Paroubek si to zasloužil, říkají jedni, ihned dodávajíce, že to byla nevinná recese, jež se nepatrně zvrhla na pražském Smíchově. Neuměl si z vajíček udělat legraci, naopak doporučoval cuc na kládě a cukrárnu mládeži, tak mu to patří. Nebo jsme se od Mirka Topolánka dozvěděli, že to je celé jinak, neboť je to bodem tři až čtyři v jakémsi plánu sociální demokracie, jímž se snaží vyhrát volby. Paroubek samozřejmě oponuje a s odkapávajícím žloutkem v uchu oznámil - de facto ve shodě s prezidentem -, že se jedná o zpochybnění demokratického pluralismu vtěleného v systém politických stran. Nový ministr vnitra Pecina dodává, že bude posílena ochrana mítinků ČSSD, jelikož se jedná o fašistoidní tendence. Občan se může s radostí brouzdat po jednotlivých serverech a vybrat si z toho všeho, co je mu nejbližší, tudíž výsledkem celého bude zanícená hospodská diskuse dvou znepřátelených stran, čímž to možná skončí a možná také nikoli - to záleží na tom, v jakém se právě nacházíte táboře a zda se tedy o ohrožení demokracie jedná či nejedná, neboť v tomto punktu jsou strany ve při naprosté, a tak zde nepanuje shoda.
Je to vlastně celé takové švejkovské. Někdo si hodil a nechybil, někdo chybil, každopádně se všichni v davu zasmáli, ukázali prostředníčky, políbili své milé a odešli zpět do svých domovů spokojeni s tím, že dali najevo svůj postoj, a jsou tedy aktivní, čímž se vymykají té většinové šedi společnosti navyklé televizním seriálům a chtějícím pokud možno všechno zdarma a na počkání.
A někde kdesi nad hlavami odcházejících rozradostnělých „vajíčkoházečů“ byla cítit pachuť tentokráte již nikoli švejkovská, ale pachuť davu neschopného individuálního činu, pachuť lidí skrývajících se v zástupech, pachuť kolektivismu, v neposlední řadě pachuť maloměšťáctví, proti kterému mělo být podle záměru tvůrců celého nápadu namířeno vejce.