SPOLEČNOST: Volby v Česku

Od padesátých let minulého století, kdy tehdejší vládnoucí KSČ přinutila občany k slavnostní povinnosti volit jedinou možnost ze žádné jiné nabídky, získali lidé v této zemi celkem pochopitelnou nechuť navštěvovat volební místnosti v pravidelně se opakujících obdobích. Mnohem horší je, že po nepříliš vydařených osmnácti letech, kdy do všech stran vstoupila celá řada bývalých vykutálených členů KSČ, kteří rychle pochopili, že si nemohou dovolit "nechat ujet vlak", u velké části občanů se averze k volbám ještě víc prohloubila. Faktem ovšem je, že jinak než volbami se současná pro obyvatelstvo nezáživná situace změnit nedá.

Velmi nepříjemnou zkušeností pro ty, kteří pravidelně chodí volit, ale i pro ostatní občany, kteří necítí zodpovědnost za stav této země, je skutečnost, že po skončení voleb se toho příliš nemění, korupční prostředí zůstává na všech úrovních a u lidí se dále prohlubuje nechuť k jakýmkoliv volbám. Voliči i nevoliči samozřejmě vidí, jak zastupitelé namísto tvrdé a úmorné služby pro stát a společnost hromadí výhody pro sebe, své rodiny a kamarády, a to za velmi příznivou odměnu do vlastních kapes. Do očí bijící je fakt, že na vlastním prospěchu se vždycky dokážou domluvit napříč tzv. "politickým spektrem".

Jako životně důležité pro nás všechny považuji za velmi zásadní volit takové osobnosti, kterým také leží na srdci stav přírody našeho území. Stav, v jakém naši krajinu dokážeme předávat našim dětem a vnukům, aby i jim zůstalo životní prostředí vhodné pro ostatní živočišné druhy žijící ve volné přírodě, nejen množství průmyslových areálů, závodiště pro čtyřkolky, golfová hřiště, nové dálnice, prodeje zemědělské půdy různým investorům, kteří pod zástěrkou vytváření nových pracovních míst zničí stovky a stovky hektarů kvalitní země, vykácí tisíce stromů, ve skutečnosti vše jen pro vlastní prospěch.

Tento negativní postup všech našich vlád umocňuje nynější záměr získávat pracovní síly pomocí rozdávání zelených karet emigrantům z problémových zemí, zemí s velmi odlišnou kulturou a náboženstvím, což nám nepochybně přinese neřešitelné problémy do budoucna, přinejmenším stejné jako v jiných zemích Evropy. Až se tady nebude dát v klidu a pohodě žít, kam potom budeme emigrovat my, naše děti a vnuci?

Proto si nenechávejme vymývat mozky stranickými řečníky, přemýšlejme a používejme vlastní hlavu, je nutné sledovat ty současné, vědět, jak se mnozí námi zvolení chovali, jestli to opravdu mysleli „upřímně“. Teprve potom sami vybírejme osobnosti, ne pouze jednu jedinou stranu řízenou několika dravými předáky, bezostyšně kráčejícími k rychlému zbohatnutí. Lidé by neměli opakovat stejnou chybu a dávat svůj hlas těm, kteří pochází z jednoho hnízda vybudovaného v únoru 1948. Přestože schovali legitimace a vlezli do jiných stran, myšlení mají nezměněné. Doporučil bych rozhovor s navrženým kandidátem podívat se mu do očí. Jasný, přímý pohled a věcné, rozumné odpovědi vám naznačí koho volit. Nikdy nedejte na růžové sliby.

Společně pro Přerov