Dosud se bez výběrového řízení nakupovalo pro stát a jeho firmy všechno možné: auta, počítače, rady a porady, ale taky třeba granátomety a transportéry, protože příslušníci vojenských misí v zahraničí byli v přímém ohrožení života. Dnes se ale „pod palbou“ ocitáme všichni tady doma a výjimku nikdo neuplatnil. První případy nové chřipky, co se jí z důvodů politické korektnosti nesmí říkat ani prasečí ani mexická, se objevily na jaře a o pár týdnů později vykročila do světa. Na Ruzyň dorazil její předvoj již 25. května. Pořád to ale vypadalo tak hezky, spousta času a k nám si holka plošně netroufne. Pro jistotu jsme, pravda, začali chystat podmínky výběrového řízení na dodavatele vakcín. V klídku, dle všech předpisů a s trojím ověřením ouředního postupu. Pandemie si musí počkat na razítko, žádné výjimky.
Potvora nepočkala a je tady. Nemáme ovšem ani milión, ani půl miliónu, ba ani ne 70 tisíc vakcín. Prý se čeká, až je zabalí a dovezou. Asi je to zkreslená představa, ale pár tisíc ampulek se snad vejde do dodávky, nebo že by byla potřeba Avie? Dokonce už i pojišťovny stihly prozkoumat karty pacientů a najít takové, kteří jsou dle státní metodiky rizikoví. Lékaři sice dostali jejich seznamy, ovšem těm ohroženým teď říkají: „Zavolejte koncem listopadu, snad už budeme něco vědět.“
Mezitím ale umírají první lidé, zavírají se školy a nemocnice, pomalu dojde na další kroky. V médiích se střídají lékaři a úředníci. Úředníci říkají: klid, je čas, vše je pod kontrolou. Lékaři poznamenávají, že už je spíše pozdě. Od vlastního očkování do získání imunity je prý třeba 35 dnů – ovšem v infekceprostém prostředí. A to je, pěkně prosím, kde? I laici vědí, že očkovat proti obyčejné chřipce nelze, máte-li byť jen sebemenší příznaky infekce. Teď víme, že se nesmíte ani ocitnou v ohrožení infekcí. Možná by měl ministerským úředníkům taky někdo sdělit, že chronicky nemocní s dýchacími problémy trpí sezónními potížemi, tudíž jsou už měsíc z očkování vyloučeni. Jejich zařazení na seznam je tedy čistě formální.
Ono to vůbec vypadá, že prevenci odpovědní neodpustitelně a definitivně propásli. Mělo by se proto rychle místo o očkování začít mluvit o léčbě. A hlavně ji zajistit. Jak jsme na tom s antivirotiky, s kapacitami na infekčních odděleních, s osvětou, s hygienickými pomůckami a jak je zabezpečena zvýšená péče – o zdravotníky, o skupiny nezbytné pro chod státu i o prosté občany? Už i Julie Tymošenková se nechala natočit u dodávky antivirotika. Doufejme, že u nás se alespoň připravuje výběrové řízení.
Katastrofickým aspektem práce zdravotních a hygienických úředníků je komunikace. Mediální obraz situace a přípravy na epidemii nové chřipky je tolerantně řečeno chaotický. Není společného hodnocení stavu, pravidelných informací o postupu šíření nákazy, očekávání a přijatých opatření. Nikdo neprezentoval ucelený plán, jímž se bude společnost řídit. Snad existuje štáb na ministerstvu zdravotnictví, u hlavního hygienika, snad se na jeho práci podílí vnitro, ČEZ, plynaři, kraje, vodárny a všichni, kdo budou do akcí zapojeni a budou plán realizovat. Jsme totiž na kraji krize a to je čas na krizový management a krizovou komunikaci. Jinak hrozí velké problémy, nejen zdravotní a hospodářské, ale i sociální.
Velký anglicko-český slovník Unikum (Osička, Poldauf) ve vydání z roku 1948 uvádí překlad slova „patient“ na prvním místě jako „trpělivý, vytrvalý“, až na posledním místě jako „pacient“. Je ovšem překvapující, že stejný výklad vládne dnes i na ministerstvu zdravotnictví.
Nemusíte být fandy dr. Šmuclera, abyste mu dali zapravdu: tenhle problém určitě není o penězích. On není ani o medicíně. Je to jen manažerské a lidské selhání. Česky šlendrián. Asi nezbude než si koupit svíčku a dle konfese se odebrat do svatostánku na modlitbu. Převažující ateisté si mohou zapálit svíci doma a meditovat. Topit ovšem nemusíte – pokud vás nebude hřát horečka, pak jistě vědomí, že - pandemie nebo ne - ministerstvo zdravotnictví dodrželo postup. Nikde neudělalo chybu a neporušilo předpisy.
Autor pracuje v oblasti komunikace