Aktivista nepopírá genocidu, jen úřední interpretaci dějin. V tom spočívá jeho "zločin"
Každý liberál by se měl bouřit proti trestnímu stíhání Jana Šinágla. Ale dá se to pojmout i jinak. Bude-li tento aktivista stíhán, vyhřezne naplno spor, který by mohl leccos prosvětlit. Uvidíme.
Co hrozného Šinágl udělal, že je obviněn z popírání genocidy? Popřel existenci plynových komor v Osvětimi? Popřel genocidní mašinerii třetí říše? Stal se tím, co se – už bez přívlastků – označuje slovem popírač? Kdepak. Prý hrubým způsobem zpochybnil nacistické zločiny spáchané na Češích za Heydrichovy éry v protektorátu.
Z toho plynou zásadní otázky: zpochybnil Šinágl skutečně nacistické zločiny spáchané mezi zářím 1941 a květnem 1942? A i kdyby ano, je to trestné? Existuje – vedle osvětimské či arménské – i protektorátní lež?
Řekněme hned, že nejde jen o Šinágla. Ve skutečnosti jde o obecnou svobodu slova, názoru a interpretace historických událostí. Jde o svobodu interpretovat či kritizovat dnešní postoje k událostem 40. let. A to už se týká kdekoho, kdo se k tématu vyjadřuje.
Jan Šinágl je muž, který se vymyká zdejší normě. Patří k lidem, které většina označuje v lepším případě za umanuté, v horším případě za paka. A kdo ho otevřeně hájí, bývá pasován na cvoka. Ano, Jan Šinágl interpretuje fakta dosti vyhroceným způsobem. Ale je to snad zločin? Podíváme-li se na jeho články zakládající žalobu, žádné popření nacistických zločinů v nich nenajdeme. Nepopírá je, pouze je zasazuje do velmi osobitého kontextu.
Za prvé: počet obětí Heydrichovy vlády v protektorátu je jen zlomkem obětí poválečné genocidy (rozuměj na sudetských Němcích) a vůbec se nedá srovnat se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté.
Za druhé: při nacistickém masakru v Lidicích "bylo usmrceno 172 lidí (podotýkám, že pouze muži v době války)".
A teď si zkuste odpovědět sami. Ano, Šinágl v lidickém masakru počítá jen muže zastřelené hned namístě, a ne ženy a děti, které se nevrátily z koncentráků (dohromady 340 obětí). Působí to podivně, ba ošklivě. Ale je to snad popření nacistických zločinů? Má se to žalovat? Má se to stíhat podle paragrafů popírání genocidy? Pokud odpovíte, že ano, říkáte jasné A. Pak byste ale měli dodat i B. K tomu se dostaneme za chvíli.
Podívejme se někdy obráceně
Paragrafy trestající popírání genocidy používají země, kde "se to stalo". Tu logiku uznává i dost liberálů, kteří jinak hlásají úplnou svobodu slova. V těch zemích je dobré dát najevo, zvláště lidem, kteří ještě mají na ruce vytetované číslo z Osvětimi, že popírání – a tím i možné opakování – toho zla zakazuje zákon.
Smůla je v tom, že žádný zákon nezachytí všechny situace a eventuality. Třeba francouzský popírač holokaustu Robert Faurisson tvrdil, že krematoria v Osvětimi jsou jen atrapy – a puntičkářsky vzatoměl pravdu, neboť originály zničili ustupující nacisté. A v opačném gardu lze udělat z neškodného aktivisty "popírače genocidy", což je případ Jana Šinágla.
Proto si teď opakujme: interpretace faktů – jakkoliv se nám nelíbí – není popírání. Když Šinágl píše, že komunistický režim v 50. letech byl horší než vláda nacistů před atentátem na Heydricha, je to jeho interpretace a má na ni právo. Tím přece nepopírá zločiny hnědé ani rudé, pouze je staví do nezvyklého pořadí.
Říkáte, že to tak nebylo? Tak to vyargumentujte, což by neměl být problém. Poraďte třeba lidem, ať si představí, že to dopadlo obráceně a nacisté porazili komunisty. Bylo by snad pro nás lepší, kdyby nacisté v klidu dokončili své plány? Kolik lidí by pak přežilo ve srovnání s vládou komunismu?
Podívat se na něco obráceně není špatná metoda a k ní – byť nechtěně – inspiruje Šinágl. Na svůj web zavěsil dopis Ully Langové spolkovému prezidentu Gauckovi. Langová píše, že v Lidicích nebyl "bezpočet obětí", neboť ženy a děti nebyly vražděny. To jako že poslaní do koncentráků nebyli vražděni a nepatří mezi oběti? Fuj. Připadá-li vám to ale jako popření zločinu, srovnejte to s běžnou českou pozicí k obětem tábora v Letech. I tady přece slýcháme, že Romové tam nebyli vražděni, ale podléhali špatným hygienickým podmínkám.
A tady jsme u onoho A a B. Kdo říká A, tedy že Šinágl znevažuje nacistické zločiny proti Čechům, měl by dodat i B, tedy že stejně tak jsou – i z oficiálních míst – znevažovány zločiny proti Romům, aniž by to někomu zvlášť vadilo.
Protektorátní lež?
Šinágl cíleně nelže ani nepopírá zločiny, pouze je interpretuje tak, že se vymykají nadrilovanému způsobu uvažování. Bude-li jeho stíhání pokračovat, bude-li mu hrozit soud, pozorovatel získá pocit, že se tu neformálně ukotvuje paragraf s pracovním názvem "popírání logického vyústění dějin".
V praxi by to znamenalo zacementování "protektorátní lži". A to už by bylo hodně gumové pojetí zákona proti popírání genocidy. Kdepak. Nechte Šinágla psát a vybrušujte si vlastní argumentaci.
LN, 14.7.2012
Autor je komentátor LN