„Dnešní svět je zahlcen informacemi všeho druhu. Kvalifikované rozhodování, má-li využít všechna relevantní dostupná data, se tak stává složitým souborem problémů.“ Tuto větu jsem použil z jednoho článku, který se zabýval složitostí toho, jak se dobrat důvěryhodné informace v nějaké konkrétní věci, která nás zajímá.
Vybral jsem jednu velmi citlivou oblast, a tou je víra v existenci Boha, nebo použiji-li termínu, který se stal předmětem debat ve vědeckém světě: Intelligent Design (ID), neboli inteligentní plán. Kde je plán, musí být Plánovač. A kdo to je?
Mnoho lidí, zvláště ateistů, se domnívalo, že v naší moderní době, která se vyznačuje ohromným rozmachem vědy a techniky, bude otázka víry v Boha již dávno vyřešena a odložena v depozitáři dějin jako důkaz lidské naivity, a která byla postupně nahrazena mnoha vědeckými důkazy, o „nichž není pochyb“. Ale při výzkumu se vyskytují chyby, jako ostatně ve všem, a tak vědci sami přiznávají, že byly často použity metody, které poněkud degradovaly upřímný výzkum, který by měl být řekněme na základě přísloví: „Padni, komu padni“.
S tím souvisí to, jak věda používá paradigmata jako organizační pojmy při vedení výzkumu. Paradigma je způsob pohledu na svět, který je ovlivňován jak kulturními předsudky, tak vědeckým pozorováním a zkušenostmi. (Paradigma – definice: určitý vzor vztahů či vzorec myšlení)
Posuďme sami, jak daleko je paradigma od přísného dogmatu, když Thomas Kuhn píše:
Při pečlivém zkoumání, ať již historickém nebo v současné laboratoři, se zdá,že se (normální věda) pokouší vměstnat přírodu do předem vytvořené a poměrně nepružné krabice, dané paradigmatem. Normální věda nemá nikde za cíl nacházet a představovat nové typy jevů; ty, které do krabice nezapadají, často vůbec nejsou brány na vědomí. Vědci neusilují ani o vytvoření nových teorií a často mají netolerantní postoj k teoriím, které vymyslel někdo jiný. Výzkum normální vědy je místo toho směrován k sestavování těch jevů a teorií, které již předkládá paradigma.“
Zjednodušeně je to tak, že je tolik různých názorů a tolik informací, ať už seriózních či neseriózních, a tolik kvalitního a nekvalitního vědeckého materiálu, že je nemožné, aby se zvídavý člověk mohl vůbec v tom orientovat. A právě v tomto okamžiku se víra v inteligentního Stvořitele znovu dostává do popředí a i když se to zdá absurdní, jsou to právě mnozí vědci, kteří tuto otázku otevírají.
Četl jsem mnoho materiálu z této oblasti a snažil jsem se nestranně zkoumat uvažování vědců a jejich názorů. Také jsem velmi ocenil, že jsem mohl s některými vědci tyto věci konzultovat. (Kdo tyto informace nehledal, nedovede si představit, kolik tisíc web-stránek lze na toto téma nalézt.) Zajímaly mě jen názory objektivní, to znamená takové, kdy určitý vědec přichází k výzkumu z hlediska „Chtěl bych dokázat“, a ne z hlediska „Musím dokázat“. Někteří vědci, kteří na základě takového výzkumu dospěli k bodu, kdy nemohli s čistým svědomím podpořit evoluci, ale přitom žasli nad složitými systémy v přírodě, tak tzv. „kopli míč dál“. Například na začátku 20. století švédský chemik Svante Arrhenius definoval panspermii, tj. že život pochází ze vzdálených končin vesmíru. Mnoho z těchto vědců mělo jedno společné: Důsledně se vyhýbali tomu, aby náhodou nepřiznali existenci nějaké vyšší bytosti, ale neustáli to. Další a další vědci, k nelibosti početné obce ateistů, se otevřeně přiznávají k tomu, že vědecké postupy nevyřadily víru v inteligentního Stvořitele nebo, chcete-li, v ID, i když se mnozí z nich distancují od náboženských denominací a jejich dogmat.
Stephen Hawking, který je považován za „největší mozek“ současné vědy, může být jen stěží podezírán z lehkověrnosti, proto je zajímavé si přečíst jeho názor:
„Hawking tvrdí, že do dvaceti let bude člověk schopen pochopit smysl, příčiny a zákony vesmíru od samého jeho vzniku, a tím chápat smysl Boží. Spolu s Einsteinem věří, že Bůh s vesmírem "nehraje kostky", ale tvoří jej podle přesných a zjistitelných zákonů. "Jestliže někdy objevíme kompletní teorii vesmíru, bude tak srozumitelná, že ji časem v zásadě pochopí každý, nikoli jen několik vědců," píše Hawking ve své knize "A Brief History of Time", která se proti očekávání nakladatelů stala miliónovým bestsellerem ve dvaceti jazycích. (Respekt 91, Benjamin Kuras, Londýn) Mýty vědy 1993
V této souvislosti lze upřímné ateisty informovat v souladu se zásadou Audiatur et altera pars (Ať je slyšena i druhá strana), o stanovisku různých vědců na víru a tak v zájmu objektivity zvážit jejich názory. Tyto názory lze najít na následující adrese: http://www.blisty.cz/art/11061.html
Dejme tomu, že by zvídavý člověk, který je bez předsudků, uznal, že nějaký Intelligent design a jeho Konstruktér tedy zřejmě je, a pak by ho zajímalo, kdo to je a jak se o něm dozvědět více? Rozhodně by těžko hledal nějaké relevantní vysvětlení v náboženských dogmatech.
Je obecně platné, že alespoň povšechná znalost Bible je požadavkem pro inteligentního člověka a to nejen v České republice. Odborníci označují Bibli jako největší bestseller všech dob. Proč? Už jen kvůli počtu jejich výtisků a počtu jazyků, do nichž byla přeložena. http://www.hcjb.cz/01_O_Bibli/01_Bezchybnost/0101002.html Byla vyslovena úvaha, jak je možné, že tato kniha dosáhla takového nesrovnatelného rozšíření přesto, že byla pronásledována nejhorším způsobem, její vlastníci vražděni a upalováni. A absurdní je na tom to, že právě těmi, kteří se k ní hlásili a osobovali si právo jediného správného výkladu – tedy kněžstvem křesťanstva se tyto zvěrstva děly. (Př. Jan Hus, Michal Servet ) – viz uvedenou stránku: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/93180-servet a jiní)
Hovoříme o rozumu a logice, které by měly rozhodně hrát úlohu v našem pohledu na tuto oblast, o které hovoříme. Ale protože jsme zde mluvili o vědcích, použijme výrok jednoho významného vědce jako precedent k následujícím nekomentovaným textům z Bible.
Americký fyzik Artur Schawlow (*1921), nositel Nobelovy ceny za výzkumy v laserové spektroskopii, prohlásil. „Naštěstí máme Bibli – a zvláště Nový zákon, který nám říká tolik o Bohu ve všeobecně přístupných pojmech.“
Posuďme tedy z několika biblických textů, bez jakéhokoli dalšího komentování, zda by se daly s úspěchem napadnout jako nerozumné a nelogické:
(Římanům 1:19–22) . . . protože co může být o Bohu poznáno, je mezi nimi zjevné, neboť jim to Bůh učinil zjevným. 20 Jeho neviditelné [vlastnosti] jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství, takže jsou neomluvitelní, 21 protože sice znali Boha, ale neoslavovali ho jako Boha ani mu neděkovali, ale stali se tupými ve svém uvažování a jejich neinteligentní srdce se zatmělo. 22 Ačkoli tvrdili, že jsou moudří, stali se pošetilými.“
(Hebrejcům 3:3–4) . . . větší čest než dům má ten, kdo jej staví. 4 Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh. . .
(Izajáš 40:25–26) 25 „Ke komu mě však můžete připodobnit, abych se mu stal rovným?“ říká Svatý. 26 „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem. Kvůli hojnosti dynamické energie, [a protože] je také silný v moci, ani jedna [z nich] nechybí. . .
(5. Mojžíšova 32:4–5) . . . Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý. 5 Jednali zhoubně ze své strany; nejsou jeho dětmi, je [to] jejich vlastní vada. Generace pokřivená a převrácená!
(Izajáš 58:6–7) 6 Což není půst, který volím, tento: Abyste uvolnili okovy ničemnosti, abyste rozvázali pásy tyče jha a poslali zdrcené na svobodu a abyste přerazili každou tyč jha? 7 Není to, abys rozdělil svůj chléb hladovému a aby sis přivedl do domu ztrápené lidi bez domova? A v případě, že bys viděl někoho nahého, že ho přikryješ, a že se nebudeš schovávat před svým vlastním tělem?
(Přísloví 2:20–22) 20 Účelem je, abys chodil cestou dobrých lidí a aby ses držel stezek spravedlivých. 21 Vždyť přímí, ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. 22 Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti; a pokud jde o zrádné, ti z ní budou vytrženi.
(Matouš 7:12) 12 Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim; to je vlastně význam Zákona a Proroků.
Takže logika, rozum, srovnávání a samozřejmě bádání, vedly mnoho vědců k relevantnímu závěru, že víra v Boha není tmářství a není v rozporu s vědeckým bádáním. Každý člověk má svobodnou vůli, aby zaujal svůj vlastní názor a není třeba mu ho vyvracet, ale ať on zase uzná jiným právo na jejich názor. Jako zajímavost uvedu otázku, která byla dána vědci Jiřímu Grygarovi a také jeho odpověď: http://www.kocna.8k.com/grygar.htm
Nebrání víra pokroku v poznání? Na tuto otázku Grygar odpověděl :
„Věřící přírodovědec je možná v jisté výhodě, že poznává Boha nejen subjektivně jako každý jiný člověk, ale také prostřednictvím předmětu svého bádání, jímž je vždy určitý uzoučký výsek poznávání kosmu, od hvězd po mořské hvězdice, od vůně květin po vůni kvarků, od přenosných chorob po přenos záření či genetické informace. Troufám si tvrdit, že věřící přírodovědec může dnes svou víru v Boha opřít také o kvalifikovaný údiv nad podivuhodným řádem materiálního světa. Tak, jak to kdysi v Bibli tak předvídavě a výstižné vyjádřil žalmista:
"Nebesa vypravují slávu Boha sílného a dílo rukou jeho obloha zvěstuje." (Žalm 19,2)