Tak se nám opět rozdělil národ. Polovina Čechů podpořila Prague Pride, polovina jej odsoudila. Brilantní argumenty obou stran, ač vypilované k dokonalosti, protistranu nepřesvědčily, ba spíše naopak: Zákopy se zase o cosi prohloubily, nekritického obdivu, i homofobie opět o něco přibylo a apologeti věcné diskuse zaplakali.
Jak je to možné? Co bylo špatně? Opravdu je záštita primátora Prahy tak vážným a relevantním tématem (a teď nechci hodnotit, zda bylo jeho rozhodnutí posvětit akci správným či chybným), aby vyvolala de facto vládní krizi?
TOP 09 zcela nepragmaticky bojkotovala (až do tohoto pondělí) práci vlády. A ministr Dobeš byl patrně odhodlán spíše obětovat koalici, než by obětoval jednoho ze svých úředníků. Jde přece o morální princip, že? Ale nespočívá morálka spíše v ochotě emapaticky pochopit oponenta?
Jenže i ona práva homosexuálů jsou o něčem úplně jiném, než je nám ideology obou stran předkládáno. Především není pravda, že gayové zabírají více místa ve veřejném prostoru, než jim náleží. Anebo má snad někdo pocit, že většina homosexuálních párů má odvahu se na ulici držet za ruce, tak, jak to činí odpovídající část zamilovaných párů heterosexuálních? A teď nemluvím o kýčovitých karnevalech. Spíše mluvím o obyčejných dvojících kdesi na vesnici, na turistické stezce v horách či na vernisáži.
Je to věc sebepřijetí a zdravého sebevědomí takovéto dvojice, řeknete. Opravdu? Vskutku nebude podobný pár pro ostatní spíše atrakcí? Cvičenou opicí z cirkusu?
A tak zatímco ze sebe exhibicionisté v průvodech dělají ikony posměchu mnohých (a upřímně, nedivím se jim), homofobie vítězí na všech fontách: Osm států světa dnes uděluje za homosexualitu trest smrti, jen Írán popravil od islámské revoluce minimálně sto homosexuálů. Rovněž Uganda bude v dohledné době (na půdě demokratického parlamentu) opětovně hlasovat o zavedení trestu smrti pro gaye. Doslova lidové pogromy na homosexuály hlásí v rostoucí míře Keňa, Zimbabwe či Irák. Na Haiti je gayům stále odmítána humanitární pomoc po zemětřesení z minulého roku. Jejich pouhá existence je totiž považována za příčinu této tragédie. V Ghaně zahájili jakési konečné řešení homosexuální otázky. Jistý lokální bulvár totiž „zjistil,“ že kdesi na západě státu dodud přežívá na 8 000 gayů. Tato absurdní zpráva vyvolala všelidové manifestace proti gayům. Reakce západní diplomacie na tyto události je přitom zanedbatelná a azylová politika vůči pronásledovaným gayům je v Evropě žalostná.
Jinými slovy, Afrika se utápí v hysterii novodobých čarodějnických procesů - Jihoafrická republika je jedinou (!) výjimkou na tomto kontinentě - a Západ na tento hrozivý geopolitický trend s prominutím kašle. Přesto slavná třináctka velvyslanců nelenila a přispěla k trapnému, žabomyšímu rozdělení českého národa.
Ne, nepodpořil jsem Prague Pride (ačkoliv všechny aktivistické skupiny, ve kterých se angažuji, „držely basu“ a podpořily jej). Říkám to s lítostí, ale tato akce dělá nám, antihomofobním aktivistům, medvědí službu.
Chceme, aby děti vychovávané stejnopohlavními páry nebyly zesměšňovány? Chtějí gayové respekt společnosti či pocit důstojnosti? Proč tedy dělají ze sebe šašky místo toho, aby dokázali, že homofobie skutečně existuje? Třeba tak, že se veřejně zastanou gayů, kteří jsou krutě pronásledováni.
Jak málo je skutečné alternativy uvnitř gay hnutí! Jak napsal svého času režisér Radim Špaček v Mf Dnes: „Hudební vkus většiny týhle menšiny je příšernej. Překvapuje mě, že ač je spousta teplejch pankáčů, dredařů a jinejch alternativců, tak se ve všech buzincích hraje Helenka a Hanička, případně Madonna a Majkl – je to děs... A asi je to i důvod, proč tam nechodím.“
A jak málo je mezi gayi také občanské odvahy! A naopak: jak mnoho uniformity, změkčilosti a slabošství. Nebo snad víte o hrdinských skutcích či partzyánském odboji v zemích, kde jsou gayové pronásledováni? Ano, já o takových případech vím, jakkoliv jsou vzácné. Ale zajímá to vůbec někoho? Ať už na straně gay mainstremu, tak na straně těch, kteří glorifikují (v duchu konzervativních ideálů) hodnoty, jako jsou statečnost, mužnost a obětavost?
Redaktor Queer novin, rubrika monitoring médií http://noviny.kluci.info
