Neviditelný pes

GLOSA: Co mě zaujalo na kongresu ODS

23.11.2009

Ačkoli nejsem voličem ODS, jako pravicově smýšlející člověk hlásící se ke konzervativismu jsem v rámci možností sledoval zpravodajství z kongresu této partaje. Co mě na něm zaujalo?

Bylo toho víc, zde připomenu jeden nedlouhý odstavec z projevu 1. místopředsedy Davida Vodrážky:

„Ano, bavme se o tom, co by nás mohlo v hypotetickém případě potkat při přehlasování v Evropské unii, ale zachovejme si cit pro to, co je důležité. Až se budeme příště pohoršovat nad nějakou evropskou směrnicí, která nám zakáže žárovky, uvědomme si, že nesrovnatelně větší nebezpečí může přijít z našeho vlastního parlamentu ovládaného socialisty a komunisty. Tomu je v našich silách zabránit. Soustřeďme se na to, ne na boj s bruselskými větrnými mlýny.“

Mám podobný pocit, třebaže poněkud modifikovaný. Už delší dobu hlásám ve svém okolí názor, že na to, abychom měli v naší zemi dostatek byrokratické - pardon - „buzerace“, „šikany“, „opruzu“ a „pakárny“, ve zkratce BBŠOP, nemusíme čekat na import téhož z Bruselu. Bohatě si vystačíme sami.

Jinak řečeno: je podvod na veřejnosti vytvářet zdání, že „BBŠOPu“ se u nás začalo dařit až po vstupu ČR do EU. A tedy, že předtím u nás panovaly, pokud jde o vztah občan – ouřad a z něj vycházející míru svobody jednotlivce téměř idylické poměry. To je lež jako žižkovská věž.

Netvrdím, že Brusel negeneruje řadu byrokratických směrnic, jež mohou komplikovat lidem život, ale je jich z logiky věci nesrovnatelně méně, než kolik jich vyprodukují tuzemské úřady a instituce. (Jen si vzpomeňte, jak je na tom po této stránce firma, v níž pracujete/pracovali jste.)

Proto je mi tato pasáž Vodrážkova vystoupení sympatická. Vybízí k tomu, abychom a) si zametli před vlastním prahem; a za b) rozlišovali priority a hledali nebezpečí tam, kde skutečně hrozí.

Řečeno za pomoci biblického podobenství: Je pošetilé zabývat se mrvou (třískou) v oku svého bližního a nechávat bez povšimnutí kládu v oku vlastním.

Řečeno zkušenosti ze života: Tak dlouho se obyvatelé Karlových Varů obávali sudetských Němců a jejich nároků na svůj nemovitý majetek, až se „tak nějak“ stalo, že mají město plné Rusů.

Něco podobného můžeme vztáhnout i na téma Byrokracie bruselská versus tuzemská. Nebezpečnější úřednický moloch sídlí stále ještě v Praze – nikoli v bruselské centrále Evropské unie.

Stejskal.estranky.cz



zpět na článek