňuje, a proto je jiná možnost podle jeho názoru těžko představitelná.

Podnikatel má momentálně v ruce většinu trumfů. Nejenže disponuje přednostním právem na vyřízení své pohledávky, ale ještě drží zástavu, částečně prostřednictvím společnosti Cygnet, na pozemcích, které patří Bolku Polívkovi jako fyzické osobě a které restauraci a hotel obklopují. Společnost Farma Bolka Polívky má v majetku v podstatě jen pozemky pod hotelem, nádvoří, kurty a parkoviště. Na všem ostatním kolem široko daleko, včetně části příjezdové cesty, má plombu Seidl, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. Případný jiný investor by se tedy musel domluvit se Seidlem, případně odkoupit jeho jedenáctimilionovou pohledávku za hercem.

Atraktivita komplexu navíc stojí a padá právě s osobou Polívky, což si uvědomují všichni, kteří o jeho budoucnost hrají. Bez něj má ještě menší hodnotu, což se rovná i nižšímu, v některých případech až mizivému uspokojení nezajištěných věřitelů. Do procesu prodeje ale nehodlá herec nijak zasahovat, přestože do konkurzu přihlásil bezmála devítimilionovou pohledávku, jak uvádí advokát Bartoň.

Mrkvička pro iniciátora

Věřitelská schůze bude jistě bouřlivá, protože strany budou řešit naprosto protichůdné zájmy. Zřejmě budou navzájem popírat své pohledávky a následně dojde k soudním sporům. Kartami může ještě pořádně zamíchat konečný verdikt regionální rady.

Nejvyšší výtěžek pro věřitele jako celek by vyneslo, pokud by farma zůstala v provozu a prodávala se jako podnik. Není však jisté, zda se podaří naplnit všechny předpoklady nutné k takovému rozuzlení. Od míry pravděpodobnosti této varianty se přitom bude odvíjet i postoj rady, která svou jedenadvacetimilionovou pohledávku může převést do režimu nepodmíněných. Ta se pak stane takzvanou pohledávkou za majetkovou podstatou, což znamená, že se dostane vysoko v pořadí a dle dikce zákona má být podobně jako třeba daňové nedoplatky vyrovnána "v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku". Zákon nabízí možnost ještě vyššího postavení, ovšem domáhat se ho by jistě znamenalo soudní spor.

Pokud se podnik zavře, stane se v podstatě jediným reálným kupcem podnikatel Seidl nebo někdo, kdo s ním bude spolupracovat. Pravděpodobně by se dokázal dohodnout i s Bolkem Polívkou. Jeho pohledávka stejně jako zhruba půl milionu UniCredit Bank, jež je rovněž zajištěným věřitelem, by mohla být uspokojena ve vysoké výši. Další velký kus by získala regionální rada. Ostatní, včetně iniciátora insolvence firmy Kaláb a samotného herce, by se dělili o zbytek výtěžku, který spíše než oslnivý bude žalostný.

Týdeník EURO 19/2013, 6.5.2013



zpět na článek