Ne že bych tesknil po Janu Václavu Pohlovi, který ve svém puristickém slovníku měl pro každé slovo český ekvivalent (výraz veřejnoprávní je určitě domácí, ale stejně nesmyslná taškařice), ale zvlášť některá cizí slova holt každý chápe jinak. Byť to myslí (většinou) dobře. Naše brněnské hokejové Rondo vyprodává 7200 diváků a jsem přesvědčen, že nad ledem se vznáší i přesně tolik chápání korupce (která naštěstí „modrobílou šlechtu“ při zápase netankuje…). Bude tam trocha o uplácení, něco o zvýhodňování, nějaká ta zlodějna či jiná podlost a určitě nejvíc o nabalíkování se. Tuhle jsem koukal na "investigativce" Klímu, který se i se svým kamarádem, co na vnitru teď o korupci mluví i ze spaní, rozhořčoval, jak přes vládně vyhlášenou protikorupční válku jedno státní zastupitelství odmítá stíhat policajta, který neobstál v jakémsi testu spolehlivosti, nastraženém jeho kolegy v podobě naoko odevzdané peněženky. Slovo korupce vzniklo z latinského corrumpere ═ kazit, oslabit, znetvořit, podplatit. Takže nechápu, co má společného se zašantročením odevzdané peněženky. Kterou by nejen J.V. Pohl mohl nazvat jednoduše krádeží, zatajením věci nebo zneužitím pravomoci (kdyby nešlo o naprosto nepřípustnou provokaci policie).
Z čehož vyplývá, že tápou i samotní nositelé tohoto svatého boje. Jenž však nekončí, pročež fantazii žoldáků se dále meze klást nebudou, ač se v žádném zákoně výraz korupce myslím nevyskytuje. Stejně tak se tam ale nikdy neobjevilo tunelování, o kterém jsme slýchali nesmiřitelné odsudky léta. Což neznamená, že projevy obou populistických zkratek neumíme postihovat dávno. Samozřejmě, že málo. Ale opilců za volantem, zlodějů aut a dealerů perníku taky chytíme jen zlomek. Mrázkova vraha asi nikdy.
Ke konkrétní věci však. Nedávno se málem poroučela vláda kvůli aféře na jednom ministerstvu. Jakýsi místní ouřada přišel do TV se svými třeskutými nahrávkami. Podrobnosti psát je zbytečné, čtete dozvuky každý den. Stejně jako připomenutí, že soudci je pendrek po pádu vlády i politickém sváru. Co mi však nedá, je pochybovat o využitelnosti důkazů obstaraných partyzánským úředníkem, pracovně ho nazývejme třeba Bond. Už k tomu řekli všichni všechno, takže o gró příběhu pochybnosti nejsou. Bond měl podezření na nekalosti, tak se šel poradit za ministrem vnitra, jak vyzvědět víc. Ten mu doporučil kámoše novináře s nejlepším nahrávacím zařízením. Proto si je Bond opatřil, aby pak chodil po lidech a zaznamenával, co povídají. S tím pak zašel za kámošem ministra, který už na reportáž netrpělivě čekal.
Nuže popořadě. Nasazení operativní techniky policií v trestním řízení povoluje státní zastupitelství nebo soud. Například podobných diktafonů, či co to Bond měl. Ten však na policii nešel, neb jí nevěřil. Nejde mi teď vůbec o to, komu věří státní úředník, když ne jiným státním úředníkům, a jestli čekal, že trestní stíhání zahájí televize. Ale o to, k čemu jsou jeho nahrávky dobré. Už bylo vícekrát soudy všech stupňů rozhodováno, že není vyloučené připustit jako důkaz video či audionahrávku soukromé osoby. Z čehož však vůbec nevyplývá, že na něco takového má kdokoli a v každé situaci právo. Trestní řád, stanovující nezbytnost justičního přezkumu šmírování, není jen návodem nebo pomůckou. Ale biblí boje proti šizuňkům a ochrany práv každého z nás. Při skrytém monitoringu proti sobě stojí dvě základní práva: Na soukromí a na ochraně proti konkrétnímu svinstvu. V každém rozhodnutí, které soukromé nahrávky jako důkaz v soudním řízení uznalo, bylo vždy důkladně zvažováno, které má přednost před druhým. Nejčastěji je přiznáno lidem, kteří nemají jiné prostředky, možnosti a čas na posílení svého tvrzení, oproti zákonem sešněrovaným profesionálům. Často třeba i novinářům, vždyť informace jsou jejich job.
Bond však prostým občanem nebyl. Naopak úředníkem dost vysokým, s přístupem k samotnému ministru vnitra. Tomu se svěřil a ten mu plán posvětil (pro bývalého novináře to byl dříve denní chleba, zatímco trestní řád asi nikdy nečetl). Takže si dokážu představit obhajobu případného podezřelého (pokud vůbec kvůli amatérské zpackanosti věci a nedočkavosti reportérů bude jaký): Policie si může zákon obcházet jak Lionel Messi obranu. Čuje nějakou nepravost, ale nemá nic v ruce, takže je každý návladní s jejich mikrokamerami a odposlechy vyhodí. Tož se obrátí na kamaráda, zájemce nebo agenturu a vybaví je technikou. Ti něco našmírují, donesou a důkaz je na světě. Policajt vece: „Povolení jsem sice neměl, ale vždyť mi to přinesl pozorný občan.“ A vyvraťte podezření takového zneužití, když špiclování navrhl sám policejní boss nejvyšší!
Naprostou zhůvěřilostí je hájit podobný postup tím, že přece jde o KORUPCI, PROTI NÍŽ SE JINAK BOJOVAT NEDÁ. Stejnou lumpárnou jsou prodeje drog nezletilcům a loupeže za bílého dne, a přesto se proti nim zákonnými prostředky bojovat dá a (bohužel?) musí. A hlavně: Z čeho vyplývá předem, k čemu se nahrávky jakéhokoli Bonda budou moci využít?! Kdokoli se opásá mikrofony a kamerami jak afghánský mudžáhedín a půjde do hospody. Karel se tu svěří, že vymaloval sousedovi pokoj za padesát táců bez papíru, Joska jezdí půl roku s propadlým techničákem, Sylva nasbírala u silnice pět košů jablek. O všem je možnost vést nějaké řízení, pokud jsou důkazy. Proč v nich nevyužít Bondovy štěnice? To jako v boji o zrno a s korupcí jo a proti zlodějům a šizení na daních ne?!
A raději nezmiňuji zásadní slabiny amatérských štěnic. U kterých snadno zpochybníte, že do nich nebylo zasahováno. Napadají mne jen v Brně stále probíhající dvě větší kauzy, z nichž v jedné nasazení operativní techniky povolilo zastupitelství a instalaci provedly státní orgány. U obou stíhá jeden znalecký posudek o možné úpravě nahrávek druhý. Kolik by jich pak muselo být u Bonda?
Ten sluje vůbec právní naivitou. Chtěl prý po premiérovi, ať mu půjčí nějakého BISáka, aby schůzky monitoroval a mohl pak podat průkazné svědectví. Teda ne že bych někdy pozorně četl zákony o tajných službách, ale tolik o nich vím, že jejich členové nejsou určeni ku svědectví. I když potřebují pro své odposlechy svolení dokonce až vrchního soudu, ty jsou u soudu zcela nepoužitelné. A už vidím agenta běžícího dosvědčit k líčení, co slyšel jsa přestrojen za květináč. Přesněji řečeno: Neviděl jsem takového nikdy a charakter práce mu to dokonce zakazuje. Bond taky říkal, že ve skrytém nahrávání problém nevidí, protože v bankovním sektoru, odkud přišel, je to dávno běžné. Nevšiml si asi, že každá banka musí mít viditelné upozornění o monitorování vnitřních prostor kamerami a v telefonátu je vám mile oznámeno, že váš hovor bude nahráván. Pochybuji, že náš špión měl visačku s podobným varováním na klopě.
Nejtragikomičtější mi přijde zbožštění štěnic ve svaté válce o prosazení volebního hesla. Nedávno se poslanci kasali, jak zatočili s kamerami městské policie. Ty jsou přece také skrytou technikou. Instalovanou žádnými Bondy, ale obecními úřady a jejich žandáry, podléhajícími kuratele dohledu. Ale že prý – „dávaj si je kam chtěj a blbě, aby měli prachy“. Přitom tažení vůči kazisvětům, oslabovačům, znetvořitelům a uplatitelům lze vést desítkami způsobů. Proti prasatům srážejícím vaše děti i vás však těžko lépe než měřením jejich rychlosti.
A to mám dojem, že na silnicích umírá ročně o pár tisíc lidí víc než v rámci korupčního jednání. Které nezlehčuji, o ospravedlňování ani nemluvě. Jenom mám za to, že to s ním je jak s daňovými úniky. Vyhlašování jim boje též plní volební náměstí. Zvyšuje rozhořčení každého prostého dělníka, rolníka a pracujícího inteligenta. Jejich potření by postavilo několik O2 Arén a rychlobruslařských stadionů. Nehodlám nikoho nabádat, ale ani kárat za to, že občas přijme službu bez dokladu. Nebo zneužije korupční situace k vlastnímu prospěchu, například za flašku opraví auto přednostně. A už vůbec se nechci smířit s tím, že si mou ztracenou peněženku nechá nějaký četník. Ale nechci žít v zemi, kde vládne stihomam větší než za StB. Předpokládat, že každý kumpán má v kapse zapnutý telefon. Hospodský v půllitru skrytý mikrofon a na záchodě průhledné zrcadlo. Vaše kočka místo oka kameru. Vidět v každém agenta, svádějícího vás jakoby ztracenou bankovkou nebo vám vnucující její dokonalý padělek.
Raději mám srozumitelné nástroje a pojmy. Které nám umožní obilí sklidit i bez boje. K tomu určitě stačí kombajny a nepotřebujeme Aston Martin.
soudce Městského soudu v Brně