Do byznysu s hubnutím se pustili i hospodští a dietní jídelníčky sestavují kuchaři. Dietářům jde někdy o zdraví
Pstruh na bilinkách nebo jogurt s čerstvím ovocem. Hrubky v jídelníčku pro krabičkovou dietu nejsou zdraví škodlivé, leccos ale napovědí o firmě, která dietní program s gramatickými chybami nabízí. A nejspíš i s nutričními nedostatky, které už ovšem mohou mít zdravotní následky. Lidé ale toto riziko podstupují dobrovolně. Kdo by chtěl znát přesné složení jídla a obsah základních živin, většinou nemá šanci. Dodavatelé krabičkových diet běžně informují pouze o kalorické hodnotě, a to ještě často nepřesně.
Co není na pranýři
Krabičky jsou velký hit. Jejich plus je v tom, že prostřednictvím pěti porcí denně naučí pravidelně jíst. Kdo ale chce s pomocí krabičkové diety shodit kila, měl by si v široké nabídce pečlivě vybírat. Některé jídelníčky sestavují nutriční odborníci, jsou pestré i chutné a není se čeho bát. Za obsahem některých krabiček ovšem nestojí specialisté na výživu, ale i takovým firmám se lidé odevzdávají. Rozhodně nelze spoléhat na to, že nad dietními pokrmy v plastových boxech bdí nějaká státní kontrola. Potraviny v obchodech jsou od minulého týdne, kdy ministerstvo zemědělství s potravinářskou inspekcí spustily nový web, doslova na pranýři (www.potravinynapranyri.cz). Krabičkám se ale kontroloři až na vzácné výjimky vyhýbají. Předpisy po nich sledování jídla v krabičkách ani moc nechtějí.
Z Česka se přitom alespoň co do šíře nabídky stává krabičková velmoc. A současně i džungle. Vedle seriózních dodavatelů se prodeje populárních škatulek chopila kdejaká hospoda a různí amatéři, kteří v tom vidí skvělou podnikatelskou příležitost. Za pět malých a často i chudých porcí jídla denně chtějí firmy od zhruba dvou set do 550 korun plus příplatek za dovážku domů nebo do práce. Je-li poptávka, je i nabídka. Podnikatelé s krabičkami sázejí na to, že kontroly si jich nevšímají a že zoufalců, kteří neúspěšně bojují s nadbytečnými kily, je stále dost. Většina firem zástupy svých zákazníků nevyčísluje, některé se na webu chlubí stovkami klientů a spokojenými celebritami. ABC dietu, která patří k těm dražším, prověřily dle tvrzení jejího prodejce tisíce zákazníků a vyzkoušeli ji třeba Ivana Chýlková, Petra Janů nebo Martin Dejdar. Halina Pawlowská dělá zase reklamu Dietě v pohodě, kterou prodává pražská firma I feel well.
Boxy od rychlokvašek
Základem slibovaného úspěchu slimboxů, linieboxů, vitalboxů, diet domů i do práce, diet pro mě i pro všechny, či jak se všechny možné krabičky nazývají, je disciplína dietáře. Nemá jíst nic jiného, než co si převezme v tašce. "To je na pováženou, když jde o celodenní jídelníček.
Pokud je v něm nedostatek určitých živin, může to být problém. Je ale na rozhodnutí každého, kterou dietu si koupí," říká primářka Marie Kunešová, vedoucí oddělení obezitologie Endokrinologického ústavu v Praze. Jistě, každý si o tom, co bude jíst, rozhoduje sám. Jako lékařka proti krabičkovým dietám obecně nic nemá, pokud si je kupují zdraví lidé. Nemocní by jejich nasazení měli konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem. "V každém případě by jídelníčky měli sestavovat věrohodní specialisté, kteří mají dostatečně hluboké vzdělání. A to nezajistí týdenní kurzy," upozorňuje obezitoložka Kunešová.
Jenže nutriční specialisté s adekvátním vzděláním, jaké má na mysli doktorka Kunešová, jsou v krabičkovém byznysu spíš vzácností. Dietní jídelníčky mnohdy sestavují absolventi komerčních rychlokurzů. Řada firem nabízejících zdravé hubnutí se nemůže zaštítit ani těmito "rychlokvaškami", proto žádná jména nutričních specialistů na jejich webech nenajdete.
"Spolupracujeme s nutričním poradcem," tvrdí mladá žena, která vyřizuje objednávky pro Krabičkovou dietu Praha. Neví ale, jak se jejich poradce jmenuje příjmením. "Kuchaři si už vědí rady, všichni zákazníci jsou spokojení. Měsíčně hubnou čtyři až šest kilogramů," říká kontaktní osoba pro Krabičkovou dietu Praha, připravovanou v litoměřické restauraci Hrádek.
K snídani doveze hubnoucím zákazníkům ovesnou kaši, ale i hemenex. Na jídelním lístku má již zmíněného pstruha na bilinkách a jogurt s čerstvím ovocem.
Výrobci v utajení
Restaurace Hrádek rozjela krabičkové diety, aniž by rozšíření své činnosti a sortimentu oznámila na hygienické stanici, jak by správně měla. "Nic nám nenahlásili. Že prodávají krabičkové diety, jsme zjistili podle reklamy na autech. Chystáme se tam na kontrolu," avizuje Zlata Tmějová z hygienické stanice v Litoměřicích. Přiznává, že s prověřováním krabiček zatím nemají žádné zkušenosti. Litoměřická restaurace Hrádek není zdaleka jediná, která se do podnikání s krabičkami pustila bez vědomí hygieniků. V hlavním městě, kam prodejci diet soustředí pozornost, by se v provozovnách stravovacích služeb neměla naplnit jediná krabička. Hana Kunstovná z pražské hygienické stanice totiž nemá informaci o tom, že by se v některém zařízení na území metropole krabičková dieta vyráběla.
"Pokud to někdo dělá, pak to u nás nenahlásil. Žádnou výrobnu krabičkové diety jsme neschvalovali," říká Kunstovná. Na "černé" producenty krabiček mohou hygienici přijít buď při preventivním dozoru, nebo se někdo ozve s nějakým podezřením. "Loni jsme dostali jeden podnět, další pak začátkem letošního roku. Předali jsme ho k řešení Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI), protože šlo o zařízení, které nespadá do naší kompetence," vysvětluje doktorka Kunstovná. A co Brno, kde krabičky nabízí řada firem? "V letošním roce jsme státní zdravotní dozor v provozovnách výroby krabičkových diet neprováděli," uvádí Jana Laštovičková z Krajské hygienické stanice Brno, dozorující Jihomoravský kraj.
Krabičkové firmy na svých webech obvykle neuvádějí místa, kde pokrmy připravují.
Od krabiček ruce pryč
Při výběru seriózních dodavatelů krabiček nepomůže tlouštíkům ani potravinářská inspekce.
Uskutečnila tři kontroly subjektů, které distribuují krabičkové diety. "V jednom případě inspektor zjistil nedostatky v označování a výrobce pak tento prohřešek odstranil," odpověděl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Koho inspektoři prověřovali, úřad nesděluje.
"Je dlouhodobou praxí všech dozorových orgánů, že jména subjektů, u kterých nebylo zjištěno pochybení, nejsou zveřejňována. Má to řadu důvodů. SZPI by se například mohla stát nástrojem nekalého konkurenčního boje," vysvětluje Kopřiva. Jméno firmy, u které inspekce shledala pochybení, také neprozradí.
"Řízení ještě běží a mohlo by to zkomplikovat další průběh," argumentuje mluvčí.
Hygienici a potravinářská inspekce mají u krabiček rozdělené pole působnosti. SZPI na ně pohlíží jako na balenou potravinu a kontroluje údaje, které výrobci musejí na obalech povinně uvádět. "Jde zejména o jméno výrobce, složení potraviny, datum použitelnosti, údaj o množství a další," vyjmenovává Kopřiva. Hygienici by se měli zajímat o krabičkové diety připravované v restauracích.
Ale nezajímají, protože o nich nevědí. Česká obchodní inspekce (ČOI) řeší výhradně poctivost prodeje. "Krabičkami bychom se zabývali jen tehdy, pokud by si spotřebitelé stěžovali, že jim není cena správně účtována nebo jsou o ní nesprávně informováni," doplňuje mluvčí ČOI Miloslava Fléglová.
Nákup naslepo
Jestli je krabičková dieta zdravá, nutričně vyvážená se správným poměrem tuků, bílkostravování vin a sacharidů, jak tvrdí její prodejci, už nikdo neověřuje. A zákazníci se toho většinou nedopátrají. Krabičky jsou nový, legislativně neukotvený fenomén a platné předpisy nevyžadují, aby se povinně uváděla skladba základních živin.
"Přesné složení by mělo být uvedeno, aby lidé nekupovali krabičky naslepo," zdůrazňuje obezitoložka Kunešová. Totéž si myslí i lékařka Václava Kunová, která má s krabičkami přímou zkušenost. Sestavuje jídelníček pro firmu Nutricare, která z lednového testu MF Dnes vyšla nejlépe. Šest z devíti testovaných diet byly propadáky. Pro hubnutí se vůbec nehodí, některé mohou být dokonce i zdraví nebezpečné, varovala MF Dnes.
"Pokud je ve stravě delší čas deficit vápníku, může to u žen v menopauze, které často bojují s přibývajícími kilogramy, způsobit osteoporózu," upozorňuje doktorka Kunová. Někdo si bezpracný krabičkový servis oblíbí natolik, že jej využívá dlouhodobě, dokonce několik let. U Nutricare dostává spolu s jídlem přehled o denním obsahu energie, bílkovin, tuků a sacharidů. V přísunu těchto informací je ale spíš vzácnou výjimkou. "Málokterá z krabičkových firem si uvědomuje, jak obrovskou zodpovědnost na sebe bere. Pokud někdo jen tak drží dietu, čas od času ji poruší nebo s ní po pár dnech skončí, je to na volbě jeho samotného.
U krabiček ale obézní vkládá svoje zdraví do rukou někoho jiného, kdo mu slibuje zdravou stravu na celý týden, měsíc, rok i více let," poukazuje Kunová.
Navařeno na týden
Fakt, že se amatérské krabičky šířené s vidinou dobrého kšeftu mohou podepsat na lidském zdraví, nikoho příliš nevzrušuje. "Nejde o léčebnou výživu, to znamená úpravu stravy z indikace lékaře. Je to svobodné rozhodnutí jedince o způsobu jeho stravování," vyjadřuje postoj ministerstva zdravotnictví mluvčí Vlastimil Sršeň. Předpokládá, že člověk se o nákupu krabičkové diety rozhoduje s jistou dávkou osobní odpovědnosti i na základě znalosti svého zdravotního stavu. Jenže krabičkami se živí i nemocní lidé, jak potvrzuje kupříkladu prodejce stravovacího programu Liniebox.
"Mezi naše zákazníky patří také lidé s různými zdravotními problémy, jako jsou diabetici nebo lidé před operacemi," oznamuje Liniebox na webu. Jako všichni distributoři krabiček tvrdí, že jídlo je připraveno vždy z čerstvých a kvalitních surovin. Liniebox přitom rozváží celodenní stravu pouze jednou týdně na pět dní dopředu. "Nemusíte denně čekat na kurýra nebo dojíždět pro jídlo přes celé město. Ušetříte tím svůj čas a peníze," propaguje prodejce zavážku jednou za týden jako své plus. Jak asi bude takové menu oplývat čerstvou zeleninou a ovocem?
Právě na zelenině, s níž se nejsnáze hubne, se podle ukázkových jídelníčků často šetří. V levnějších balíčcích je k večeři místo zdravé ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny pangasius, který ale kyseliny s blahodárnými účinky postrádá. Někde vám ke svačině pošlou müsli tyčinku z diskontu za pár korun nebo ovocný kompot. Naopak dodavatelé dražších krabiček nabízejí jídelníček přímo na "tělo". Kdo chce zdravě hubnout, musí si připlatit. Muži zpravidla musejí investovat ještě o něco víc. Dostávají totiž větší porce.
Týdeník EURO 29/2012, 16.7.2012