Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Okrajové politické téma – 1. část

10.11.2009

„Stokrát nic umořilo osla“…. „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ … To jsou dvě věci, o kterých není radno pochybovat. Naopak se dá pochybovat o heslu „Pravda vítězí“ i když je máme na presidentské standartě. Protože kdyby to bylo tak jednoduché, nemohlo by se stále a stále diskutovat o takzvaně sudetoněmecké otázce. Po pravdě řečeno, už to stálé opakování mnohé unavuje. Ovšem není to náhodou to, co si někteří přejí? Otravovat tak dlouho, až si většina lidí řekne: „Jděte už se s tím vycpat a nějak to vyřešte. Hlavně ať už je od toho pokoj!“

No, ostatně tuto taktiku v propagandě používali Hitler a Henlein v sudetoněmecké otázce tak dlouho, až byla Evropa z problému celá „otrávená a zhnusená“, většina byla přesvědčena, že za vše mohou ti neznámí barbarští Čechoslováci, a „jásala“, když Chamberlain přivezl „pro tuto generaci mír“. Nejdřív však přišla berchtesgadenská schůzka 15. září 1938, kde se Hitler dohodl s Anglií a vynutil si odtržení Sudet od ČR, až pak potvrzené Mnichovskou dohodou ze dne 29. září 1938.

Prostudujete-li si Henleinův plán, naleznete v něm mnoho záměrů a plánů, které se tak či onak objevují dodnes v „moderních názorech“ různých publicistů a které mají svůj původ v plánech Henleinova Landsmanšaftu. A objevíme je v mnohých článcích, a to i v českém tisku, hlavně však z pera pana Bohumila Doležala.

Přečtete-li si jeho článek 28. říjen a český polostát (Reflex 45/2009, NP 7.11.2009), lehce zjistíte, odkud se vzalo to tvrzení o neživotaschopném Československu, které Doležal tak rád a často opakuje, i o „polostátu“. Viz např. Hitlerovu tezi o ČR jako „zrůdném výsledku Versailské smlouvy“, což Adolf Hitler mnohokráte opakoval. Zajímavá je také ta část Henleinovy zprávy, říkající: „Versailleské řešení - zřídit uprostřed německého území jako sud prachu Německu nepřátelský stát - ztroskotalo jak na nesmyslností tohoto úkolu, tak i na neschopnosti Čechů vybudovat uspořádaný stát. Je proto třeba obnovit ten řád, který se v tisíciletých dějinách osvědčil jako jedině účelný: Podřídit tento prostor německé suverenitě.“

Vyměníme-li výraz „prostor německé suverenitě„ za výraz „jednotná EU“, můžeme hned navázat na slova o neschopnosti Čechů „vybudovat uspořádaný stát“, která jsou prakticky dnes a denně opakována v českých tiskovinách.

Ono vždy záleží na slovíčkách a psycholog vám potvrdí, že každý, kdo píše anebo mluví, prozradí často na sebe daleko víc, než by chtěl. Tak třeba pan Doležal použil dokonce pro dnešní ČR název použitý pro okleštěnou ČR po záboru Sudet viz odstavec části II. z tohoto nacistického sudetoněmeckého plánu nazvané: NÁSTIN SMLOUVY MEZI NĚMECKOU ŘÍŠÍ A ČESKÝM ZBYTKOVÝM STÁTEM (viz shora uvedený pramen ze štábu Sudetendeutsche Partei).

Doležal charakterizuje náš stát jako „...tento (tj. dnešní) český stát je jen nedůstojný zbytek …… „

Takže jsme jen zbytek či „polostát“, jak Českou republiku nazývá Doležal v Reflexu? Kde to sebral? . Ono to není ničím jiným, než starou sudeto-německou myšlenkou vyprávěnou v novém hávu. Včetně takových pitomostí jako je blábolení o čs. vlajce. Zřejmě se domnívá, že jsou čtenáři takoví ignoranti, že nevědí, že původní česká národní vlajka je totožná s Polskou - a to by jaksi ani prakticky nešlo.

Záhadou také je, proč není Rakousko nazváno „polostátem“ když přišlo o mnohá území (Čechy, část Maďarska, jižní Tyroly, část dnešního Slovinska atd). Stejně tak je „polostátem„ Německo, které přišlo o Prusko a východní Prusko, a mnohé další země. Ovšem to by se asi přátelům pana Doležala moc nelíbilo, takhle to postavit.

Náhlá starost o to, abychom našli „svoje atributy a svoje ideje“, je poněkud v rozporu s další publikační činností autora.

Velice produktivní autor nás totiž ihned oblažil článkem v LN dne 7. 11. 2009 Pieta po Postoloprtsku, kde se zabývá otázkou stavby pomníku obětem takzvaného „postoloprtského masakru“ z jara 1945. A i tam autora poněkud prozrazuje jeho podvědomí.

To když se ostentativně, vložením otazníku, podivuje, proč byla k jednání o pomníku obětí války v Postoloprtech přizvána také Židovská obec. Zřejmě hraje na takzvaný „lidový antisemitismus“, kdy se po přečtení článku jistě v hlavách jednodušších čtenářů objeví myšlenka: „Co tam zase dělají ty zatracený židi?„

No, „zatracení židi“ do toho mají hodně co mluvit. Pan Doležal hned začátkem článku „mate“ čtenáře, nekorektně by se dalo říci, že lže, jako když tiskne, když tvrdí, že “V Postoloprtech na Žatecku byl bezprostředně po skončení války zřízen tábor pro německé obyvatele a válečné zajatce.„

Panu Doležalovi se to asi nějak plete. Nějak podivně. Předpokládám, že jako „odborník na zločiny české soldatesky„ ví, že:

1) Tábor pro zajatce byl podle pamětníků v Postoloprtech v části zvaná Bažantnice zřízen německou okupační správou Protektorátu. Jako datum založení se uvádí rok 1939, odkdy byli do Sudet, a to zvláště pak později po obsazení Francie, Holandska, Bulharska, dováženi zajatci, kteří pak byli „distribuováni“ do továren a nebo, pokud měli štěstí, k jednotlivým německým sedlákům. Tam pracovali jako nevolníci - například byli ubytováváni společně s hospodářským dobytkem, byla jim odpírána lékařská péče atd. Ke cti mnoha německých sedláků, zvláště v Krušných horách, je potřeba říci, že se chovali ve velké většině jakž-takž slušně. Zajatci totiž museli po odeslání desetitisíců sudetských Němců na východní frontu - zřejmě zvláštní výraz Hitlerovy přízně – zajistit, aby rodiny sudetoněmeckých zemědělců vůbec přežily. Počet zemřelých zajatců v lágru v Postoloprtech autorovi není znám, ani není jasné, kam byli mrtví zajatci pohřbíváni a kolik jich bylo. Ví se například to, že pracovali v otrockých podmínkách na letišti Žatec, které leží v blízkosti Postoloprt. (Informace o zajateckých táborech v Protektorátu najdete zde.)

2) V roce 1943 byl tento postoloprtský lágr přeměněn na koncentrační tábor pro „židovské míšence“. Co to byli „židovští míšenci„? Podle Prvního prováděcího nařízení k Zákonu o říšském občanství (známým jako Norimberské zákony) byly vyhlášeny dvě kategorie „míšenců“

Míšenci první kategorie byli podle „konečného řešení židovské otázky„ zařazeni na roveň Židům, tj. byli určeni k fyzické likvidaci – tedy k zavraždění. Perverznost tohoto zákona, málo známá, je také v tom, že když „Strana“ rozhodne, že míšenec první kategorie může zůstat na živu, musí být vykastrován, „aby bylo zabráněno jakémukoliv potomstvu“.

Ke konci války byli do lágru v Postoloprtech zavíráni i tzv. „míšenci druhého stupně“, kteří byli nacisty po „vítězné válce„ také určeni k likvidaci.

Ostrahu zajišťovaly strážní jednotky, personál však byl složen z německých obyvatel Postoloprt. V obci byla mimořádně aktivní „stranická„ skupina NSDAP a všichni místní mladí Němci byli podle uchovaných dokladů členy Hitlerjugend.

Nechutný komentář pana Doležala k výrokům dnešního starosty Miroslava Hyláka pak dostává jiný rozměr, že?! A už rovnou jako provokaci a výrok, který by bylo dobře posoudit na základě zákona zakazujícího šířit nenávist rasovou, národnostní a nebo jinou nenávist, je když Doležal, v rozporu s pravdou a skutečností, desinpretuje výrok starosty “nepřísluší soudit, zda se tehdy více provinili Češi a nebo Němci“, kdy naprosto nechutně za tento výrok vkládá tvrzení, že“ v Postoloprtech byli Češi „vraždící“ a Němci „vraždění“. To už vážně přesahuje všechny meze. Však se také k tomuto článku uveřejněnému na NP slétli všelijací čeští i zahraniční nacisté, obdivují Doležala a hlasitě křičí o českých zrůdách a obhajují nacismus.

Jak jsem napsal v titulku, rádo se tvrdívá, že „problém sudetských Němců je v Německu okrajový“. Rád bych tomu věřil. Tvrdí to například paní Bára Procházková v Respektu 45/2009 v článku „Přebarvené Německo“. Nejmenovaný funkcionář CDU - tedy strany, kterou volí většina sudetských Němců v Bavorsku -, který to údajně prohlásil, však nechce být jmenován! No, tak buď si toho politika CSU novinářka vymyslela, a nebo je to tak „marginální téma“, že se dotyčný bavorský pan politik bojí k tomu nahlas cokoliv říci . To samo už znamená, že to je zásadní téma. Jinak by se totiž nebál o něm mluvit.

Aby nebyl článek pro čtenáře příliš dlouhý, další podrobnosti o tom, co se za války, těsně před ní a po ní v Postoloprtech a okolí vlastně dělo, povíme si to příště. A hezky s doklady a prameny.

Už začátek této historie je bohužel skoro zapomenutý a přitom je strašlivý. A sudetskými Němci a Doležalem stále zatajovaný a bagatelizovaný. Barbarství a násilí, vyhánění lidí z domovů a vraždy se do Postoloprt dostaly prvně v době, kdy byla zfanatizovaným davem Němců vypálena dne 10. listopadu 1938 po zabrání Sudet německou Říší chomutovská synagoga, viz zde. (Raději bych psal „nacistů“, ale to by musely sudetské tiskoviny a media i pan Doležal přestat stále mluvit, hlavně když mluví o něčem hodně ošklivém, o všech „Češích“.)

Po vypálení chomutovské synagogy již v roce 1938(!) došlo k nevídanému násilí na židovských obyvatel Chomutova, kteří do té doby nestačili utéct.

Německy mluvící židé byli nahnáni na náměstí. Tam byli muži, ženy i děti biti , kopáni, tlučeni a mláceni důtkami. Museli lézt po zemi, rukama uklízet smetí, přitom byli fyzicky týráni. Lidmi, kteří byli do včerejška jejich sousedy, byli nuceni vykřikovat hesla jako „Židé jsou prasata a svině“ a podobně. Museli chodit dokola a nebo stát s rukama nad hlavou a kdo to nevydržel, byl ztýrán. Jiné nutili nosit protižidovské transparenty. Pokud to neudělali, byli ztlučeni. Před protektorátní hranicí u Postoloprt kam byli dovezeni byli všichni, kteří byli mladší 50 let, nuceni kleknout na kolena a za neustálého bití a kopanců byli doslova „dokopáni“ až na „čáru“ před Postoloprty. Jejich majetek jim byl Němci sebrán, nesměli si vzít s sebou nic. Byty po vyhnaných byly ihned přiděleny „loajálním Němcům“. Viz zde.

Už ví Doležal, proč mají Židé od začátku morální právo rozhodovat o jakémkoliv památníku v Postoloprtech? A už vůbec základní slušnost by byla, když pomník, tak všem obětem násilí v Postoloprtech. Jinak nejde o žádný památník a pietu, ale o zásadní politickou deklaraci, že oni „nevinní“ Němci byli oběťmi těch „českých vrahů“, co vlastně nemají ani žádný svůj stát a jsou neschopni jej vůbec řídit. Takže to za ně bude muset asi dělat někdo jiný. Koho si myslíte. že navrhne Doležal?

No, rychle to zjistíte z toho, co napsal Doležal do Respektu i Lidových novin a ty mu to bez poznámek klidně otiskly.

P. S. Skutečně si nemyslím, že by dneska byla hlavním evropským problémem otázka sudetských Němců. Jenže nacismus - a o ten jde, o žádné obyčejné sudetské Němce - je nebezpečný jako rakovina. Dneska na netu vykřikují vzájemně se podporující skupinky nadávky na adresu všeho českého, zároveň se jiní cvičí za použití nacistických pouček jak likvidovat rasové a politické nepřátele, a pak se zjistí, že čeští vojáci v Afganistanu nosí na, přilbách nacistické symboly. To už přestává veškerá legrace. Ať si „korektní“ Evropané myslí a vykládají, co chtějí.



zpět na článek