Kraus však výběr citátů neměl ze své hlavy, jak sám přiznal. Autorem výběru je „expert“ na českou politiku, a to Petr Holub z Aktualne.cz . Výroky vybrané z projevů či článků Topolánka, Kalouska a Tůmy měly za cíl dokázat, že schopnosti těchto tří mužů řídit český stát jsou absolutně mizivé. Pokud Kalousek v červnu 2008 odhadoval v souladu s tehdejším stavem věcí růst HDP v Česku pro rok 2009 na 4,8%, byla to predikce zcela poplatná době svého vzniku. Těch, kteří prorokovali největší krizi světové ekonomiky od třicátých let minulého století, bylo jak šafránu či, ještě lépe, dali se spočítat na prstech jedné ruky.
V této souvislosti je nutné připomenout, že ekonomika, ačkoliv je považována za seriózní vědu, je na hony vzdálena od exaktních přírodovědeckých disciplín, jakými jsou fyzika či chemie. Není mi známa žádná moderní teorie předpovědi nástupu ekonomických otřesů či hospodářských krizí takového rozsahu, jakou dnes prožíváme. Na druhou stranu, pokud dochází k největšímu poklesu HDP v USA za posledních 27 let, z logiky věci plyne, že se nepochybně takové poklesy v minulosti vyskytovaly, naposledy právě před 27 lety! Řada komentátorů navíc připomíná, že slovník současné krize se svými chmurnými předpověďmi a statistikami je multiplikátorem dalšího ekonomického poklesu. Lidé se prostě řídí tím, co slyší.
Kraus navíc za „nejlepší“ označil výrok, který tuším použil český premiér v situaci krachu finančních ústavů USA, kdy řekl, že „finanční krize Česku nehrozí“. Bylo to v době, kdy se politici v západní Evropě předháněli v populistických prohlášeních o stoprocentních zárukách za bankovní vklady. Jak se dnes ukazuje, naše banky skutečně na rozdíl od svých západních matek dosáhly výborné hospodářské výsledky za rok 2008 a žádným dramatickým způsobem se jich problémy jejich matek nedotkly. Výrok českého premiéra byl tehdy jasným sdělením vlády, že český bankovní systém je stabilizovaný a nemá smysl podnikat run na banky v obavách o svá bankovní aktiva.
Zdá se mi proto, že výběr citátů českých politiků byl velmi laciným bavičským trikem. Nechaly by se zřejmě takových výroků sebrat tisíce z celého ekonomicky vyspělého světa s podobným vyzněním, a sice takovým, že se západní politici vesměs fatálně mýlili. Metoda, kterou využil Kraus, se totiž od nepaměti popisuje známým příslovím o generálech po bitvách. Teď, když už je všechno jasné, se mohou naše minulá rozhodnutí či prohlášení jevit vždy jako chybná či nesmyslná. Možná by stálo za to udělat rekapitulaci výroků Jana Krause. Kdo by se s tím ale namáhal!