Současný systém exekucí byl vymyšlen v době, kdy dlužil prakticky každý každému a neplatit dluhy bylo "in". Tento systém však již zcela nad rámec svého původního záměru nabobtnal nad kritickou hranici a žije si svým vlastním životem. Skuteční dlužníci už mu nestačí - aby přežil, musí si je sám generovat. Nikomu nic nedlužíte? Nevadí - je to jen otázka času kdy na vás tento systém něco najde nebo si to sám vygeneruje. Češi se tak dělí pouze do třech základních kategorií - ti, co již v exekuci byli, ti, co v ní jsou, a ti, co v ní budou. Kyvadlo se již příliš vychýlilo na opačnou stranu. Je nutno vzít rozum do hrsti a razantně zatáhnout za záchrannou brzdu!
Hrozivý problém, do něhož se (zatím) nezadržitelně řítíme, spočívá v umělém vytváření vymahatelných dluhů. Nejvíce je tímto neřádem ohrožena střední vrstva obyvatelstva, na které je nejvíce co si vzít. Na počátku jsou totiž korunové dluhy, o kterých NEVÍTE a na kterých jsou obecně nejzajímavější právě ony poplatky za jejich vymáhání. Postupně je zájmům vymahačů kromě plíživé mediální manipulace ("dobře jim tak - dlužníkům...") přizpůsobováno i legislativní prostředí - například ještě na počátku 90. let minulého století byl věřitel povinen soudu doložit, že dlužníka vyzval k zaplacení. Tato povinnost ale z právní úpravy zmizela. Schválně si všimněte, jak často různí mediálně známí racketeeři používají formulaci "Žádný předpis nám to neukládá" či "Zákon nám to umožňuje". Situace tak připomíná známý pokus se žábou, která si postupného zvyšování teploty vody, v níž plave, nevšimne až do svého uvaření.
Pokud se snad domníváte, že vám se v žádném případě nic takového stát nemůže, pak zřejmě patříte k těm, kteří po vzoru Marie Antoinnetty ("Když nemají chléb - ať tedy jedí koláče!") trousí knížecí rady kudy chodí a zcela opomíjejí realitu běžného života pracujícího člověka, kterou nikdy na vlastní kůži nezažili.
Prostřednictvím kteréhokoli vyhledavače na internetu lze nalézt řadu doporučení, jak předcházet nechtěným či nevědomým dluhům, například:
* Pokud jste někdy v posledních cca 15 letech ztratili občanský průkaz nebo pokud jste jej někde nechali jako zástavu (například v nějaké půjčovně), oslovte všechny dopravní podniky v republice a zjistěte, zda u nich nemáte pokuty, o kterých nevíte. Pokud ano, buď je zaplaťte a nechte si vystavit potvrzení o bezdlužnosti, případně je rozporujte. Pokud pokuty nemáte, nechte si vystavit potvrzení o bezdlužnosti.
* Stejně tak ve výše uvedeném případě oslovte všechny finanční instituce (včetně těch nebankovních - ty obzvlášť) v republice a zjistěte, zda u nich nemáte dluhy, o kterých nevíte. Totéž učiňte v případě, že je někde ve veřejném prostoru na internetu dostupný nějaký dokument s vaším vlastnoručním podpisem (např. ve Sbírce listin Obchodního rejstříku).
* Pokud jste někdy u kterékoli z finančních institucí měli nějaký dluh, který jste řádně splatili, nechte si dodatečně vystavit potvrzení o bezdlužnosti.
* Nad rámec daňového přiznání si nechte jednou ročně vystavit potvrzení o bezdlužnosti od svého místně příslušného finančního úřadu. Pokud jste se stěhovali - učiňte tak jednorázově i u všech finančních úřadů ve vašich minulých bydlištích.
* Každoročně oslovte svého telefonního operátora a poskytovatele připojení k internetu a nechte si od nich vystavit potvrzení, že jim nic nedlužíte.
* Nejméně jednou ročně si nechte potvrdit písemně od všech dodavatelů služeb spojených s vaším bydlením (plyn, teplo, elektřina, nájem....), že jim nic nedlužíte.
* U lékaře VŽDY vyžadujte podepsanou kopii potvrzení, že jste uhradili veškeré zdravotnické poplatky. Tato potvrzení si zakládejte alespoň 15-20 let.
* Oslovte všechny zdravotní pojišťovny, u kterých jste byli kdy pojištěni (včetně té současné), a nechte si od nich písemně potvrdit, že u nich nemáte žádný dluh.
* Pokud vám někdy ukradli registrační značku vozidla, zašlete VŠEM obecním úřadům v obcích s rozšířenou pravomocí v republice dotaz, zda u nich není evidována nějaká pokuta, např. za špatné parkování či jiný přestupek spáchaný vozidlem s onou značkou.
* Pokud jste se někdy v životě dohadovali o zaplacení nějakého správního (či obdobného) poplatku a byli jste přesvědčeni, že protistrana s vámi přestala komunikovat proto, že uznala sílu vašich argumentů a vyřešila věc jinak, tak si honem rychle vzpomeňte, kdy a kde to bylo, protože právě to "JINAK" na vás někde může čekat jako "spící" exekuce.
* Zařiďte si, aby vám ze VŠECH adres, kde jste v životě bydleli, někdo zajistil přeposílání pošty do vašeho stávajícího bydliště.
* Pokud jste někdy v posledních cca 15 letech dostali složenku na 0,- Kč, pak prověřte, zda se nejednalo o nesprávné zaokrouhlení. Někde totiž na vás může už léta čekat dluh v původní výši 49 haléřů, který bude na úrocích a poplatcích za vymáhání navýšen o desetitisíce - "zákon to totiž umožňuje".
V žádném případě se však nedomnívejte, že vás dodržování VŠECH výše uvedených opatření zcela ochrání od rizika překvapivé exekuce - pouze tím snížíte její riziko do té doby, než to začnou dělat všichni ostatní a vymahači najdou jiné cesty, jak obnovit své penězovody.
Jak musí být z přečtení výše uvedeného textu každému rozumně uvažujícímu člověku zřejmé, je opravdu účinná eliminace rizika překvapivé exekuce na základě dluhu, o kterém nevíte, zcela nereálná. Je tedy nutno vyvolat silnou společenskou poptávku po řešení zachovávajícím účinnost systému vymáhání SKUTEČNÝCH dluhů, které SKUTEČNÍ dlužníci VĚDOMĚ neřeší. Tedy řešení, které odstraní zvrácenosti gangsterského šikanování poctivých a slušných lidí.
Pro začátek by stačilo vtělit do zákona znovu a účinněji povinnost věřitele pod sankcí zamítnutí návrhu na exekuci prokázat, že dlužníka o jeho dluh upomenul. Je to přeci logické - když už dlužníka najde exekutor, mohl jej najít i věřitel - například prostřednictvím matriky kteréhokoli obecního úřadu s využitím novely zákona o evidenci obyvatel platné od 1.7.2010, a to za pouhých 500 Kč, které následně dlužníkovi naúčtuje jako oprávněné náklady.