Neviditelný pes

ŠKOLSTVÍ: Topolánek radí Zadlužte se!

23.1.2008

O školném a jeho pozdějším splácení se začíná mluvit poslední dobou relativně často. Jakoby vláda neměla jiné téma z oblasti školství. Neustále je nám dávána za vzor Velká Británie, ale bere někdo vůbec v úvahu případné zadlužení?

Na začátku ledna přišel premiér Mirek Topolánek opět s myšlenkou platit na vysokých školách školné. V předvolební smlouvě ODS s občany ČR je napsáno „Nezavedeme školné, ale změnou financování studia zvýšíme počet vysokoškoláků na průměr EU“ a obdobně v programovém prohlášení vlády „Vláda nezavede školné, ale otevře diskusi o větším zapojení soukromých zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu.“ Premiér využil šalamounsky slovo diskuse v textu a prohlásil: "Programové prohlášení jasně říká, že zahájíme diskusi o odložené platbě, což tímto činím. Přičemž nikde není řečeno, že nutně musí zůstat pouze u diskuse a že už nedojde k realizaci." To bychom měli ohledně předvolebních slibů, díky nimž možná dostala ODS hlasy od některých nerozhodnutých studentů VŠ či jejich rodičů.

Všichni mluví o školném jako o způsobu, jak zvýšit kvalitu výuky na VŠ. Jenže jak již je ve smlouvě ODS s občany, cílem není zvýšit kvalitu, ale zvýšit počet studentů a tím se dostat na průměr EU. V současnosti dostávají školy dotace na studenta, tedy čím více studentů, tím více peněz. Škola má tedy tendenci nabrat co nejvíce studentů, ti méně schopní jsou potom během prvního ročníku vyházeni a ve vyšších ročnících má již učitel na žáka více času a je možné provádět ústní zkoušky a podrobnější konzultace. V případě placení školného opět škola dostane více peněz pokud nabere více studentů, ale změní se ten, kdo platí, zde je to student. A zde se ptám, jaký je zájem studenta? Zájem studenta je ve většině případů získat titul, díky kterému se dostane na lépe placená místa, zájem o pochopení látky a získání nových vědomostí je bohužel ve většině případů až druhotný. Tedy psychologická změna toho, kdo platí (protože drtivou většinu bude opět platit stát či jiné subjekty), může vest k tomu, čeho jsme svědky na některých soukromých středních školách – učitel se bojí vyhodit žáka, neboť by škola přišla o peníze. Návrh ODS je tedy vlastně návrhem na splnění kvót bez ohledu na to, jakou kvalitu studenti budou mít. Je požadováno, aby 50% obyvatelstva mělo vysokoškolské vzdělání – jaká pak bude jeho kvalita? Kolik bude studentů na jednoho vyučujícího? Je jasné, že i inteligence není dána všem stejně a jestliže chceme zvýšit počet studentů, budeme muset v kvalitě ustoupit, aby bylo studium uskutečnitelné pro širší vrstvy obyvatel.

Dnes nebrání středoškolsky vzdělanému člověku naprosto nic, kromě vlastních schopností, přihlásit se na VŠ. Přijímací řízení je jasně dáno, podle počtu získaných bodů se udělá čára a rozdělí se na ty, kdo na potřebný počet bodů dosáhli, a na ty neúspěšné. Není potřeba být v SSM, mít rodiče ve straně, ať již jakékoli, nejsou potřeba posudky od církve, učitelů, pouličních donašečů. Nestuduje se ale zadarmo, nejenom že student platí v průběhu studia ubytování a stravu se školními pomůckami, ale ztrácí i případný výdělek, který by měl v případě, že by šel rovnou do práce. I když bude student šetřit, utratí minimálně 4500 Kč měsíčně (to je naprosté minimum). To je podle mě již dostatečná motivace k tomu, aby studium zbytečně neprodlužoval. Pokud neudělá povinný předmět ani následující rok a vyčerpá všechny termínu zkoušky, nezbývá mu než přejít na celoživotní vzdělávání, kde platí například na VUT v Brně 500 Kč za kredit. Pokud by měl takto standardně mít 60 kreditů za rok, činilo by to 30 000 Kč, což opět pocítí ti, kdo nejsou schopni v řádném termínu obor dostudovat. Nehledě na to, že ztratí postavení studenta (platí si sociální a zdravotní pojištění). Částky, které padají při návrzích u výše školného, jsou okolo 10 000 - 20 000 Kč ročně. Po ukončení VŠ by měl student dluh 100 000 Kč, ale spíše více, neboť ti, kdož by platbu odložili, by platili asi 1,5 násobek, tedy k 150 000 Kč. Stínový ministr Havel upozorňuje, že při opožděném vyplácení školného je reálná hodnota školného snížena z 20 000 Kč na 5 000 Kč, přičemž zpočátku bude zřejmě výběr školného díky potřebné administrativě prodělečný. Takže nebudou nakonec hrát hlavní roli politika a ideologie a nikoli ekonomické důvody? V některých zemích zajišťují úvěry na školné banky, které by z nich mají značný zisk. Takto to je například ve Velké Británii kde je úrok 9% (viz zde). Je otázka, zdali právě ony na školné nejvíce netlačí.

Zrušením přijímacích zkoušek a placením školného si pomohou hlavně ti, kdo na přijímací zkoušky dnes nedosáhnou. Ale mají dost peněz, aby si mohli titul zaplatit. Nemají zájem o vzdělání a obor, ale v prvé řadě u nich jde o předpoklad pro společenské postavení.Takže půjde o degradaci vysokoškolského vzdělání zřejmě s cílem, aby i poslední skladník měl titul alespoň bakalář. Skoro se zdá že vláda nemá na školství žádný zájem. Je známý výrok ze začátku devadesátých let, kdy bylo vysokoškolským pracovníkům vládou doporučováno, aby si našli lepší práci v soukromém sektoru. Vážnost učitelů celkově klesá. Dále vydělají humanitní vysoké školy, které nemají tolik peněz ze soukromých zdrojů jako školy technického zaměření. Ty již dnes sponzorují soukromé firmy, podílejí se společně na vývoji a měření v mnoha soukromých sférách. U technických škol tvoří dotace od státu často méně než poloviny celkových příjmů.

Zmenší se zavedením školného daně? Nikoli, ale bude se navíc platit ještě školné. Vláda místo toho, aby se zajímala, proč máme nejvyšší cenu za kilometr dálnice v Evropě, na jejich stavbu posílá miliardy korun bez určení například maximální ceny. Navíc jsou často nekvalitní, jejich stav je neuspokojivý již po několika letech provozu. Ve městech se nesmyslně předělávají chodníky na zámeckou dlažbu, často i tam, kde původní dlaždice mohou sloužit ještě desítky let. Míst, kde se kope silnice každý rok, aby se dal nový svršek, jsou desítky. Úředníci pošlou špatně 50 miliónů, předsedkyně vrchního soudu nevidí žádnou zodpovědnost za své pochybení. Vláda nechce šetřit u sebe, nechce snížit stav úředníků, nechce levnější státní zakázky. Chce pouze další platby a daně. To platí obecně i pro předcházející vlády.

Kdo naopak na systém doplatí? Budou to ti, kdo nedosáhnou na sociální stipendium, studují průměrně a po absolvování mají i průměrný plat 20 000 Kč. Pokud budou chtít založit rodinu, budou si muset vzít další půjčku na hypotéku a budou své dluhy splácet po celý život až do důchodu, kterého se zřejmě nedočkají. Právě na ty spoléhá systém a díky nim může prezident tvrdit, že se máme nejlépe v historii. Naopak ti, kdo splácet nic nechtějí, odjedou do ciziny nebo budou mít uměle menší plat než průměrný a zbytek si budou vydělávat načerno. Či se rozhodnou být na úřadu práce. Systém opět postihne většinu společnosti, střední třídu, která na reformě veřejných financí vydělala 20 Kč ve mzdě, aby měla o 4% vyšší základní sazbu DPH.



zpět na článek