Domnívám se, že by se při dopravních nehodách měly ucházet o mnohem důležitější roli pojišťovny, a to jednak z vlastního zájmu, jednak by přítomnost jejich zástupců u nehod rozhodně prospěla objektivnímu vyšetření.
Přitom zpočátku, řekněme na zkoušku, by vše mohlo probíhat na bázi dobrovolnosti všech stran. Pojišťovny by se dohodly na zřízení mobilních odhadců - v tomto ohledu by to byla otázka důvěry mezi pojišťovnami. Ty by stavěly do nepřetržité služby posádky vytvořené z odhadců (v rámci města, okresu, kraje), podobně jako policejní nehodovka, kteří by vyjížděli k nehodám bez zranění účastníků, s menší škodou a bez škody na veřejném majetku. Na místě nehody by zjistili rozsah škod a vyhotovili by jejich kvalifikovaný odhad a fotodokumentaci. Dále by mohli, stále na bázi dobrovolnosti, získat písemné vyjádření účastníků k zavinění nehody a případně i provést u řidičů (stále dobrovolnou) orientační dechovou zkoušku na alkohol a vyhotovit o ní zápis podepsaný účastníky nehody.
Nešlo by o žádné vyšetřování, pouze o předběžné zjištění rozsahu škod a podkladů pro seriózní likvidaci pojistné události, pokud by nehoda měla malý rozsah a nebyla dále šetřena policií. To vše by také mohlo usnadnit případné pozdější vyšetřování, spory, a zejména zamezit pojistným podvodům, nebo je alespoň znesnadnit, což je určitě důležitý obchodní zájem všech pojišťoven.
Další postup by pak už záležel na účastnících. Na základě výše škody, neshody účastníků o zavinění, případně pozitivního výsledku orientační dechové zkoušky by se účastníci mohli rozhodnout, zda přivolají či nepřivolají policii. Při takovémto předběžném zjištění by hranice škody například 250 000 Kč na jednom vozidle už měla smysl. Škodu by neodhadovali účastníci, a kdyby policii při nižším odhadu nepřivolali, byli by z obliga i v případě, že by skutečná škoda byla vyšší. Kdo jiný je způsobilý pro odhady škod než pojišťovny? Přitom právě kvůli ztížené možnosti pojistných podvodů by se pojišťovnám náklady na takovéto mobilní agenty rozhodně vyplatily a určitě by je rády vynaložily.
Kdyby totiž bylo řešení nehod s vyšší škodou, avšak nepřekračující onen limit podmiňující účast policie, ponecháno jen na účastnících, určitě by likvidace mnoha pojistných událostí byla z důvodu neshodných či dokonce protichůdných hlášení účastníků pro pojišťovny velmi komplikovaná a další vyšetřování nehod zdlouhavé a neprůkazné.
Jistěže má tento námět mnoho právních vad, ale bylo by možné jej propracovat, vyzkoušet a pokud by se osvědčil, zakotvit jej do nějakého právního rámce.