aneb "Investigativní" novináři minimálně v roli užitečných idiotů
S mezinárodními arbitrážemi se v posledním desetiletí roztrhl pytel - televize Nova, krevní plazma a další, sice menší, ale také mediálně známé případy.
Předkládám zde jeden z nich. Dokonce "arbitrážně-korupční" příběh. Neexistoval by nebo by byl nezajímavý a měl jepičí život nebýt českých "investigativních" novinářů. Zejména ze serveru Aktuálně.cz a České televize.
Příběh je skutečný. Je to historie původně státního podniku na zpracování ryb na severu Čech a toho, co se kolem něj a s ním v minulých dvaceti letech dělo. A jakou roli v příběhu dokázali sehrát čeští "investigativci".
Jména a firmy jsou vyfabulované. "Investigativci" a jejich citace jsou uvedeni věrně.
Po roce 1989 se do České republiky z Norska začal vracet emigrant, bývalý sportovec Edgar.
S místními, zkušenými kádry začal Edgar podnikat. V roce 1992 místní státní podnik Makrela s Edgarovou norskou společností Zahrspol a.s., založenou v roce 1990 (Edgar držitelem 100% akcií), uzavřel smlouvu o joint-venture. Smlouvu velmi nejasnou. Zahrspol měl vložit "zejména know-how a špičkovou zahraniční technologii". "Vklad" Zahrspolu byl "ohodnocen" na 4,5 mil. USD. Nebylo jasné, do čeho má Zahrspol něco vložit. Žádný nový subjekt nevznikl, do samotné Makrely nic vloženo nebylo.
Makrela byla v roce 1994 v privatizaci dražena. V aukční kartě měla uveden "závazek, povinnost pro vydražitele" vůči Edgarovu Zahrspolu ve výši 12 mil. norských korun. Zhruba 50 mil. korun českých. Žádný takový závazek však nefiguroval v účetnictví Makrely. Ani žádné technologie v odpovídající výši. A žádné know-how. Technologií evidovala Makrela celkem jen za 9 mil.Kč. Nehmotná aktiva Makrela neevidovala vůbec žádná. Trik se závazkem mohl posloužit jedinému – snížení ceny pro zainteresované zájemce o Makrelu.
A tak se taky stalo. Makrelu zprivatizovala společnost Štika s.r.o. Její společníci moc dobře věděli, jak to s tím závazkem vůči Zahrspolu je. Největším společníkem Štiky byl totiž Edgar s obchodním podílem ve výši 40%. Druhým největším společníkem Štiky (s podílem 23,5%) pak byl ředitel Makrely. Na zaplacení vydražené ceny si Štika půjčila od banky. Společníky nestála privatizace ani korunu z vlastní kapsy. Stát díky privatizačnímu kouzlu s fiktivním závazkem Makrely získal za prodej Makrely možná o 50 mil.Kč méně, než získat mohl.
Štika byla existenčně ohrožená. A tak v roce 1996 Edgar založil novou společnost – Losos s.r.o., do kterého vložil veškerý majetek Štiky. A opět zakouzlil. Po dvou měcících převedl podíl Štiky v Lososu, nabytý v souvislosti s vkladem majetku, na sebe. Celkem tak držel v Lososu už 83%ní obchodní podíl.
Edgar poškodil stát. Nepřiznal a neodvedl daň z převodu nemovitostí ve výši zhruba 2,6 mil. Kč vyplývající z převodu obchodního podílu před uplynutím zákonné lhůty pěti let. Převod podílu navíc obchodnímu rejstříku oznámil až za více než pět let. Nikdo tak, včetně finančního úřadu, o vzniku daňové povinnosti nevěděl a v promlčecí době vědět nemohl. Edgar si tak zajistil promlčení daňového podvodu. Pravděpodobnost jeho spáchání včetně následného promlčení již v roce 2001 zkonstatoval v roce 2008 státní zástupce v odpovědi na mé trestní oznámení.
Vyprázdněná Štika šla do konkursu. V říjnu 2002. Dle rozvrhu z roku 2007, zůstaly státu nezaplacené pohledávky za Štikou ve výši 24,5 mil.Kč.
Edgar si žil pěkným životem. Na úkor investic do podniku. Od jeho privatizace investoval minimálně. Evropské normy zastaralý podnik nesplňoval. Bylo nutno investovat, ale nebylo co.
Edgarův Losos začínal v podstatě od nuly. Nezbylo než si na vybudování nových výrobních prostor půjčovat. Půjčila banka, půjčil kamarád. Firma dalšího kamaráda stavěla – a poskytovala Edgarovu Lososu dodavatelský úvěr. Vše bylo budováno na dluh. Tedy z cizího, nikoli Edgarova.
V novém areálu se výroba ani řádně nerozběhla. Ovšem bylo třeba splácet úvěry, platit dodavatelům, zaměstnancům, státu. Losos neměl čím platit, a tak v srpnu 2005 byl na Losos prohlášen konkurs. Po Štice tedy i na druhou Edgarovu společnost.
A tady začíná příběh "mezinárodní arbitráže".
Edgar, majitel zadluženého Lososa a zkrachovavší Štiky, zadlužený i osobně, začal mluvit o tom, že prý byly znehodnoceny jeho investice. Sám sice do Česka nic nepřinesl, léta si pěkně užíval, dluhy neplatil – ale stát ho prý poškodil!
Edgarův advokát předal v dubnu 2006 jménem Edgarova Zahrspolu výzvu Ministerstvu financí České republiky, aby Česká republika společnosti Zahrspol nahradila 240 mil.Kč za "nedostatečnou ochranu norských investic na území České republiky". Opravdu pikantní.
Ale Edgarův advokát udělal ještě jeden, mistrovský, krok. Oslovil svého známého Holuba ze severu Aktuálně.cz. A začaly se dít věci. Ne ve vlastní arbitráži. V mediálním prostoru. Server Aktuálně.cz na základě falešných informací od Edgara a jeho advokáta vytvořil virtuální realitu a rozpoutal "arbitrážní" bouři. Ve dnech 15. a 16.11.2007 Holub se Slonkovou zveřejnili "zaručenou" informaci o připravované mezinárodní arbitráži proti českému státu. "Norové" budou údajně požadovat 330 mil.Kč. "Norové" však byla fikce. Žádný jiný "Nor" než Edgar se od Zahrspolu, přes Štiku až po Lososa nevyskytoval.
Holub se Slonkovou vyfantazírovali, že společnost Zahrspol "na počátku devadesátých let postavila na Litoměřicku továrnu na zpracování lososů". Pravda je jiná: Štika výše popsaným způsobem v roce 1994 zprivatizovala Makrelu s jejím starým areálem. Zahrspol nic nepostavil.
Edgar se svým advokátem současně rozjeli rafinovanou "úplatkářskou aféru" v konkursním řízení úpadce Losos. Společně (dle vlastních slov Edgarova advokáta) "zkonstruovali" trestní oznámení na správce konkursní podstaty. Dle policejního úředního záznamu Edgar sdělil, že chce "úplatkářský" případ "využít v připravované žalobě proti Českému státu". Tento "korupční" příběh je sice velmi zajímavý a "arbitrážním" příběhem se prolíná, ale nebudu jím teď zdržovat.
Počátky prací na medializaci "mezinárodní arbitráže" a na "úplatkářské aféře" se kryly: trestní oznámení kvůli "korupci" podal Edgar, po dohodě se svým advokátem, dne 7.11.2007, první článek o připravované "arbitráži" vyšel na Aktuálně.cz dne 15.11.2007. Kdo chce, ať věří, že to tomu mazanému Edgarovi tak vyšlo náhodou.
Server Aktuálně.cz celkem brzy z "mezinárodní arbitráže" vycouval. Poslední jasná zpráva od Holuba se Slonkovou přišla dne 12.3.2008. Napsali, že "rozhodnuto: rozhodčí řízení bude, nic to už nemůže zvrátit". No, Holub se Slonkovou se asi spletli. Uznají to někdy ti čestní novináři?
Na Aktuálně.cz navázal tým Reportérů ČT z České televize – Fiala, Havlík, Wollner. Dne 31.3.2008 odvysílali pořad, v kterém blábolili cosi o "právní válce s Norskem", která údajně hrozí Česku. Stejně jako Holub se Slonkovou mluvili i Fiala, Havlík a Wollner o "Norech", "norské továrně na ryby v severních Čechách", atd. Ani oni si nevšimli, že "Nor" je jen jeden – Edgar - a že továrna patří české, nikoli norské, společnosti Losos, která je zapsaná dle českého práva v českém obchodním rejstříku.
Reportéři ČT si dokonce udělali pěkný výlet do Norska. Ptal jsem se: za čípak peníze v tom Norsku Fiala se štábem byl? Jen za koncesionářské? Nebo i za Edgarovy? Oslovil jsem Radu ČT. Podnět dlouhou dobu figuroval ve věcech řešených Radou, ale nakonec zmizel, aniž bych se dozvěděl, jak to dopadlo. Ale jistě dobře. Jak také jinak - v České televizi.
Od března 2008 je ohledně "mezinárodní arbitráže" ticho po pěšině. Jen občas nějaký zpozdilec opapouškuje staré nesmysly. Jako například v Lidových novinách dne 16.5.2011 jakýsi Václav Drchal.
"Investigativcům" asi došla šťáva. Zato já jsem stále pátral. Chtěl jsem poznat, co je vlastně Edgar zač. Své poznatky jsem vtělil do řady trestních oznámení na Edgara.
O daňovém podvodu a okolnostech jeho promlčení jsem se zmínil výše. Možný privatizační podvod – týkající se těch zmíněných fiktivních 50 mil.Kč – byl, na základě mého trestního oznámení, od roku 2008 tři roky šetřen policií. Edgar byl dokonce v roce 2009 obviněn. Nakonec bylo ale v roce 2011 trestní stíhání zastaveno. Dle státního zástupce "pro nepřípustnost trestního stíhání z důvodu jeho promlčení". Z hospodářských trestných činů pouze u privatizačního činu platí mimořádně dlouhá, dvacetiletá, promlčecí lhůta. Za ten tedy musel být Edgar stíhán – 15 let od jeho spáchání. Nakonec byl však zřejmě čin překvalifikován na jiný, s kratší promlčecí lhůtou.
Důležité je, že státní zástupce nesdělil, že trestný čin nebyl spáchán. Sdělil, že jej z důvodu promlčení nelze stíhat. Což je rozdíl. České republice, která se k mému trestnímu oznámení na Edgara připojila, tento závěr vyhovuje. Když byla zjištěna role Edgara při privatizaci, tak asi těžko může Edgar zahajovat jakousi "mezinárodní arbitráž".
Stále jsou otevřena tři moje trestní oznámení podaná na Edgara. V těchto případech promlčení, zatím, nehrozí. Kromě toho již od listopadu 2010 probíhá s Edgarem insolvenční řízení. Věřitelé do něj přihlásili své pohledávky ve výši zhruba 55 mil.Kč. Média, kromě jediné čestné výjimky – Deníků.cz - na to nic. Jejich hrdina je asi už nezajímá. Přitom by je zajímat měl.
Edgarovi nepomohlo před insolvenčním soudem ani popírání pravosti přihlášených, řádně doložených pohledávek, ani náhlá, velmi překvapivá ztráta znalosti českého jazyka. A tak byl soudem dne 12.12.2011 zjištěn Edgarův úpadek a prohlášen konkurs na jeho majetek.
Zejména se svou češtinou Edgar předvedl před insolvenčním soudem pěkné kousky. Edgar, který dvacet let v Česku česky mluví, píše, jedná před všemi možnými orgány, podepisuje česky psané dokumenty (notářské zápisy, společenské smlouvy apod.), požádal v rámci svého insolvenčního řízení o tlumočníka, protože prý je "od roku 1974 v cizině" a trpí "jazykovou indispozicí" – "špatnou znalostí českého jazyka"!
Soudu nezbylo než, po doporučení vrchního soudu a s ohledem na Listinu základních práv a svobod a občanský soudní řád, Edgarovi vyhovět. A tak tomu Edgarovi "neumějícímu česky" a hrajícímu u soudu komedii, platíme my, daňoví poplatníci, tlumočníka při jednáních a překladatele dokumentů! Bude nás to všechny stát docela dost peněz.
Tlumočník je zbytečný. To mohu tvrdit s naprosto klidným svědomím. S odvoláním na samotného Edgara. Disponuji protokolem z listopadu 2007, v němž je zapsáno, že Edgar, po poučení o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, řekl: "Uvádím, že jsem občanem jak ČR, tak i Norského království. Česky mluvím a rozumím, tlumočníka nepotřebuji.". Následuje Edgarův podpis.
Navíc v letech 2008 až 2011 bylo možno si několikrát poslechnout, jak Edgar bezproblémově hovořil česky v televizi. A na internetu jsou k mání Edgarova interview plynnou češtinou. Při insolvenčním soudním jednání se ukázalo, že naopak plynně neprobíhá "norská" komunikace Edgara s tlumočnicí. Nutno dodat, že už asi jen bývalou. Dne 16.12.2011 tlumočnice požádala soud o vyvázání z tlumočení a překládání …
"Investigativce" dělající s Edgarem interview vždy v českém jazyce, to však asi nezajímá. Stejně jako je nezajímala ani dvě pravomocně uzavřená konkursní řízení Edgarových společností Štika a Losos, v nichž zůstaly Edgarovy společnosti věřitelům dlužny téměř 90 mil.Kč.
Ne, není a nikdy nebyl jakýkoli důvod obávat se "mezinárodní arbitráže", kterou Edgar vyhrožoval České republice. Nebyl zde nijak poškozen, a proto není nejmenší důvod ho za cokoli odškodňovat. Naopak. Poškozeni byli Edgarovi věřitelé. Včetně České republiky. Ta s největší pravděpodobností i díky (promlčeným) trestným činům spáchaných Edgarem.
Po insolventním Edgarovi zůstanou jen další dluhy. Uspokojení Edgarových věřitelů lze očekávat v minimální výši. Možná dokonce vůbec.
"Investigativci" Holub, Slonková, Fiala, Havlík, Wollner, Drchal a další, vypouštějící mediální fámy o poškozených "Norech", o "mezinárodní arbitráži" atd., si zjevně neověřovali Edgarova tvrzení. Nezjišťovali si o Edgarovi základní fakta. Podporovali Edgarovy nečestné zájmy proti zájmům své vlastní země. Pročpak?
Edgar v rámci svého výslechu u soudu ve zmíněném korupčním případu sehrál etudu laika, pro kterého bylo položení policejního odposlechu na stůl "divokým Západem". Jak sám doslova vyjádřil. Tentýž Edgar však novinářům i soudu předával vlastními silami a prostředky tajně pořízené audio a video nahrávky. Čeští "investigativci" tedy dobře znají tuto Edgarovu schopnost. Proč mu baští hru na prosťáčka?
Pokud v tomto "mezinárodně arbitrážním" (a "korupčním") příběhu neplatí "svůj k svému", či něco o prodejných lidech, pak jistě platí, že neschopní novináři sehráli Edgarovi roli užitečných idiotů.
V Liberci dne 19.12.2011
Poznámka redakce: skutečná jména firem a aktérů jsou redakci NP známá.