aneb "Věřím, protože je to absurdní"
Nedělní ráno. Zprávy. Rada Středočeského kraje revokovala pozastavení práce na projektu přeměnit domov seniorů v Panenských Břežanech na památník odboje. S protinacistickým odbojem má však něco společného jiný zámek v Panenských Břežanech, kde bydlel Reinhard Heydrich. Obyvatele domova seniorů rozehnali loni do měsíce do jiných míst po kraji, aby konšelé Rady mohli včas odsouhlasit budování mezinárodního letiště Penty ve Vodochodech. Přelétávání letadel nízko nad sociálně zdravotnickým zařízením by souhlasu rady mohlo bránit. Jsou to tíž konšelé, kteří po zadržení svého hejtmana odmítli rezignovat na své funkce s tím, že nejsou zodpovědní za schvalování předražených zakázek, poněvadž jim stačilo, že to chce hejtman a prošlo to kontrolou jejich úřadu.
Můžeme se ptát, nač tam tedy sedí a za co dostávají odměny, když k rozhodování stačí záměr hejtmana kontrolovaný jeho úřadem. Snad se vedení ČSSD jednou podaří dosáhnout resignace těchto podařených radních a noví radní budou mít dost soudnosti a od budování památníku v zámečku osídleném donedávna důchodci ustoupí. Tým pracující na projektu bude mít právo na tím vyšší odstupné, čím déle to bude trvat. Kolik podobných projektů je ještě ve hře?
Všechno je najednou jinak. Ústecká návladní Lenka Bradáčová ještě ve čtvrtek 1.června tvrdila, že trestní řád námitku místní nepříslušnosti nezná, a že si tedy kauzu Rath ponechá. Hned příští den, v pátek, najednou vyhodnotila, "že už nám kauza nepřísluší."
Mezitím se dostalo na veřejnost – snad proto, že obhájci Davida Ratha nahlédli do spisu – jméno Libora Gregora, policisty, který na Davida Ratha podal trestní oznámení. Podal ho nikoli ve Středočeském kraji, ale v Ústí. Asi ví, o čem mluví, když vyjádřil obavy, že orgány policie a státního zastupitelství v Praze a středních Čechách nejsou objektivně způsobilé tuto trestnou činnost prošetřit.
Zveřejnění svého jména pokládá Libor Gregor za ránu pod pás a má teď obavy o svou rodinu. Jsme tedy na Sicílii, kde vládla mafie.
Jsem zvědavý, do jaké míry předání spisů z Ústí JUDr. Petru Jirátovi prodlouží dobu, než se David Rath dostane před soud. Není příjemné čekat dlouho ve vazební věznici, ale odklad se mu může vyplatit. Atmosféra, ve které bude soud jednat, totiž může být mediálně pomalu nenápadně živena názory takového Rudolfa Kučery (rozhlas Šestka 2. června večer), že kdyby policie sledovala Petra Bendla, Rathova předchůdce na hejtmanství, skončil by jako Rath. Co si z toho posluchač vezme? "Kradou všichni, proč by nekradl Rath." Jako by krádež byla menší trestní čin, když budu křičet, že asi krade taky někdo jiný. Konec konců, možná Petra Bendla sledovali, měli podezření, ale nemohli ho nachytat s milióny v krabici na víno.
Odklady a čekání je také na prospěch Romana Janouška. Navrhoval jsem, aby Lidové noviny denně uveřejňovaly počet dní, které uplynuly od 23. března, kdy Janoušek srazil řidičku, které poškodil auto a ujel. Dnes by tento počet byl sedmdesát dva. Vzpomněl jsem na antický Řím a na Ciceronovo Quo usque tandem. Jak dlouho budou ještě orgány činné v trestním řízení zneužívat trpělivosti občanů? Mám si snad myslet, že musíme čekat, až se konečně advokáti a svědkové domluví na takové inscenaci procesu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá? Ještě pořád si ta poraněná paní myslí, že na ni Janoušek nenajel úmyslně? Nebo jde jen o handlování o výši odškodného a rozsudek je vedlejší?
Po zadržení Davida Ratha jsem začal věřit, že se ten náš chlív korupce začne čistit. Teď mi média předkládají k věření, že je to vlastně dobře, že Petr Jirát bude žalobcem. Doufejme. Zatím mi nezbývá než dělat sám sobě psychoterapii tím, že píši blog.
Credo quia absurdum est. Věřím, protože je to proti rozumu. Tento výrok se prý chybně připisuje jednomu z církevních otců Tertullianovi. Mně by se líbilo, kdyby to nebyla chyba, protože si v tomto výroku Septimius F.Tertullian podává ruku přes osmnáct století s G.K. Chestertonem. Ten řekl, že realita je nejabsurdnější ze všech možností, protože realitu by si nikdo nedokázal vymyslet.
Věříte, že Lenka Bradáčová se v noci z 2. na 3.června podívala do učebnic a zjistila, že neměla pravdu, když tvrdila, že náš trestní řád nezná námitku místní nepříslušnosti? Kdo nebo co ji přimělo ke změně názoru? Je to snad podobný strach jako strach Libora Gregora o rodinu?
A mám věřit, že paní, kterou srazil Janoušek, utrpěla tak těžký otřes mozku, že policie musela čekat s jejím výslechem měsíc?
3.5.2012
Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora