Kdyby se chtěl někdo zabývat a posuzovat názory různých tzv. moudrých lidí, z hlediska jejich pohledu na problematiku světa s výhledem na jeho budoucnost, tak za chvíli zjistí, že jsou tak různorodé a vzájemně si odporující, že se v nich vlastně nevyzná. Mnozí tito odborníci na věci ve světě vymýšlejí různá řešení, ale nakonec se zjistí, že jsou nefunkční. Nemohu v sobě potlačit výrok, který napsal George Orwell a který mně čím dál víc připadá pravdivější: "Některé ideje jsou tak pitomé, že jen intelektuálové jim mohou věřit." Tento výrok nebude tak od věci, když je často citován, a to právě v intelektuálním prostředí.
Slovo globalizace je velmi často používáno a skloňováno ve všech pádech, ale já si myslím, že jen málokdo dobře rozumí tomu, o co jde. Navíc, globalizace předpokládá sjednocení, ale jde to při takových ohromných kulturních a zájmových rozdílech? V biblické knize Daniel je zaznamenán rozhovor proroka Daniela s babylónským králem Nebukadnecarem, kdy prorok vysvětluje králi jeho vidění o budoucí světové scéně, představenou obrovskou sochou, která byla z pevných a drahých materiálů kromě chodidel, které byly z části ze železa a z části z hlíny. Do nohou sochy udeřil kámen a ta se zcela rozbila na kusy. Prorok nakonec uzavírá: "Ale nebudou držet pohromadě, jeden s druhým, právě jako se železo nemísí s tvarovanou hlínou." (Daniel 2:31-44) Ta socha byla vlastně na niti. Nedalo by se to aplikovat na globalizaci a to právě proto, že lidé jsou naprosto nejednotní a nedovedou se vlastně téměř nikdy domluvit?
Já samozřejmě nechci polemizovat se zastánci globalizace, ale často čtu právě jejich debaty a různé pohledy a mohu říci, že některé z nich mě děsí. Například nedávno byla v ČR na pozvání Dr. Helena Norbert-Hodge ze Švédska, která se touto problematikou zabývá. I když je kritičkou globalizace, její názor je zajímavý:
"Jeden z málo zdůrazňovaných aspektů liberalizace globálního obchodu a finančnictví je, že tato liberalizace přináší sice stále více svobody velkým nadnárodním společnostem, ale jednotlivce činí čím dál tím více na těchto společnostech závislým. Nástrojem ekonomické globalizace a našeho zotročení jsou obchodní dohody s globální působností."
Jestli se chci držet motta svého článku Svět na niti, pak uvedu velmi zjednodušený pohled ze své zkušenosti. Za druhé světové války i když byla strašná, se potraviny daly "jakž takž" sehnat. Byl jsem do čtyř let na Moravě u prarodičů a poslední rok 1944-45 v Praze u rodičů. Potraviny jsme měli od sedláka a nikdy jsme hladem netrpěli. V Praze pak, a to už si pamatuji dobře, se otec v sobotu sebral s ruksakem a jel za Prahu. V neděli večer přijel a měl různé potraviny, které spolu s potravinami na "lístky" zcela dostačovaly, aby naše rodina neměla hlad.
Nedovedu si představit, kdyby vznikla nějaká situace podobná válce, co by se stalo v tomto ohledu. Na základě informací, které jsem získal od odborníků na krizové situace, by se dalo očekávat, že by během 1-3 dnů lidé začali rabovat obchody, sklady a jiné za nepopsatelných situací. Co pak? Vždyť dnes nikdo nemá zásoby, protože když potřebuje, dojde si nakoupit do obchodu a doma nic neskladuje. Sedláci už takřka nejsou a když, tak nemají žádné zásoby, možná tak pro sebe, a to je bezvýznamné v pohledu na potřeby statisíců lidí.
Kdyby lidé přestali mít jídlo, chodili by do práce? Co elektrárny, plynárny, vodárny, kanalizace? Kdyby toto vše přestalo fungovat, jaké by to mělo následky? V městských aglomeracích strašné, raději ani nedomyslet.
Takže když se na to podíváme, už to tak zjednodušeně nevypadá. Z tohoto aspektu je svět skutečně na niti.
A co například oblast bankovnictví? To už není na niti, ale na pavoučím vláknu. Zdánlivě stabilní kapitálové trhy se během dne či několika dnů hroutí jako domečky z karet. A jestliže někdo používá na něco příměr "dominový efekt", tak se to právě hodí na tuto oblast.
Toto jsou ovšem jen vnitřní problémy, které můžeme vidět přímo kolem sebe. Pak jsou zde ovšem ještě vnější problémy a ty si již tak často neuvědomujeme. Co je tím myšleno?
Je to životní prostředí kompletně. Dnes máme k dispozici tolik informací, že je nestačíme vůbec sledovat. Možná je to dobře, protože ten, kdo se v těchto informacích vyzná, se musí zákonitě znepokojit. Zastavme se jen několikrát na "informační dálnici", jak se říká internetu, a zamysleme se, zda svět není na niti.
Jak lidé změnili planetu Zemi?
? V současnosti je více než 15 000 živočišných druhů přímo ohroženo vyhynutím.
* Téměř 800 živočišných druhů zmizelo úplně.
* Skoro 20% zemského povrchu je postiženo světelným znečištěním.
* Celkem je ohrožena existence asi 100 000 živočišných a rostlinných druhů.
* Zemědělská půda a zástavba tvoří 35 % celkového povrchu planety.
* Zmizelo takřka 50 % všech deštných lesů, které bývají označovány za plíce planety.
To je jedna ze zpráv z vědeckých kruhů a má samozřejmě mnoho dalších podtitulků na základě celosvětového bádání. Takže jen některé. O pralesích, které ačkoli jsou daleko, ovlivňují náš život:
"Plných 95 procent deštných pralesů světa je ohroženo, protože nepodléhají náležité ochraně. Uvádí se to v nejnovější zprávě Mezinárodní organizace pro ochranu tropických lesů (ITTO)."
"Odhaduje se, že amazonské pralesy ročně pohltí 0,6 gigatun CO2, což je 8 až 10 procent z celkového množství emisí uvolněných při spalování fosilních paliv během 12 měsíců. "Můj dojem z toho je ten, že funkce deštných pralesů bude slábnout, komentoval zprávu Oliver Phillips z univerzity v anglickém Leedsu. "A to by se vskutku mohlo stát hrozbou pro celý svět."
Co se týká moří, i ony jsou životně důležité pro celé lidstvo, a to ze dvou důvodů: Jednak po stránce potravinové, ale ještě více po stránce zabezpečení výroby kyslíku pro život. Co říkají vědci a odborníci, kteří se touto problematikou zabývají?
"Co může způsobit ve světových oceánech jedna z hlavních příčin globálních klimatických změn - emise oxidu uhličitého?Oxid uhličitý okyseluje mořskou vodu. A bude-li tento trend pokračovat, mohlo by to podle nejnovější studie zničit korálové útesy, možná i mnohé druhy mořských živočichů. Někteří vědci varují, že korálové útesy by se mohly začít drolit už za pouhých třicet let. Mohou skutečně ze světových oceánů zmizet koráli, různé druhy korýšů, mořští ježci nebo třeba hvězdice? Podle skupiny izraelských vědců, která právě pracuje na projektu zaměřeném na změny probíhající v mořské vodě, se takový scénář rozhodně nedá vyloučit."
"Očekávali jsme, že se prokáže úbytek populace, nečekali jsme ale, že bude tak hrozivý," říká doktorandka Jennifer Devine, která vedla výzkum na kanadské Memorial University v Newfoundlandu. "Když se nic nezmění, můžeme zakrátko počítat s moři zcela prázdnými nebo obývanými jen rybami, které lidé nijak nevyužívají."
I když jsou tyto informace poměrně nové, je zajímavé nahlédnout do knihy Člověk a jeho svět, kterou v roce 1974 vydal akademik Josef Charvát, profesor Karlovy univerzity, endokrinolog a lékař světové úrovně. Po jedenácti kapitolách, které popsaly vědecký přístup k mnoha základním otázkám života, píše v závěru na str. 156,157:
"V panenské přírodě byly spousty rostlin, hmyzu a živočichů, býložravých a masožravých, a přece se navzájem nezničily. Zkáza začíná teprve tehdy, když přišel člověk, se svou destruktivní činností a rostoucí mocí …Vyhubili jsme několik set živočišných druhů. Nevím už kdo řekl, že by si příroda oddychla, kdybychom také my jako species, na zemi vyhynuli. Naše supercivilizace dokázala nevídaně hromadit statky. O kvalitě života se to už říci nedá."
Dá se říci, že člověk "přišel k hotovému" a je vlastně konzumentem, aniž by bral v úvahu následky, a to v touze po vyšších a vyšších ziscích a požitcích. I když si to mnozí přemýšliví lidé uvědomují, celek nelze zastavit. Následky dnes už vidíme všichni, jak bylo uvedeno výše. Vzniká otázka: Jakým právem člověk ničí vše živé, co nevytvořil? Ve výslednici je člověk sám sobě největším nepřítelem. A tak mě bezděky vyvstane na mysli výrok vyslovený Friedrichem Schillerem: "Nejhorším nepřítelem lidstva se stala pitomost."
V té souvislosti mě ještě napadá výrok člena francouzské akademie věd Pierra-Paula Grassé: "Přírodní řád nebyl vynalezen v lidské mysli ani nebyl ustanoven na základě určité vnímavosti. Nikoli, je to realita, kterou dokonale pochopili takoví fyzikové a matematici jako Planck a Einstein. Existence řádu předpokládá existenci organizující inteligence. Taková inteligence nemůže být nic jiného než [inteligence] Boží."
Je-li taková inteligence, nezasáhne do zemských záležitostí ve prospěch obnovení přírodního řádu do jeho původního stavu? Je zajímavé, co říká Bible na toto téma v oblasti předzvěsti celosvětového stavu:
"A země, ta se znečistila pod svými obyvateli, neboť obcházeli zákony, měnili předpis, porušovali smlouvu trvající na neurčito. Proto kletba pohltila zemi a ti, kdo ji obývají, jsou považováni za provinilé. Proto počet obyvatel země klesl a zbylo velmi málo smrtelných lidí." (Izajáš 24:5,6) " Účelem je, abys chodil cestou dobrých lidí a aby ses držel stezek spravedlivých. Vždyť přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti; a pokud jde o zrádné, ti z ní budou vytrženi." (Přísloví 2:20-22)
Ano, země je skutečně na niti. Mnozí si to uvědomují a bijí na poplach. Jiní se řídí se heslem: "Po nás potopa". Ke kterým lidem chceme patřit my?